Klinické informační systémy (KIS) nabízejí komfort nemocnicím, které díky nim dlouhodobě ušetří, lékařům a zdravotníkům, které zbavují administrativní zátěže a s předstihem je upozorňují na změny pacientova stavu, i pacientům, pro něž činí intenzivní péči bezpečnější. Na západ od nás jsou na odděleních intenzivní péče dnes již téměř běžným vybavením, tuzemské nemocnice jsou prozatím v počáteční fázi jejich zavádění. O benefitech plynoucích z využívání KIS i o trendech v jejich zavádění jsme mluvili s Antonínem Havlíčkem, ředitelem firmy Medsol, která zdravotnické produkty, služby, systémy a materiály mnoha typů nabízí již 11 let – a v posledních letech se zaměřuje stále více právě na KIS. „Při dnešní personální nouzi, která ve zdravotnictví panuje, nevidím možnost, že by nemocnice bez podpůrných systémů, které automatizují práci s pacientskými daty, byly schopny udržet péči v dnešní kvalitě a se současným počtem lůžek,“ míní Havlíček.
Pojďme si na začátek ujasnit pojmy. Jaký je vlastně základní rozdíl mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a klinickým informačním systémem?
NIS je komplexnější – je v něm obsažena například i personalistika nebo ekonomika. Oproti tomu je KIS fokusovaný na pacienty a na data, která se pacientů týkají. Na nemocničním oddělení KIS například do systému automaticky stahuje data z monitorů, pump, dialýz nebo ventilátorů. Jsme schopni připojit desítky přístrojů, náš systém IMD soft je kompatibilní se všemi přístroji s oficiální tuzemskou registrací. Je důležité zmínit, že využití KIS je efektivní zejména v oblasti intenzivní péče, ne pro standardní oddělení.
Jak ze zavedení KIS intenzivní péči profituje zdravotnický personál?
Já sám jsem kdysi začínal jako zdravotní bratr a 10 až 15 minut z hodiny jsem jako střední zdravotní personál vyplňoval papíry a tabulky a vypisoval jsem různé číselné údaje. A tohle dnes KIS dělá automaticky místo zdravotníků. A vzhledem k tomu, že je KIS propojen s NIS a dalšími informačními systémy nemocnice, schází se do něj údaje ze všech laboratorních vyšetření, lze na něj obrazově napojit PACS (technologie umožňující správu, ukládání a zobrazení obrazové dokumentace – pozn. red.). Když jsou NIS a KIS propojené, skýtají obrovské možnosti. A dovolím si tvrdit, že při dnešní personální nouzi, která ve zdravotnictví panuje, nevidím možnost, že by nemocnice bez podpůrných systémů, které automatizují práci s pacientskými daty, byly schopny udržet péči v dnešní kvalitě a se současným počtem lůžek.
Klinický informační systém firmy Medsol na oddělení intentivní péče Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Foto: FNKV
Kdo všechno se v tuzemsku dnes vývoji a implementaci klinických informačních systémů (KIS) věnuje?
V Česku je několik firem, které se zabývají vývojem a implementací NIS, a jedna z nich má jako součást NIS i modul KIS. Námi implementovaný systém Meta Vision je samostatný KIS, který jsme schopni propojit s libovolným NIS, který nemocnice využívají. To je podle mne zcela zásadní ukazatel. KIS je systém zcela individuální, který by měl být v rámci intenzivní péče nasaditelný úplně kdekoli, bez závislosti na již existujících systémech v nemocnici. Odpovídá to i trendům poslední doby – dnes všichni mluví o demonopolizaci a o integračních platformách, o tom, že by nemocnice měly mít schopnost propojovat různé systémy, do nichž by se mohl kdokoli připojit a docházelo k výměnám dat.
A kolik tuzemských nemocnic dnes nějaký KIS vlastně používá?
Velmi málo. Před jedenácti lety jsme se do této, v tuzemsku tehdy málo známé sféry, pustili ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. To byla první vlaštovka, kdy už byl KIS propojen s NIS. Takže i přesto, že jsme měli jedinou instalaci, byli jsme vlastně jedničkami na trhu. Vinohrady jsou dodnes, co se KIS týče, nejrozsáhlejší a největší referencí a dnes tam jezdí i někteří středoevropští a východoevropští experti, aby se inspirovali. Ale už nejsou jediné.
Kdy došlo k obratu, po kterém začalo KIS využívat více nemocnic?
Situace se začala měnit před třemi lety. Dnes už KIS funguje v šesti nebo sedmi nemocnicích, zájem o tyto systémy se skutečně začal rozvíjet, došlo i k oficiálnímu definování toho, co to KIS vlastně je. Když se dnes bavím s jakýmkoli intenzivistou, nikdo si nedovede představit, že by bez KIS mohli v brzké budoucnosti fungovat.
Kvůli kterým svým benefitům budou podle vás KIS pro nemocnice do budoucna nepostradatelné?
Tím, že budou nepostradatelné, jsem si zcela jist. Přináší totiž výraznou pomoc a úsporu času zdravotníkům, co se týče administrativních činností. Mezi další významné faktory patří i snížení chybovosti, zkrácení délky pobytu pacientů, zvýšení bezpečnosti a přesnosti léčby, a v neposlední řadě využití získaných dat pro výzkum a analýzy.
Lékař je s pomocí IT specialisty schopen předdefinovat, na co ho má KIS upozorňovat. Může díky tomu lépe predikovat vývoj pacientova stavu, což má zásadní dopad na efektivitu i cenu léčby. I s menším počtem personálu je pro pacienty pobyt na oddělení intenzivní péče vybavené KIS bezpečnější a investice do KIS je dlouhodobě finančně návratná. Zcela zásadním benefitem je určitě také to, že KIS šetří zdravotnickému personálu spoustu administrativní práce a dává mu čas na péči o pacienty.
Ve Fakultní nemocnice Královské Vinohrady používají klinický informační systém již jedenáct let. Foto: FNKV
A co je pro nemocnice dnes naopak největší bariérou, kvůli které si KIS pořídilo v tuzemsku zatím jen několik z nich?
Určitě vysoká pořizovací cena, která se pohybuje v řádech vyšších statisíců korun na lůžko. Do této ceny je ale započítán i hardware a mnoho běžných komerčních software, cena je tedy velmi variabilní. Dnes už se ale tenhle pohled mění a nemocnice začínají zjišťovat, že se jim peníze investované do KIS dlouhodobě vrátí.
Jak dlouho průměrná instalace KIS na oddělení intenzivní péče v nemocnici trvá a jak se k ní podle vašich zkušeností obvykle staví lékaři a další zdravotníci?
Instalace trvá mnoho měsíců a je závislá na počtu lůžek, rozsahu implementace s dalšími systémy nemocnice a na dalších faktorech. Na začátku se většina zdravotnických pracovníků vyděsí, co všechno se budou muset naučit a mají obavu, že se stanou téměř IT pracovníky. Po pár týdnech či měsících ale tahle obava vždy zmizí a lidé vnímají jednoznačný přínos těchto systémů.
U nás tedy klinické informační systémy teprve zvolna nastupují. Jak to vypadá s jejich využíváním v zahraničí?
Klinické informační systémy patří ke standardnímu vybavení nemocnic v podstatě v celé západní a severní Evropě. Pozorujeme to i na prezentacích našeho systému MetaVision / iMD soft. Z reakcí mnoha lékařů, kteří pracovali v zahraničí, je zřetelné, že se s tímto systémem již setkali.