Cestu ukrajinských uprchlíků na český pracovní trh by nemělo komplikovat, pokud nemají výpis ze zdravotní dokumentace. Podle předsedy Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP profesora Milana Tučka byla i předtím, než ministerstvo zdravotnictví vydalo v této věci své doporučení (psali jsme zde) možná náhradní řešení v podobě komplexnější prohlídky. Celý proces sice je i vzhledem k jazykové bariéře náročnější, neměl by ale být překážkou při získání zaměstnání. Navíc vzhledem k tomu, že většinu příchozích tvoří matky s dětmi, by nemělo hrozit, že se pracovnělékařské prohlídky nebudou kapacitně zvládat.
„I do doby, než vznikl problém s ukrajinskou emigrací, řada agentur práce nebyla schopna zajistit potřebné doklady. Legislativa říká, že se výpis vyžaduje v případech, kdy je to nutné, není tedy nezbytně nutnou podmínkou pro prohlídku. Tu lze udělat i bez výpisu, v takovém případě ale lékař předtím, než vydá své rozhodnutí v podobě posudku, musí udělat příslušná vyšetření – což může být časová i finanční komplikace pro zaměstnavatele. Nelze to však vykládat tak, že bez výpisu není možné udělat nic. Očekávání, že lidé budou mít výpisy přeložené z cizího jazyka do češtiny, jak to říká legislativa, je liché. Je třeba to řešit individuálně,“ uvádí Milan Tuček.
Ideální samozřejmě je, pokud výpis ze zdravotní dokumentace uchazeč o zaměstnání při vstupní prohlídce má, a pokud ne, pokud má alespoň doklady o zdravotním stavu v podobě vyšetření. V případě, že člověk nemá nic, je třeba provést nezbytná vyšetření, která by mohla odhalit kontraindikace k výkonu povolání.
Vždy přitom záleží na tom, o jakou míru rizika v daném zaměstnání jde – jinak je tomu u kancelářských profesí, kde žádná zvláštní vyšetření třeba nejsou, a jinak třeba u brusičů či svářečů. Zde legislativa uvádí, že má být při vstupu do vyššího pracovního rizika neurologem provedena v předepsaném rozsahu elektromyografie (elektrodiagnostická metoda, která slouží především k diagnostice poruch nervosvalového aparátu), dále například pletysmografie (vyšetření na vibrace z důvodu možného poškození cév) s chladovým vodním testem nebo u svářečů rentgen hrudníku či vyšetření dechových funkcí. „Je to zkrátka dáno charakterem práce a mírou rizika,“ shrnuje profesor Tuček.
Ministerské doporučení akcentuje zejména tuberkulózu, protože Ukrajina patří mezi země, v nichž je výskyt nad 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Při posuzování, zda provést rentgen, je ovšem na místě brát v úvahu, z jakého prostředí lidé přicházejí a v jakém jsou zdravotním stavu.
„Paušálně u nich dělat taková šetření je nadbytečné. V případě, že je to potřeba, je však nutné udělat minimálně rentgen hrudníku – předozadní a boční snímek. To je z indikace lékaře. Představa, že se kromě rentgenu hrudníku bude dělat něco dalšího, je podle mého názoru lichá. Když jsem to konzultoval s pneumology, ti jednoznačně říkají, že dostupnost podrobnějších vyšetření je omezená časově i kapacitně. V případě, že se něco objeví, tak je na místě konzultovat plicní lékaře a záležitost řešit s nimi,“ popisuje Milan Tuček.
Problémem může být jazyková bariéra či čestná prohlášení
Problém ovšem mohou představovat čestná prohlášení. „Právníci vám řeknou, že čestné prohlášení je fajn, ale jde o dobrovzdání laika, kteréý nemůže postihnout všechno. Navíc by čestné prohlášení muselo být v řeči, které uchazeč o práci rozumí. Všechno se ale dá vyřešit, i když to někdy není snadné,“ konstatuje Milan Tuček.
Zkomplikovat práci tak lékařům může i jazyková bariéra. „Ne každý umí nějakou řeč, kterou by se dalo domluvit, takže to může probíhat i za pomoci překladatele,“ poukazuje profesor Tuček. Některé společnosti nabírající zahraniční pracovníky ještě před uprchlickou krizí přitom postupovaly tak, že se skupinou zájemců o zaměstnání přišel k lékaři i překladatel. Pokud překladatel k dispozici není, je třeba si vypomoci dalšími jazyky nebo může uchazeč přijít se svým blízkým, který s překladem pomůže.
Dnes pracovnělékařské prohlídky zajišťují odhadem z 90 procent praktici (600 jich prošlo kurzem pracovní medicíny) a z 10 procent lékaři specializující se na pracovní lékařství, kterých ovšem u nás není dostatek. Praktici přitom nejsou povinni pracovnělékařské prohlídky provádět s výjimkou nízkorizikových povolání, jako jsou kancelářské profese, kde tuto povinnost mají. Přesto by podle Milana Tučka systém měl pracovnělékařské prohlídky u lidí přicházejících z Ukrajiny zvládnout.
„Z dnešních tří set tisíc lidí – a asi jich bude ještě podstatně víc – se určitá část zpátky na Ukrajinu vrátí. Polovina jsou děti a z dospělých tvoří čtyři pětiny ženy. Ty se dají profesně integrovat podle toho, jaké mají vzdělání a jazykové schopnosti, ale zase ne všichni se nechají zaměstnat. Myslím tedy, že se to zvládnout dá,“ dodává profesor Tuček.