Ještě nedávno pojišťovny počítaly s tím, že letos jejich příjmy dosáhnou částky více než 231 miliard korun. Včerejším dnem se ale situace změnila – vláda se totiž rozhodla snížit platby za státní pojištěnce na úroveň loňského roku, čímž zdravotnictví připravila o 14 miliard korun. Se záměrem snížit platby za státní pojištěnce přitom byly zdravotní pojišťovny seznámeny až teď v úterý, tedy den předtím, než vláda schválila seškrtaný rozpočet na tento rok. Podle šéfa Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha by zdravotní pojišťovny ještě tento rok měly finančně zvládnout, pokud se ale pro příští rok nenavýší platby za státní pojištěnce, budou muset plátci sáhnout ke snižování úhrad.
Když na konci loňského roku dokončily zdravotní pojišťovny své zdravotně pojistné plány pro tento rok, počítaly s příjmy ve výši 431,2 miliardy a výdaji 440,7 miliardy korun. Plány spolu s hodnocením předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění měla nyní schválit vláda – jenže ta svým včerejším rozhodnutím snížit o 200 korun platby za státní pojištěnce záměry popsané v předložených dokumentech zásadně nabourala.
„Všechny zdravotní pojišťovny plánují v roce 2022 navýšení nákladů na zdravotní služby. V celkovém úhrnu by meziroční navýšení nákladů základních fondů zdravotního pojištění mělo činit 22,486 miliardy Kč (5,6 %). Systém by měl v tomto roce dosáhnout deficitu hospodaření v hodnotě 9,5 miliardy Kč, což představuje zlepšení hospodářského výsledku oproti roku 2021, v němž je očekáváno hospodaření s deficitem 15,6 miliardy Kč,“ píše se v hodnocení předpokládaného vývoje, které však bude třeba vzhledem k novému rozpočtu přehodnotit.
„Vlivem deficitního hospodaření od roku 2021 se finanční odolnost systému všeobecného zdravotního pojištění podstatně sníží. V letech 2023-2024 by úsilí mělo směřovat ke konsolidaci hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby dále neklesaly jejich rezervy (zůstatky na účtech). Konsolidace by se měla odehrávat na výdajové straně. Růst výdajů na zdravotní služby by měl respektovat možnosti výběru pojistného a odpovídat zdravotnímu stavu obyvatelstva,“ stojí navíc v předkládací zprávě.
Letošní rok ještě pojišťovny zvládnou. Snad
Realita se ovšem ubírá opačným směrem – a pojišťovny se o změnách, které je připraví o 14 miliard, dozvěděly až toto úterý. Zástupci pojišťoven se přitom na ministerstvu zdravotnictví setkali s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
„Na jednání jsme se především měli možnost seznámit s již zveřejněným návrhem státního rozpočtu, pokud jde o platbu státu na státní pojištěnce. Návrh státního rozpočtu na rok 2022 přináší snížení plateb za státní pojištěnce z 1976 na 1776 korun. V hospodaření zdravotních pojišťoven to bude letos znamenat pokles plánovaných příjmů o 14 miliard. Deficit může podle ministerstva financí částečně snížit zvýšený výběr pojistného. Zda a o kolik skutečně pojistné poroste, však ukáží až následující měsíce. Původně plánovaný deficit však určitě naroste a pojišťovny jej budou ho muset vykrýt zbytky rezerv a dílčími úspornými opatřeními,“ vysvětlil ZD prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Podle něj přitom i po škrtech zdravotní pojišťovny tento rok zvládnou – pokud se ovšem neobjeví další neplánované náklady. Zásadním problémem ale bude rok 2023.
„Východiska pro dohodovací řízení na rok 2023 zmapuje analytická komise. Bez navýšení plateb státu by se však mohlo ukázat jako nutné, aby se ceny poskytovatelů zdravotních služeb snížily nebo aby na výdajové straně došlo k jiným významnějším úsporám,“ konstatuje Friedrich.
Zdravotní pojišťovny nyní přehodnotí očekávaný vývoj hospodaření v letošním roce a k tomu budou muset propočíst potřebné zdroje pro rok 2023 a dále.
„Budeme usilovat, aby již od roku 2023 nastoupila pravidelná předvídatelná valorizace státního příspěvku. Předpokládáme, že v krátké době bude možné s ministerstvem zdravotnictví projednat možná opatření ke stabilizaci hospodaření systému podrobněji,“ dodává Ladislav Friedrich.