Česká mládež mění cigaretu a skleničku za mobil, naznačuje průzkum

2 weeks ago

Česká mládež méně pije a kouří, zato tráví více volného času na internetu. Vyplývá to z aktuálních výsledků české části pravidelné Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), které včera představila národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Do studie se v roce 2019 zapojilo téměř 3.000 respondentů, výsledky mezinárodního srovnání budou známy v listopadu.

Mladí Češi a Češky čím dál méně kouří, pijí alkohol či berou drogy. Příznivý vývoj v užívání návykových látek mezi českou mládeží potvrdily aktuálně zveřejněné výsledky české části Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách, která proběhla v loňském roce již posedmé a sesbírala odpovědi od téměř 3.000 mladých lidí ve věku 15 a 16 let. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je tento vývoj třeba vnímat v kontextu celkové změny životního stylu mládeže, která nejen že řadu svých aktivit přesouvá do online prostředí, ale zároveň o sebe více dbá a svůj volný čas tráví více organizovaně než dřív. „Pravděpodobně se také projevily pozitivní dopady prevence na školách. Každá základní škola musí mít vlastní preventivní program a školního metodika prevence,“ uvedla Vedralová. (Více k tématu primární prevence si přečtěte zde).

Podíl mladých Čechů, kteří denně kouří, klesl podle průzkumu loni proti roku 2015 z 16,5 procenta na deset procent. V roce 2011 kouřil denně každý čtvrtý šestnáctiletý. Od roku 2011 se rovněž zmenšil podíl mladých lidí, kteří pili alkohol v posledních třiceti dnech alkohol, a to ze zhruba 79 procent na 63 procent. Výrazně ubylo i těch, kteří se k alkoholu dostali v restauraci a na diskotéce nebo v obchodech. Méně je šestnáctiletých, kteří někdy vyzkoušeli marihuanu. Od roku 2011 se jejich podíl snížil z 42 procent na 28 procent. Dlouhodobě se také zvyšuje věk první zkušenosti s kouřením či pitím, který se nyní pohybuje mezi 14 a 15 lety, a klesá subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu či cigaret.

„Hodnoty řady sledovaných ukazatelů v užívání návykových látek se dostaly na úroveň počátku sledování v polovině devadesátých let,“ upřesnil vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Pokles kouření souvisí i s užíváním alternativ

Do průzkumu byly vloni poprvé zařazeny i otázky mapující užívání alternativ klasických cigaret mezi mládeží. Zahraniční průzkumy totiž poukazují na to, že k podobným poklesům kouření dochází i v jiných zemích, nicméně zároveň se zvyšuje užívání produktů jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák.

V Česku podle průzkumu zkusilo vloni alespoň jednou v životě elektronickou cigaretu celkem 60 procent šestnáctiletých, což představuje vyšší podíl než v případě kouření klasických cigaret (54 procent). Zkušenost se zahřívaným tabákem uvedlo necelých třináct procent dotazovaných. Při porovnání s jinými průzkumy, které provedlo již dříve Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti vyplývá, že zkušenost mládeže s užíváním e-cigaret se v posledních letech skutečně zvyšuje a pokles míry prevalence kouření lze i v případě Česka do značné míry spojovat s užíváním jiných nikotinových produktů.

Graf: Trendy v kouření a užívání e-cigaret v letech 2015 – 2019, v procentech

„Je to určitě signál, kterého si musíme všímat. Jedná se však o komplexní problém. Elektronické cigarety jsou různého druhu, s obsahem nikotinu i bez něj. Ty první samozřejmě znamenají přísun nikotinu, kde u dospívajících jsou odůvodněné obavy ze vzniku závislosti. Jiná debata zase je o jejich možném využití při odvykání kouření. Každopádně to musíme sledovat,“ vysvětlil Mravčík.

Na druhou stranu je podle něj pozitivní, že ve srovnání s běžnými cigaretami zkoušejí 16letí elektronické cigarety v pozdějším věku. Zatímco do 13 let má zkušenost s cigaretami 29 procent dětí, zkušenost s elektronickými cigaretami uvádí 14 procent. (Více k tématu e-cigaret si můžete přečíst zde).

Nebezpečná kombinace alkoholu a energetických nápojů

Ač došlo od roku 2011 k významnému poklesu konzumace alkoholu, někdy v životě jej okusili téměř všichni šestnáctiletí (95 procent), přičemž 42 procent lze považovat za pravidelné konzumenty. To je v rámci evropského kontextu stále více než dost. Ukazuje se také, že dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami a v současnosti již nejsou mezi nimi statisticky významné rozdíly, které byly naopak pozorovány v posledních dvaceti letech.

Pití nadměrných dávek alkoholu alespoň jednou v posledním měsíci uvedlo vloni celkem 38 procent šestnáctiletých, opakované časté pití pěti a více sklenic, tj. pití nadměrných dávek alkoholu třikrát a častěji v posledních 30 dnech, uvedlo téměř 12 procent studentů.

Graf: Vývoj prevalence konzumace alkoholu v posledních 30 dnech v letech 1995-2019

Kromě alkoholu se průzkum nově zaměřil také na velmi populární energetické nápoje, tedy nealkoholické nápoje se stimulačním účinkem. Ve svém životě je alespoň jednou okusili téměř všichni 16letí (91 procent), v posledních třiceti dnech vypila alespoň jeden nápoj polovina dotazovaných a opakovaně si jej zakoupí třetina. Častá konzumace těchto nápojů u dospívajících však může podle odborníků vést k poruchám chování, úzkosti nebo poruchám spánku.

Navíc bývají tyto nápoje často kombinovány právě s alkoholem, tuto zkušenost uvedlo 40 procent dotazovaných. To je však ještě rizikovější než pití alkoholu samotného. „Taková kombinace snižuje subjektivní pocit opilosti a prodlužuje dobu pití alkoholu, což může vést k vyšší konzumaci,“ upozornila koordinátorka studie v ČR Pavla Chomynová.

Třetina zkusila alespoň jednou konopí

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegálních drog v životě uvedlo v roce 2019 třetina dotázaných, nejčastěji šlo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš. Opakované užití přiznalo 18 procent šestnáctiletých. I v tomto případě se jedná o pokles.  „A to jak v případě jednorázové zkušenosti, tak v případě zkušenosti opakované,“ dodala Chomynová.

Užití jiné nelegální drogy než konopných látek jako extáze, LSD, pervitin nebo heroin uvedlo necelých osm procent respondentů.

Pouze 1,5 procenta mladých nežije online

„Pokles v užívání návykových látek je dáván do souvislosti s tzv. digitální revolucí charakterizovanou nárůstem on-line komunikace a užíváním nových technologií,“ shrnuje Chomynová. Řada aktivit současné mládeže se totiž přesouvá na internet, pro většinu z nich je samozřejmostí komunikovat nejen s vrstevníky, ale i s rodiči nebo školou online.

S tím však souvisí i poměrně velké množství času tráveného hraním digitálních her a komunikací na sociálních sítích. Podle průzkumu hraje digitální hry každý den zhruba pětina mladých, výrazně častěji se jedná o chlapce (37 procent oproti 6 procentům dívek). Vysoký podíl mladých uvádí aktivní trávení času na sociálních sítích – celkem 74 procent z nich tráví čas denně na YouTube nebo sociálních sítích (např. Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter, Skype nebo Messenger), o něco častěji jde o dívky (76 procent oproti 72 procent chlapců). Pouze 1,5 procenta dotázaných netrávila v posledních sedmi dnech ani jeden den na sociálních sítích.

Podíl mladých spadajících do rizika v souvislosti s hraním digitálních her se od roku 2015 snížil (ze 17 na 13 procent), zatímco podíl mladých spadajících do rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích zůstal stejný (33 a 34 procent). (K tématu si můžete více přečíst zde.)

Graf: Trávení času hraním digitálních her a na sociálních sítích ve všední den, srovnání 2015-2019, v procentech

Podle průzkumu zároveň roste podíl dospívajících, kteří se pravidelně věnují aktivnímu sportu nebo jiným zálibám. Alespoň jednou týdně sportovalo asi 77 procent šestnáctiletých. Současně klesá podíl těch, kteří pravidelně čtou klasické knížky a tráví svůj volný čas neorganizovaně.

Graf: Obvyklé trávení volného času – frekvence 1x týdně a častěji, srovnání 1995 – 2019, v procentech

Obecně roste mezi mládeží povědomí o zdravotních rizicích spojených s pravidelným kouřením a intenzivní konzumací alkoholu, nicméně stále platí, že příležitostné kouření cigaret a pití alkoholu stejně jako experimentální či příležitostné užívání konopí nepovažují čeští šestnáctiletí za příliš zdravotně rizikové.

Průzkum ESPAD se koná v pravidelných čtyřletých intervalech od roku 1995 a zaměřuje se na zjištění rozsahu užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování u mládeže ve věku 15 až 16 let. Loni se konal posedmé, a to v 35 státech. V ČR se do něj zapojilo 2.778 žáků narozených v roce 2003 ze 255 základních i středních škol z celé ČR. Výsledky mezinárodního srovnání budou zveřejněny v listopadu.

-sed-, grafy: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti

Příspěvek Česká mládež mění cigaretu a skleničku za mobil, naznačuje průzkum pochází z Zdravotnický deník

Otevřít článek