Opakovaně podtrhovaným přínosem epidemie covid-19 v Česku je velký posun v elektronizaci zdravotnictví. Nejinak hovořili i odborníci na konferenci NZIS a ISIN Open 2020, která se konala 27. května v Praze. Během epidemie se podařilo naplno začít využívat a rozvíjet Informační systém infekčních nemocí (ISIN), v jehož rámci se rozjela i nyní již povinná eŽádanka u testů na nový koronavirus. Před Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) i dalšími odborníky tak nyní stojí další výzvy, díky nimž bychom měli být připraveni nejen na případnou další vlnu covid-19, ale i jakékoliv další epidemie.
„Všechna energie byla dána do přípravy na vlnu, ale doteď nemáme napojené všechny laboratorní informační systémy, takže na individuální bázi nevidíme individuální negativní testy. Vidíme celkovou testovou nálož, ale nevidíme to rozklíčovaně. Zrovna tak nám chybí plošně standardizovaný příjem indikací a žádanek na vyšetření, takže neumíme testy obarvit podle jejich významu. Je velký rozdíl mezi testem, který někdo udělal člověku s příznaky a je tam jasná klinická indikace, a mezi testem, který byl proveden profylakticky třeba kvůli ochraně nemocnice. To musíme do systému dostat,“ načrtává na konferenci organizované ÚZIS, ministerstvem a SZÚ ředitel ÚZIS profesor Ladislav Dušek.
Se zvládnutím krizové situace v uplynulých měsících přitom výrazně pomohla armáda, která participuje i na projektu Chytrá karanténa. Předseda centrálního řídícího týmu Chytré karantény plukovník Petr Šnajdárek přitom potvrzuje, že systém ještě není zcela vyladěn a synchronizován na celorepublikové úrovni, během posledního čtvrt roku se ale povedlo udělat velký kus práce. Věc ovšem ještě komplikovalo to, že na úrovni krajů máme rozdílné systémy.
„Museli jsme řešit 14 krajů, 14 různých systémů a napojení na jednotlivé laboratorní i zdravotnické systémy. Bylo to velmi složité v tom, že jsme v rozjetém vlaku museli najít řešení, zorientovat se a vzájemně se propojit,“ popisuje Petr Šnajdárek, který apeluje na nalezení součinnosti na celorepublikové úrovni. Náročné tak podle něj bylo někdy i získávat informace například o kapacitě odběrových míst a laboratoří. V počátcích epidemie přitom museli mnozí testovaní na výsledky čekat i osm a více dnů, postupně se ale dobu povedlo výrazně zkrátit.
„V excelových tabulkách, které jsme jako centrální řídící tým sbírali od 60 či 80 laboratoří, nelze nalézt úplný systém. Podobně to bylo s mailovými hlášeními o kapacitě jednotlivých odběrových míst, stavu materiálu a podobně. Proto jsme za pár týdnů naprogramovali jednoduchou aplikaci, která se postupně rozrostla o další funkcionality. Jde například o záznamy o jednotlivých laboratorních vyšetřeních či hlášení z krajských hygienických stanic tak, aby data bylo možno elektronicky propojit s ISIN,“ popisuje Petr Šnajdárek.
Rozšíření mezi 30 tisíc poskytovatelů během několika dní
Ačkoliv šéf ÚZIS Dušek přiznává, že jsme v Česku na vzniklou krizovou situaci v březnu vůbec nebyli připraveni, přesto jsme měli štěstí, když se v posledních letech povedlo (i legislativně) zprovoznit zdravotnické registry. I samotný ISIN vznikl už před dvěma roky. Základem systému jsou jednotlivé případy podle diagnóz, které jde sdružovat i dle toho, zda spolu souvisejí, a chovat se k nim jako k epidemii. Zároveň je možno dle potřeby vytvářet reporty krajských hygienických stanic například podle konkrétní oblasti.
S příchodem epidemie covid-19 ovšem bylo nutno ještě doladit napojení na základní registry tak, aby byli pacienti ztotožněni. Jak přibližuje zástupce ředitele ÚZIS pro IT Milan Blaha, bylo také pro laboratoře vytvořeno rozhraní umožňující zadávat data dávkově. Vedle toho vznikl nový modul Klinika covid-19 s formulářem covid-19 pro rychlejší zadávání základních údajů o případu v jednom kroku. Významně byly přepracovaný i moduly pracující s laboratorními výsledky.
Zdroj: Petr Šnajdárek, NZIS a ISIN Open 2020
Jedním z důležitých bodů i podle plukovníka Šnajdárka bylo zavedení celorepublikové elektronické žádanky v souvislosti s testováním na koronavirus. Její používání nařídil mimořádným opatřením ministr s účinností k 26. květnu všem orgánům ochrany veřejného zdraví, zdravotnickým zařízením i laboratořím.
Prvotním cílem eŽádanky bylo řízeně indikovat vyšetření na covid-19 a mít přehled o výsledku. „Bylo nezbytné rychle, během několika málo dnů, vyvinout jednoduchou aplikaci, která by tuto funkci splnila. Velmi důležitá byla prvotní akceptace v terénu, protože během několika dnů byla rozšířena na 30 tisíc poskytovatelů,“ popisuje Milan Blaha.
Zdroj: ÚZIS
Nutnost elektronizace potvrzují i laboratoře. „Na špičce epidemie jsme do laboratoře dostávali přes 500 vzorků denně, všechno v papírové podobě. Představte si 500 papírových žádanek, které jsme museli zanést do elektronického systému. Kdyby vám každá trvala deset minut, je to 83 hodin práce denně. To je nezvládnutelné, generuje to nekonečné množství chyb a administrativní podpory. Navíc často žádanky chodily přibalené k infekčnímu vzorku. Elektronické žádanky nás z tohoto neuvěřitelného problému dostaly – bez nich diagnostika a zvládání pandemických stavů není možné,“ konstatuje Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc, podle kterého rozesílání výsledků a různá hlášení zatížila laboratoře víc než samotné testování. Proto byl vyvinut laboratorní informační systém CovIT, který má zabudovanou eŽádanku, rozesílá informace o výsledcích testů pacientům i lékařům formou sms či umožňuje snadno generovat různé reporty. Díky tomu výrazně usnadňuje práci laboratořím, které ho mohou používat bezplatně.
Povinnost eŽádanky platí i u testů pro samoplátce
Při vytváření elektronické žádanky ale bylo nutno zohlednit, že již existují systémy, které si problematiku řeší samy – takové mají například na Vysočině nebo v Moravskoslezském kraji, případně jde o systémy ambulantních lékařů, jako je eZpráva. Proto bylo třeba vytvořit datové rozhraní umožňující eŽádanku integrovat, což se během několika dní podařilo.
„Postupně jsme si uvědomovali, že je potřeba identifikační funkce – je třeba získat celorepublikový přehled. Proto se žádanka stala povinnou, takže i informační systémy, které měly žádanky svoje, dostaly povinnost vyplňovat centrální žádanku. Nyní se ale ukázalo, že máme úbytek počtu žádanek. Nevíme, čím to je, možná vyšším počtem samoplátců. I pro samoplátce je ale povinné žádanku vyplnit,“ zdůrazňuje Blaha.
Potřebu eŽádanky řádně vyplňovat vypichuje i plukovník Šnajdárek. „Stálo nás to velké úsilí. Chtěl bych proto požádat provozovatele zdravotnických systémů, aby mimořádné opatření bylo technicky naplněno, abychom předcházeli tomu, že se některé vzorky ztratí nebo se řeší opakovaně. Za ty tři měsíce jsme jednoznačně pochopili, že je nutné mít jednotný systém,“ podtrhává Šnajdárek. „Nebudujeme systém pro zvládání epidemie covid-19, ale stabilní systém pro další epidemie, které nás mohou potkat,“ dodává.
Proto ÚZIS ještě plánuje další posílení funkcí ISIN směrem ke krajským hygienickým stanicím, mělo by dojít k integraci nástrojů chytré karantény a vylepšit by se mělo i zobrazování žádanek. „Přimlouval bych se také za to, aby lékaři, kteří vyšetření indikují, měli dostupné výsledky vyšetření – a myslím, že ISIN pro to vůbec není špatné místo. Velmi by nám to pomohlo, protože bychom nemuseli oslovovat 30 tisíc poskytovatelů, ale všichni by byli ,inside‘,“ dodává Milan Blaha. Podle něj by také bylo dobré dokončit eŽádanku do podoby, aby byla využitelná pro případ dalších epidemií. Funkce by se v „mírových dobách“ hibernovala, v případě potřeby by ji ale šlo aktivovat.
Podaří se zachovat národní dispečink intenzivní péče?
Na vychytání much by se mělo pracovat i v souvislosti s laboratořemi. Povolení pro testování na přítomnost nového koronaviru jich má nyní v Česku 105 (zahrnuty jsou všechny typy včetně veterinárních), s klesající potřebou ale již některé tuto činnost utlumily. „Laboratoře v terénu se stále setkávají s tím, že je import dat komplikovaný, což je dáno technickými problémy a nesourodostí laboratorních informačních systémů. Stále také upozorňují na duplicity, tedy na možnost zadat dvakrát stejný výsledek, zejména pokud se zadává ručně a současně se importuje. Také se jako laboratoře musíme naučit pracovat s elektronickými žádankami. To je krok dopředu,“ říká Barbora Macková z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Elektronické žádanky a doladění systému ISIN ale podle Ladislava Duška nejsou jediné důležité úkoly, které ÚZIS čekají. Podstatné je regionální zpravodajství a také národní strategie klinických studií a dalších šetření. „Není možné, aby se každý na pacienty vrhl a dělal nějakou studii, která ho napadne, z etických i jiných důvodů. Není také možné, aby se věda stala součástí politického nebo jiného hnutí. Dnes má každý pocit, že když získá sto a více čísel, má studii. Proto si myslím, že je potřeba vytvořit strategii šetření,“ poukazuje profesor Dušek. Podle něj je zároveň třeba, aby se obnovila plošná sérologická šetření SZÚ, která se před lety pozastavila.
Na závěr připomeňme ještě jeden důležitý systém, který vznikl za účelem zvládnutí epidemie covid-19 a v budoucnu by mohl být nástrojem pro zvládání krizových situací i zdrojem dat k výzkumu. Jedná se o systém monitorující intenzivní péči, který sleduje kapacity systému intenzivní péče (lůžek, technologií i personálu) a umožňuje plánovat aktivaci záložních systémů intenzivní péče.
„Kdyby epidemie nebyla, jsem přesvědčen, že se nám některé věci nepovede v Česku spustit. Doufám, že národní dispečink intenzivní péče přetrvá i po skončení pandemie a bude sloužit i pro jiné účely. Snažíme se přesvědčit klíčové decision makers na ministerstvu, aby se systém stal nedílnou součástí datového systému zdravotní péče v ČR. Chceme ho ukotvit jako formalizovanou strukturu péče i po skončení pandemie. Má kapacitu stát se platformou pro strategické plánování v oblasti intenzivní péče a být zcela unikátní základnou pro vědecké účely typu analýzy big data,“ dodává předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
Michaela Koubová
Příspěvek Bez eŽádanky není zvládání pandemie možné. Elektronizace dostala s covidem silný impuls pochází z Zdravotnický deník