Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok bude podle všeho ještě náročnější než v letech minulých. Stojí za tím vysychající pokladny zdravotních pojišťoven na straně jedné a stoupající nároky na mzdy a nákup materiálu na straně druhé. Poskytovatele zdravotní péče z jednotlivých segmentů zároveň štve, že zatímco jim hrozí pokles úhrad, většina nárůstu příjmů má putovat na takzvané mandatorní výdaje, tedy například na centrovou léčbu.
„Letos očekávám poměrně komplikovaná jednání, těžší než předchozí roky. Na nabídce zdravotních pojišťoven se určitě podepíše celkové zpomalení růstu ekonomiky i horšící se hospodářské výsledky, které pojišťovny už dnes nutí sahat do rezerv. Pokud chceme zachovat dostupnost péče a nepřipustit platby smluvním partnerům po lhůtě splatnosti, naše nabídka tomu musí odpovídat. Jsme ale teprve na začátku dohodovacího řízení, v této fázi tedy naši pozici, s níž do jednání jdeme, nebudu více komentovat,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Hraje se o vyrovnanou bilanci pojišťoven
Ani svazové pojišťovny nevidí letošní dohodovací řízení příliš optimisticky. „Nerad bych nějakým předčasným vyjádřením narušil tuto ‚horkou‘ fázi cenových jednání před dalším plánovaným kolem jednání, proto se dopustím pouze obecného a stručného konstatování. Systém veřejného zdravotního pojištění je již opakovaně ze strany zdravotních pojišťoven financován deficitně. Stav zůstatků finančních prostředků základního fondu zdravotního pojištění se v průběhu roku 2025 blíží kriticky nízké hranici. Lze očekávat, že plánovaný finanční zůstatek základního fondu k 31. 12. 2025 bude více než třikrát nižší než závazky za zdravotní péči za období roku 2025 ke stejnému datu. S ohledem na výše uvedené hodnocení a možnosti zdravotních pojišťoven považujeme pro rok 2026 za klíčové, aby systém veřejného zdravotního pojištění pro rok 2026 skutečně dosáhl vyrovnané bilance – tedy aby příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění byly plně vyrovnané. Jakýkoliv další deficit může kriticky ohrozit již nyní vážně narušený finanční vývoj systému,“ konstatuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Připomeňme, že probíhající dohodovací řízení má nyní za sebou první kolo přípravné fáze, kdy se jednotliví zástupci plátců dotčených segmentů seznamují se svými představami. Oponentní fáze je naplánována na 28. a 29. května, závěrečná fáze pak na 19. června.
Pokles úhrad a regulace bez medicínského zdůvodnění
Z prozatímního vývoje v tuto chvíli nejsou poskytovatelé nijak nadšeni. „24. dubna jsme měli první jednání s plátci, kde jsme přednesli své požadavky. Zdravotní pojišťovny nám slíbily komentář a své základní teze, k čemuž ale k dnešnímu dni zatím nedošlo. Takže čekáme. Z jejich slovního vyjádření ale lze odhadovat, že zatím jednoznačně preferují hlavně sanaci svých finančních deficitů z hospodaření z minulého roku a letoška, a to i za cenu velmi nízké nabídky úhrad. Zmínily totiž (bez konkrétního čísla), že nám nejspíše nabídnou pokles úhrad a například regulace čistě matematické bez možnosti medicínského zdůvodnění navýšení nákladů. Asi je jasné, že něco takového by pro nás bylo zcela nepřijatelné a nejspíš by to znamenalo nejen nedohodu, ale jistě velkou bouři mezi ambulantními specialisty,“ komentuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor segmentu Zorjan Jojko.
Ambulantní specialisté žádají mimo jiné, aby:
peníze šly za pacientem systém úhrad se zjednodušil výdaje nebyly rozděleny na mandatorní a ostatní úhrady ambulantních specialistů zohledňovaly přibývající počty komplikovanějších a tedy nákladnějších pacientů výdaje nebyly rozděleny na mandatorní a ostatní úhrady ambulantních specialistů zohledňovaly přibývající počty komplikovanějších a tedy nákladnějších pacientů při větším počtu komplikovaných pacientů se minimalizovalo riziko dopadu regulací, včetně regulačních srážek za léky, zdravotnické prostředky a vyžádanou péči hodnota bodu odborností limitovaných úhradovým vzorcem byla sjednocena bonifikace obsahovaly jen pozitivní motivaci bez stratifikace podle toho, jak dlouho jsou plněny, a přerušení jejich plnění nebylo provázeno finančním postihem.Bez zohlednění rostoucích nákladů
Ani další segmenty nejsou příliš optimistické. Například laboratoře a radiodiagnostika by ráda uzavřela s plátci dohodu, protože ji považuje za větší jistotu než jednostrannou úpravu úhrady ze strany ministerstva zdravotnictví, nicméně zatím vše hraje do karet nedohodě.
„Systém a výše úhrad by měly korespondovat s růstem úhrad a cen, který se děje téměř všude mimo zdravotnictví, nicméně podle úvodního návrhu Svazu zdravotních pojišťoven to tak vůbec nevypadá. Přestože analytická komise odhaduje růst k 5 %, zaklínadlem jsou mandatorní výdaje, které dle odhadů Svazu zdravotních pojišťoven spotřebují více prostředků, než do systému v roce 2026 přibude. Vzniká tak tlak na nižší objem úhrad u všech skupin poskytovatelů, než tomu bylo v roce 2025, proti tomu se stupňují požadavky na prevenci, diagnostiku atd. Dohodnout se v tak nekonzistentním prostředí je málo pravděpodobné a systém by si kromě přibývajících požadavků na to, co poskytovatelé udělají navíc za stejný nebo nižší systém úhrad, zasloužil intervenci ze strany nejenom ministerstva zdravotnictví, ale na úrovni vlády, aby byl v rovnováze požadavků na zdravotní služby a úhrad stabilizován,“ uvádí za segment jeho koordinátor David Hepnar.
„Letošní dohodovací řízení vnímám jako prostředí, ve kterém je pro obě strany, tj. plátce i poskytovatele, i přes oboustranně dobrou komunikaci a vůli, velmi těžké najít dohodu,“ dodává.
Poskytovatele zlobí mandatorní výdaje
Stejný problém při vyjednávání o úhradách vidí i segment lázeňské péče. „Pojišťovny tvrdí, že maximální růst je nula. Pro všechny segmenty. Současně ale už tradičně opakují, že je to proto, že tam a tam musí dát o X procent víc na centrovou léčbu, nové molekuly nebo spotřebu léčiv. Že jde o tzv. mandatorní výdaje, na jejichž výši nemají vliv. To se nám samozřejmě nelíbí. Nemyslím ani tak tu nulu, ale onen princip, že se i přes obecný růst cen zabrání růst cenám za zdravotní služby, kterou tvoří mzdy a v aktuální realitě nakupované vstupy, a současně se podobné omezení nedotkne léčiv a podobně,“ přibližuje prezident Svazu léčebných lázní a koordinátor segmentu Eduard Bláha.
Vedle výhrad proti „mandatorním“ výdajům lázně nemají pro jednání vytyčené nepodkročitelné minimum. „Chceme ale jednat o sbližování ceny za ošetřovací den s léčením totožného pacienta v ostatních typech rehabilitace než lázeňské, protože aktuálně se tyto ceny liší i o 80%,“ dodává Bláha.
Zubaři budou řešit náhrady za amalgám
Zubaři se budou snažit v dohodovacím řízení řešit náhrady za amalgámové plomby, i oni ovšem vnímají současnou situaci negativně.
„Podle nás zbytečně předčasný zákaz amalgámových výplní, který v EU hojně podpořili i čeští europoslanci, vytváří nutnost úhrady alternativ. My jsme připravili detaily provedení a úhradových mechanismů a věříme, že se domluvíme na ceně, která bude proveditelná, aby pacienti nebyli odmítáni, když už to takto politici vymysleli. A, samozřejmě, nemůže se zastavit ani zbytek stomatologie. Je ale obrovský problém s nekonečnými sliby politiků na bezplatnou stomatologii v každé Lhotě, gigantickými investicemi do nemocnic a prázdnou pokladnou,“ míní prezident České stomatologické komory a koordinátor segmentu Roman Šmucler.
Dalším segmentům se budeme věnovat v nadcházejících článcích.