Zákon na snížení inflace, který je dlouhodobě podporovaný demokratickou stranou, prošel americkým Kongresem, a svůj podpis již připojil také prezident Joe Biden. Jeho součástí jsou také pravidla pro regulaci cen léků, což ovšem někteří odborníci a řada farmaceutických firem kritizují, uvedl britský list Financial Times nebo odborný portál Fiercepharma.com.
Nově přijatá legislativa, která v USA míří především na snížení inflace, tedy zpomalení růstu cen, může podle farmaceutických firem, ale i některých odborníků, způsobit razantní pokles investic farmaceutického průmyslu do výzkumu a vývoje nových léků.
„Očekávám, že zrušíme některé programy, ať už se týkají inovací stávajících léků, nebo vývoje léků zcela nových. Procházíme revizí našeho portfolia. Největší dopad IRA (Inflation Reduction Act – zákon pro snížení inflace, pozn.red.) bude patrný v onkologii, tedy u léčby rakoviny,“ uvedl pro Financial Times Giovanni Caforio, výkonný ředitel farmaceutické skupiny Bristol-Myers Squibb.
Dopad na více než 60 milionů osob
Zmíněný zákon totiž zavádí cenové stropy jak na léky, které je možné pořídit bez předpisu, tak na léky na předpis. Přesněji řečeno stanovuje nejvyšší přípustnou částku, kterou pacient za léčiva vydá během jedné terapie. Podobně jsou cenové, respektive výdajové stropy nastaveny u léků na předpis, které jsou hrazeny z programu Medicare.
IRA například zavádí roční strop ve výši 2000 dolarů (přes 48 tisíc korun) pro léky placené z vlastní kapsy pro pacienty z programu Medicare. To se týká přibližně 64 milionů osob, které jsou převážně ve věku 65 let nebo starší. Takový strop pak poškozuje zejména ty výrobce léků, jejichž výrobní náklady rostou rychleji než cenová hladina v ekonomice. Jinak řečeno, jejich reálné zisky budou klesat, pokud v cenách léků nebudou moci zcela zohlednit nárůst svých nákladů.
Nižší investice do onkologie?
Revizi svých kandidátů na nové léky provádí i další farmaceutické společnosti, nejen Bristol-Myers Squibb. „IRA mění podmínky pro investice v onkologii. Když jsme je aplikovali na naše programy, u některých jsme zjistili, že nejsme schopni se do určité hranice vejít,“ uvedla pro Financial Times mluvčí společnosti Eli Lilly. Negativní dopad bude především na inovaci léku zaměřeného na léčbu rakoviny krve, zmínila společnost.
Stanovené limity však mají cílit na ceny těch léků, které jsou na trhu již nejméně devět let. Tím pádem by motivace k nižším investicím do inovací neměla být tak negativně ovlivněna, hájí parametry zákona Rozpočtový úřad Kongresu (CBO – Congressional Budget Office). Podle jeho odhadu mají uzákoněná opatření ušetřit americkému zdravotnickému systému až 100 miliard dolarů během následujících deseti let.
Jenže před negativními dopady varují i někteří experti. Například analytici poradenské a ratingové společnosti Moody´s upozorňují, že IRA může zhoršit bonitu farmaceutického sektoru u případných věřitelů. Cenové, respektive výdajové stropy si pak věřitelé mohou přeložit jako „některé produkty budou mít více omezenou možnost cenového růstu“, a tím pádem se financování takových nejspíše prodraží.
Je to velká věc, která se podařila
Společnost Moody´s zároveň upozorňuje, že zatím není úplně jasné, jak široká paleta potenciálních nových či inovovaných léků nakonec bude cenovými stropy zasažena. Vedle léků na rakovinu by se však mohlo jednat také o některé léky na diabetes nebo přípravky proti viru HIV, zmiňuje odborný portál Fiercepharma.com.
Cenové stropy zavedené do programu Medicare ale mají i své zastánce. Vedle prezidenta Joea Bidena a drtivé většiny demokratických zákonodárců se k nim řadí i někteří odborníci. Profesorka Vanderbiltovy univerzity Stacie Dusetzinaová je přesvědčena, že opatření bude mít pozitivní dopad na pacienty, kteří jsou pojištěnci programu Medicare.
„Prospěch z toho budou mít také daňoví poplatníci. Přestože jsou někteří lidé zklamaní, že cenové stropy se týkají jen programu Medicare, i tak budou mít pozitivní dopad na 48 milionů občanů naší země. Myslím, že je to velká věc, která se podařila,“ uvedla Dusetzinaová pro Fiercepharma.com.