Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová na jedné z nedávných schůzí podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) vyřkla ambiciózní cíl – do roku 2030 naočkovat v EU proti viru HPV 90 procent dívek a současně výrazně navýšit podíl naočkovaných chlapců. Je tento cíl realistický? A co brání dosáhnout takového pokrytí očkováním proti rakovinotvornému viru v České republice? Na to se Zdravotnický deník zeptal českých zákonodárců z obou komor parlamentu. Již brzy vám přineseme také druhou část ankety, v níž vám zprostředkujeme pohled zdravotnických odborníků.
Co říkáte na vyjádření evropské komisařky Kyriakidesové?
Senátor Karel Zitterbart (KDU-ČSL) – Nejde o nový závazek, je obsažen již v Evropském plánu boje proti rakovině i ve strategii WHO.
Senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL) – Její prohlášení je plně v souladu s mým přesvědčením.
Poslanec Petr Fifka (ODS) – Nejsem si jist, zda doporučení a cíle vytyčené Bruselem budou mít přímou relevanci na naši zdravotní praxi.
Poslanec Tom Phillip (KDU-ČSL) – Je otázka, o jaké kohortě hovořila. Pod slovem „dívka“ si asi představí každý něco jiného. Nic to ale nemění na tom, že je potřeba využít potenciálu očkování proti HPV a očkovat maximální počet jedinců.
Naložíte nějak s tímto doporučením?
Zitterbart – Tématem jsme se jako senátní výbor v roce 2023 opakovaně zabývali s konkrétními výstupy, viz do legislativy od letošního roku promítnutý pozměňovací návrh Senátu.
Kantor – Měli jsme s kolegy v senátním Výboru pro zdravotnictví před nedávnem možnost rozšířit indikační schéma očkování HPV u dívek a chlapců, což je v podstatě v soulad s tímto doporučením.
Fifka – Očkování proti HPV velmi podporuji a domnívám se, že jako parlament jsme už podnikli pozitivní kroky ve smyslu rozšíření věkové skupiny pro úhradu očkování z veřejného zdravotního pojištění.
Phillip – I bez doporučení podporují tento druh očkování všemi způsoby. Například ve VZP jsme zavedli příspěvek na toto očkování pro ty, kterým není hrazeno ze všeobecného zdravotního pojištění.
Věříte, že se podaří tento cíl v EU do roku 2030 splnit? A co v Česku?
Zitterbart – Věřím, že díky rozšířenému okna úhrady na 11–15 let a diskutovanému zavedení úhrady odloženého očkování (tzv. catch up kohorta), by se cíl 90procentní proočkovanosti u dívek v roce 2030 mohlo podařit naplnit.
Kantor – Podle toho, jak sleduji tyto aktivity v EU i ČR, si myslím, že by se tento cíl do roku 2030 mohlo podařit splnit v oblasti dívek. Myslím, že to je reálné. Co se týče splnění tohoto cíle u chlapců, tak tam mám své pochybnosti.
Fifka – Pro další zvýšení proočkovanosti je potřeba výrazně zvýšit povědomí mezi pacienty, tedy rodiči dětí, které by měly očkování postoupit jako ochranu svého zdraví v budoucnu.
Phillip – Nemyslím si, ale i tak je potřeba se o to snažit. A v Česku? Uděláme maximum, aby se zvýšila ochrana naší populace proti různým druhům karcinomu, který se spojen s HPV výskytem.
Kde vidíte největší mezery v očkování proti HPV v Česku? Je to šíře úhrady, nedůvěra k očkování, obecná neznalost nebo něco jiného?
Zitterbart – Jedna zbytečná administrativní bariéra odstraněna, dalším krokem by mohla být částečná úhrada očkování z veřejného zdravotního pojištění v tzv. „catch up kohortě“, tj. odložené očkování v pozdějších letech, např. 15–21 let, u těch, kteří se z jakéhokoliv důvodu nenechali naočkovat dříve. Tento přístup podporují zdravotní pojišťovny příspěvky z fondů prevence na očkování proti HPV, na zvážení je přímá úhrada této zdravotní služby lékařům… K tomu, aby byla očkovací strategie účinná, potřebujete nejen dobrou a bezpečnou očkovací látku, ale především potřebujete získat důvěru, aby ten, kdo má být očkován, se očkovat nechal. A k tomu potřebují zdravotníci dostatečně dlouhý čas otevřeně vysvětlovat a diskutovat přínosy i případná rizika očkování jak s dospívajícím, tak s jeho rodiči.
Kantor – Mezi největší mezery řadím, že se vliv HPV poměrně špatně vysvětluje a také nedůvěru v očkování obecně. To je pro mě těžko pochopitelné, nicméně je to realita. Ale třeba očkování proti HPV pomůže vyšlapávat cestu k zvýšení důvěry.
Fifka – Tady musí být zvýšena aktivita ze strany státních orgánů (SZÚ, MZ), intenzivnější zapojení PLDD a samozřejmě výrobců vakcín. Osobně bych očekával i větší zájem pacientských organizací.
Phillip – Jednou z příčin je malá informovanost veřejnosti o prospěšnosti tohoto očkování, dále boj antivaxerů proti očkování obecně na sociálních sítích. Úhrada vakcinace se v posledním roce upravila a tím se rozšířila bezplatná možnost očkovat širší spektrum mladých pacientů, uvidíme, jaký to bude mít efekt.