Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn má s mobilní aplikací EZKarta (dříve Tečka) velké plány. Zatím obsahuje pouze údaje o nově postoupených očkováních, do konce roku 2026 se však má přetvořit do komplexního a praktického nástroje pro sledování individuálních zdravotních záznamů, vyšetření, zpráv, žádanek a mnoho dalšího. Ve spektru služeb tak má být informace o očkování pouze jednou z řady užitečnějších funkcionalit. Foltýn nám rovněž vysvětlil, proč tyto údaje v současné době sdružuje jak systém eRecept, tak EZKarta. Nejde o nesystémovou dvojkolenost?
Co je dnes centrální úložiště záznamů o očkování (registr záznamů o očkování) – EZKarta, nebo eRecept? Podle zákona o léčivech je to eRecept, ale lékaři zadávají data do ISINu, a reálně tak existují dva registry.
Data, která jsou poskytována v rámci aplikace EZKarta, jsou z ISIN – tzn. ze systému, který je k tomuto účelu navržen a provozován. Informace o léčivech má v kompetenci SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv, pozn. red.), kde je využití definováno jinou legislativou. Jde o dvě oddělené entity, které spojuje pouze ministerstvo zdravotnictví coby jejich nadřízený orgán. A přestože zatím tyto dva systémy od sebe rostou izolovaně, v určité fázi dojde k jejich propojení a data v této oblasti budou mezi nimi sdílena.
Kdy to bude?
Jakmile bude mít ministerstvo zdravotnictví mandát k tomu, dostat se k datům eReceptu, což dnes za tímto účelem nemá. EZKarta může pracovat pouze s daty, ke kterým má oficiální přístup. Data se ale sbírají jen jednou, a to v ISIN, a v brzké době se budou automatizovaně přesouvat také do eReceptu.
Data o očkování jsou v obou stejná?
Ano, s tím rozdílem, že mi je sbíráme prostřednictvím aplikace ISIN jako vykazování o realizaci očkování a SÚKL ve smyslu vykazování o podání léčiv. Oba k tomu máme mandát.
Proč má tedy stát několik různých entit, k nimž nemá centrální přístup, a tím pádem se zdvojují kapacity?
Je to jeden z důvodů, proč jsme dnes více v kontaktu s DIA (Digitální a informační agenturou, pozn. red.), SÚKL i IPVZ (Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, pozn. red.). Mým úkolem je mimo jiné konsolidace těchto izolovaných zájmů tak, abychom se potkali v nějakém konkrétním produktu. Těžko ale můžu ovlivnit eRecept, který vznikl samostatně.
Aplikace EZKarta, která nyní vzniká na ministerstvu zdravotnictví, může být nesprávně chápána jako konkurence. Na poradách vedení ale sedíme společně a rivalita mezi námi není. Nemáme důvod si tu práci přebírat.
EZKarta se stala významnou mobilní aplikací resortu zdravotnictví, což ale neznamená, že nemají být k dispozici specializované aplikace jednotlivých nemocnic nebo institucí. Musíme však pracovat na konsolidaci základních funkcí a služeb pro občana na jednom místě.
Kdy očekáváte, že k nim budete mít plný přístup?
Jakmile nám to dovolí legislativa.
Budou záznamy o očkování, které se dnes zobrazují v aplikaci EZKarta, někdy dostupné na Portálu občana?
Integrace těchto funkcionalit je v portálu ocko.uzis.cz dostupná, jako například zobrazení informací o očkováních. Samozřejmě portálové řešení bude mít oproti mobilní aplikaci vždy svá specifika a je tedy možné, že funkce nebudou do budoucna vždy naprosto shodné v aplikaci EZKarta a portálu ocko.uzis.cz.
Ovšem pokud bude například ze strany eGovernmentu potřeba na Portálu občana tento detail zobrazovat, tak není významný důvod to neumožnit. Samozřejmě k tomu zase musí existovat zákonný mandát. Myslím si ale, že Portál občana by měl být vyvážený v tom smyslu, aby nebyl zahlcený 150 agendami.
Myslíte tedy, že by zdravotnictví mělo být od ostatních oblastí odděleno?
Na aplikaci EZKarta bychom se měli snažit dívat očima občana a zamyslet se nad tím, které životní situace ho přivedou k použití konkrétní aplikace.
Když bude nemocný a do toho mít děti, tak koncentrace všech těchto zdravotnických dat by mu tu aplikaci velmi snadno zahltila. Navíc by ho to stejně přesměrovalo do nějaké zdravotnické podsekce. Nemá tedy smysl mít v aplikaci úplně všechno.
Jak tedy rozhodnout, co tam dát a co ne?
Měli bychom se všichni potkat a diskutovat o tom, jak by to prostředí aplikace mělo z pohledu běžného občana vypadat a jak on to bude chtít používat. Těžko by měl eGovernment rozhodovat o tom, jak by měl vypadat kompletní design použití. Ideální by bylo, kdyby se jednotlivé týmy věnovaly každé sekci zvlášť a navrhly design daného rozhraní. Jednotné to asi nikdy nebude.
V současnosti stojí EZKarta mimo portál ocko.uzis.cz, o němž se někdy říká, že má stát Portálem elektronického zdravotnictví. Bude EZkarta do ocko.uzis.cz někdy integrována?
Portál ocko.uzis.cz se nemá stát Portálem elektronického zdravotnictví, má se stát jeho součástí. Jde o jeden z centrálních projektů, realizovaných v rámci Národního plánu obnovy, který bude sloužit jako rozhraní pro přihlášení občana i poskytovatele zdravotní péče. A součástí tohoto portálu bude i portál ocko.uzis.cz. EZKarta je mobilní aplikace a tedy ani nemůže být integrována do webové aplikace.
Proč nebyl nejdříve spuštěn řádný Portál elektronického zdravotnictví a až pak EZKarta, což by byl postup, který předpokládá zákon?
EZKarta je mobilní aplikace vycházející z již existující aplikace „Tečka“ a tak se využilo toho, že již existovala, tzn. mohla být spuštěna nezávisle na realizaci centrálních projektů, které jsou s ohledem na složitost a provázanost plánovány v průběhu 2024 a 2025. Součástí souboru projektů je i Portál elektronického zdravotnictví.
EZkarta obsahuje data pouze od 1. ledna 2023. Budou někdy doplněny záznamy alespoň o povinném očkování, jako je tetanus?
Informace evidované v ISIN jsou dle platné legislativy pouze očkování zaznamenaná lékaři, a to od 1. ledna 2023. Všichni naši občané očkovaní od tohoto data jakýmkoliv typem vakcíny (včetně tetanu) najdou své očkování v EZKartě.
Co se týče doplnění starších dat o očkování, snažíme se zvalidovat i starší data tak, aby byla jejich dostupnost ideálně od roku 2010. Složitější však bude skutečně technická příprava těchto dat a jejich validace.
Na tom už se pracuje?
Nové funkcionality plánujeme spustit postupně až do června příštího roku. Jednou z nich je právě snaha rozšířit stávající data – i kdyby to nebylo do roku 2010, ale třeba pouze do roku 2015 nebo 2020. Jde o to, aby se do EZkarty dostalo více validních dat. Ověřování zejména starších dat je však někdy velice komplikované a nese s sebou riziko chyb.
V čem pro občana spočívá hlavní přínos toho, mít přehled o prodělaných očkováních?
Může se to hodit u očkování, na která má docházet pravidelně, příkladem je již zmíněný tetanus. Atraktivní ale může být zejména pro rodiče, kteří mohou v EZKartě sledovat očkování svých dětí – zdali proběhlo v řádných intervalech a podobně. Tam to důvodné jistě je. Význam této evidence tak bude v čase narůstat.
Rád bych ale zdůraznil, že seznam prodělaných očkování bude brzy v pořadí priorit až někde vzadu. EZKarta má do budoucna obrovský přínos díky spektru služeb, které přes ni občan dostane. Cílem je, aby aplikace sdružovala informace o užívaných lécích, odeslaných zprávách i žádankách, prodělaných vyšetřeních či výpisech dalších zdravotních záznamů. Do budoucna také plánujeme, že by aplikace obsahovala komunikační modul mezi pacientem a lékařem. Zdravotník by přes něj mohl svým pacientům například zanechat vzkaz. Tato funkcionalita sice zatím není ve vývoji, ale předpokládáme, že by byla atraktivní a jednou zcela jistě vznikne. Otázka je, jak moc to bude technicky složité a zdali to propojit s EZKartou, nebo až s Portálem.
Kdy můžeme očekávat, že EZKarta bude takto vybavená?
Do konce roku 2026. Potíž může nastat jen v tom, jak do ní dostat data zpětně, ovšem u dat od roku, kdy se začala standardizovaně sbírat, je to mnohem jednodušší. Předpokladem je, že se projekty stihnout odzkoušet v rámci pilotních programů do konce příštího roku.