Dohodovací řízení a nedostatečné úhrady v segmentu ambulantních specialistů, navýšení kapacit zdravotnických oborů či nedostatek léčiv – to byla témata, která se probírala včera odpoledne na ústních interpelacích v poslanecké sněmovně. Ministr školství Mikuláš Bek přitom potvrdil, že příští rok by mělo dojít k navýšení kapacit zdravotnických oborů na vysokých školách, o tom, jak velká částka na tuto oblast půjde, se ovšem ještě bude s univerzitami jednat. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zase neudělal radost ambulantním specialistům, protože jim zřejmě v úhradové vyhlášce nedá o moc vyšší úhrady, než jaké jim nabídly v rámci dohodovacího řízení zdravotní pojišťovny.
Interpelace Ivany Mádlové (ANO) se týkala nedostatku sester a navyšování kapacit zdravotnických oborů na školách. Ministr školství Mikuláš Bek přitom potvrdil, že jde o téma, na kterém s ministrem zdravotnictví intenzivně pracují.
„Dostali jsme od ministerstva zdravotnictví podrobnou analýzu potřeb nelékařských zdravotních oborů obecně a v tuto chvíli jsme v příznivé situaci z hlediska demografického vývoje, protože na vysoké školy budou v následujících letech přicházet silnější populační ročníky. Spolupracujeme také s Českou konferencí rektorů na změnách ve financování vysokých škol, které by umožnily širší společenskou objednávku na konkrétní vysokoškolské obory. V minulosti byla taková objednávka formulována vůči lékařským fakultám pro lékaře, a my dnes řešíme situaci, která přesahuje zdravotnictví, protože budeme mít podobnou objednávku ze strany energetického sektoru v souvislosti s budováním jádra, možná v souvislosti s investicemi do oblasti čipů, ale také třeba v oblasti školství,“ načrtl situaci Bek.
Podle něj by od příštího roku měl být zaveden nový model financování. „V tuto chvíli je již projednávána novela vysokoškolského zákona, která také kodifikuje víceleté kontrakty s vysokými školami tak, abychom stabilizovali objednávku. Státní rozpočet na příští rok podle mého přesvědčení bude obsahovat dostatečné krytí pro to, abychom zahájili navyšování, které musí trvat řadu let, protože problém se týká příští dekády a musíme tedy významně navýšit nejenom počty studujících nelékařských zdravotníků,“ konstatoval Mikuláš Bek, podle něhož ovšem ještě budou čásky putující na jednotlivé obory předmětem vyjednávání s univerzitami.
Omezená dostupnost je dnes u 39 léčiv
Dalším tématem, které nadnesla Karla Maříková (SPD), byl nedostatek léků. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připomněl, že velkou řadu faktorů vedoucích k výpadkům nemůžeme v Česku ovlivnit s tím, že celosvětově nyní chybí zhruba 20 procent na pokrytí spotřeby léků. Snížit dopad výpadků má ale novela zákona o léčivech, jejíž klíčová část začala platit začátkem června.
„Od začátku června SÚKL označuje léčivé přípravky jako omezeně dostupné, k dnešnímu dni je to 39 léčivých přípravků, což znamená, že tyto léčivé přípravky není možno vyvézt do zahraničí. Distributoři je musí dodat do všech lékáren do dvou pracovních dnů. Lékárna je smí objednávat jen v obvyklém množství, tedy v tom, které potřebuje, a nesmí si dělat zásoby, abychom zabránili postižení malých lékáren. To budeme každý měsíc vyhodnocovat a vyhodnocení pro poslaneckou sněmovnu připravíme někdy v listopadu,“ popsal Válek.
Aby se zároveň předcházelo vyššímu počtu hlášení o přerušení dodávek, které ve skutečnosti neznamenají nedostupnost léčiva, vypracoval SÚKL ve spolupráci s ministerstvem a výrobci metodiku hlášení, která se promítla i do pokynů SÚKL pro výrobce. Metodika je účinná od června a bude průběžně vyhodnocována.
Zároveň podle Válka běží spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom do Česka dostali výrobu dalších léků. „Debatujeme o rozšíření registrace léků v České republice a podařilo se získat dohodu s řadou firem, které dříve nedodávaly a nyní dodávají i do ČR. Samozřejmě vytváříme zásoby. A tady už se podařilo dokončit debatu s šéfem hmotných rezerv, s panem ředitelem Švagrem, kdy plánujeme, abychom měli zásoby některých léků,“ přiblížil Vlastimil Válek.
Nedostatku léčiv pro pacienty se tedy snaží ministerstvo zabránit sadou opatření. „První, mít zásobu nejvíce rizikových léků, které opravdu mohou ohrozit zdraví pacienta, a o to se snažíme dvojí cestou – rezerv u distributorů a hmotných rezerv. Za druhé, dostat lék do každé lékárny pod sankcí ve chvíli, kdy bude mít snížené dodávky. A za třetí, zabránit reexportu ve chvíli, kdy řekneme, že není možný, a to pod poměrně drakonickou pokutou,“ shrnul Válek.
Ambulantní specialisté zřejmě budou mít smůlu
Sadu interpelací pak vznesl poslanec Lubomír Wenzl (ANO). Jedna z nich se týkala zřízení Rady pro veřejné zdraví. „Předložíme za zdravotnictví v červnu 2024 na jednání vlády návrh na zřízení této rady. Zítra, 14. 6., materiál budeme schvalovat na poradě vedené mnou. Jde o jeden z kroků připravené restrukturalizace veřejného zdraví. Zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví vychází z programového prohlášení vlády, kde je jako priorita v rámci veřejného zdraví uvedena podpora prevence,“ poukázal Válek.
Další Wenzlovy interpelace směřovaly na oblast dohodovacího řízení a úhrad ambulantních specialistů, kteří dostali jedno z nejnižších navýšení už v tomto roce a v tuto chvíli to nevypadá, že by si příští rok měli polepšit – od plátců totiž dostali návrh nulového růstu.
„Růst úhrad ambulantních specialistů by měl být rozdělen do dvou složek. První, menší složku by měl tvořit plošný nárůst segmentu napříč odbornostmi. Ten je podle současné predikce příjmů systému VZP a na základě usnesení vlády a jeho vyrovnávaném hospodaření pojišťovnami navrhován jako nulový. Druhou, větší složku by pak měl tvořit cílený růst do vybraných odborností a regionů se zhoršující se dostupností zdravotní péče. Kromě toho chce ministerstvo zdravotnictví v segmentu podpořit delší ordinační doby, týmové praxe nebo elektronické objednávání, a ty, kdo to budou akceptovat, bychom rádi zvýhodnili,“ shrnul svůj postoj k segmentu ambulantních specialistů Válek, který poukázal také na to, že ambulantní specialisté jsou velmi heterogenní skupinou a jejich dostupnost se liší jak mezi regiony (v Praze či Brně je jich obvykle dost, zatímco na severní Moravě, v Karlovarském kraji a v dalších oblastech scházejí), tak mezi odbornostmi.
Ministr ale také připomněl, že zástupci poskytovatelů se proti tomuto přístupu staví a chtějí jednotné úhradové podmínky pro všechny odbornosti ambulantních specialistů. „To je proti zájmům na zajištění dostupnosti péče pro pacienty. A dále chtějí meziroční růst přes 10 procent, který je zcela v rozporu s finančními možnostmi systému, znamenalo by to navýšení daní pro obyvatele České republiky. Vzhledem k dosavadní nedohodě ministerstvo zdravotnictví pravděpodobně stanoví úhradu v úhradové vyhlášce samo na základě těch principů, na kterých jsme se dohodli u pana premiéra. Rozhodnu na základě pevně daných pravidel, s kterými nic nenadělám, a to sice, že hospodaření zdravotních pojišťoven je vyrovnané, příjmy jsou definované, a já pouze mohu garantovat, že rozhodně nebudu nikomu dávat víc a nikomu méně, ale peníze spravedlivě rozdělím tak, jak jsou vybrané zdravotními pojišťovnami. Mým cílem je, aby péče byla ve stejném rozsahu jako v loňském roce, aby hospodaření zdravotních pojišťoven bylo vyrovnané, aby se nedostávaly do ekonomických těžkostí, a abychom se více soustředili na zajištění dostupnosti péče v těch oblastech, kde je hůře dostupná,“ konstatoval Válek s tím, že se při rozdělování peněz v rámci úhradové vyhlášky chce držet ministerstvem deklarovaných priorit.
V neposlední řadě přišla také řeč na to, jestli hrozí protesty lékařů. „Důvod pro další protesty z mého pohledu není především proto, že dohodu, kterou jsme s lékaři uzavřeli, plníme. Ze čtyř článků jsou v podstatě plněny všechny, ale složitá je debata o zákoně o odměňování zdravotníků, kde se bavíme o parametrech. Pokud se na nich shodneme, bude zákon pokračovat do sněmovny,“ uvedl Válek, který zároveň zdůraznil potřebu reforem. „V pracovněprávní oblasti bohužel není vše v pořádku už několik desítek let, a všichni to víme. Dříve se problémy řešily přisypáváním peněz do systému. Za posledních deset let se zvýšily prostředky na péči o zdraví z nějakých 240, 260 miliard na 580, pokud započítávám i to, co dávají zřizovatelé, což je z nějakých 28 000 na více než 52 000 na jednoho občana při stejném počtu obyvatel v ČR. Pokud neuděláme razantní reformy, povede to k tomu, že někdy v roce 2035 to bude bilion 200 milionů. To není pro jakoukoliv vládu a systém možno ufinancovat,“ dodal.