Vláda dnes bude projednávat návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zavádí metodiku HTA pro hodnocení a úhradu nepovinných očkování. Jeho předkladatelé věří, že přinese zásadní změnu v dostupnosti moderních vakcín v České republice. Stejného názoru je i hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. V rozhovoru pro Zdravotnický deník zdůrazňuje význam novely pro zvýšení proočkovanosti, potlačení dezinformací a lepší informovanost veřejnosti.
Jaký je váš postoj k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zavádí metodiku HTA pro hodnocení a úhradu nepovinných očkování?
Jedná se o návrh, který má mou podporu. Jako předsedkyně Národní imunizační komise vnímám, že uspořádání NIKO ani na základě daného mandátu nedokáže vyřešit všechny aktuálně nastolené otázky.
Co způsobuje zpoždění v dostupnosti moderních vakcín v České republice oproti ostatním evropským zemím? Má navrhovaná novela potenciál tento problém vyřešit?
V případě nepovinných vakcín, na které právě návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění, směřuje, je výraznou potíží limitace vlastního zákona. Z praktického pohledu, pokud chceme rozšířit možnost přeočkováním v dospělém věku vakcínou DTP (proti pertusi), vyžaduje to legislativní proces, tedy změnu zákona. Systém je navržen tak, aby tento proces byl svěřen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, SZÚ, ministrovi zdravotnictví a hlavnímu hygienikovi.
Jak velký vliv bude podle vás novela mít na proočkovanost české populace proti onemocněním, kterých se nepovinné vakcíny týkají?
Očekávám pozitivní vliv na zvýšení povědomí o významu a zásadních benefitech očkování a potlačení dezinformací a často zbytečných strachů z vakcín, které nám jako společnosti dávají zcela nenahraditelnou možnost prevence závažných a často smrtelných nemocí. Za zásadní považuji zejména intenzivní komunikaci benefitů očkování.
Mým úkolem jako hlavní hygieničky je vytváření podmínek pro zvyšování zdravotní gramotnosti populace. Každý jedinec má mít k dispozici dostatek kvalitních a ověřených informací, aby se mohl informovaně rozhodovat o svém přístupu k očkování. Jsem ráda, že zástupci zdravotních pojišťoven, se kterými jsme podstatu HTA intenzivně diskutovali, souhlasili a dali si podmínku, že součástí této takzvané HTA novely je i příprava Národní očkovací strategie. Jednou z kapitol NOS je právě komunikace o benefitech očkování.
Věříte, že nový systém hodnocení vakcín prostřednictvím HTA zajistí dostatečnou transparentnost a objektivitu při rozhodování o úhradách očkování?
Jistě. Navržený model není ostrovem uprostřed Evropy. Plus obdobný model již v České republice používáme, a to ve schvalování takzvaných orphanů, tedy léčivých přípravků pro vzácná onemocnění.
Jak reálné je riziko, že neschválení novely zákona do konce legislativního období povede ke zpoždění v zavádění moderních vakcín? Jaké kroky by měly být v této situaci učiněny?
Věřím, že senátní návrh zákona, který tento týden bude projednávat vláda, získá podporu Poslanecké sněmovny. Zůstane-li stávající stav, bude pro Českou republiku i nadále velmi obtížné reagovat na aktuální epidemiologickou situaci a plánovat potřeby prevence infekčních onemocnění, které úzce souvisí i s nárůstem rezistence na antimikrobika.
Alternativní variantou, když by návrh nebyl přijat, je pro vstup nové vakcíny zahájit legislativní proces změny zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Měl by být podle vás podobný proces hodnocení a úhrady aplikován i na povinná očkování, nebo by měl zůstat omezen na očkování nepovinná?
Otázka byla na půdě ministerstva zdravotnictví opakovaně otevřena a diskutována. Pro pravidelné očkování dnes transparentní mechanismus máme. Vyhodnoťme po ukotvení mechanismus HTA pro nepovinné očkování a následně se případně těším na diskusi o adaptaci systému HTA i do pravidelného očkování.