Centra duševního zdraví nebudou potřebovat tak velký úvazek psychoterapeuta jako doposud. Požadavek komplikoval provoz stávajících center a blokoval vznik nových. Ministerstvo zdravotnictví naopak trvá na tom, že hospice musí mít od roku 2031 lékaře specializovaného na paliativní medicínu či příbuzné obory. Vyplývá to z vypořádání připomínek k novele personální vyhlášky.
V České republice by od ledna příštího roku měla začít fungovat novinka – centra komplexní péče o děti. Ta by měla umožnit rodině po traumatu zácvik v péči o zdravotně znevýhodněné dítě. Součástí bude také respitní péče.
Jak přesně by měla nová služba vypadat z pohledu personálního a materiálního vybavení, určilo ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím novelizace dvou vyhlášek. Co se ovšem týče personální vyhlášky, do té zařadilo i změny týkající se dalších zdravotních služeb. A k těm se sešlo nemalé množství připomínek.
V centrech pro děti bude i sociální pracovník
Jak se s nimi ministerstvo zdravotnictví vypořádalo? Částečně vyslyšelo připomínky zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, které se týkaly právě center komplexní péče o děti. Na její popud zařadilo do personálního zabezpečení 0,5 úvazku zdravotně-sociálního pracovníka nebo sociálního pracovníka. Odmítlo ale omezit kapacitu zařízení na maximálně 10 lůžek. A nedoplnilo nutnost mít 1 úvazek psychiatra, ani nenavýšilo úvazek klinického psychologa a zdravotně-sociálního pracovníka.
V centrech ovšem nakonec může být místo minimálního 0,6 úvazku lékaře se základním kmenem (L2) jen úvazek 0,3. Naopak požadavek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na navýšení poměru dětských sester mezi sestrami celkově na úrodnou půdu nepadl.
Pomůže změna centrům duševního zdraví?
Ministerstvo ovšem vyslyšelo návrh na snížení požadavků u center duševního zdraví v oblasti psychoterapie. Dnes totiž není v mnoha regionech možné zajistit požadované personální minimum.
„Tato situace znemožňuje nebo výrazně komplikuje vznik nových center duševního zdraví a provoz současných typů center, zejména v menších městech a periferních oblastech. Mnohá centra hlásí, že nové kritérium v podstatě obratem po úpravě vyhlášky vyžadovaly krajské úřady a zdravotní pojišťovny. Hrozí riziko, že centra tuto podmínku přes veškeré úsilí nenaplní, což by mělo velmi vážené důsledky pro pacienty/klienty. Ačkoli chápeme snahu o co nejvyšší kvalitu poskytované péče, upozorňujeme na závažné sociální a sociálně-zdravotní následky hrozícího zániku těchto center,“ varovalo MPSV. A navrhovalo, aby centra zajistila pouze dostupnost psychoterapeuta.
V návaznosti na připomínku snížilo ministerstvo zdravotnictví požadavek na úvazek psychoterapeuta u center duševního zdraví pro osoby se závažnou duševní poruchou a center duševního zdraví pro děti z 0,5 úvazku, respektive 0,3 úvazku, na 0,2 úvazku.
Zelená pro více kvalifikovaných sester
Na popud MPSV upravilo ministerstvo také požadavky na sestry při poskytování dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče o základní životní funkce dětem. Zde původně měla být dětská sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko a všeobecná či praktická sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko.
„I v případě, že zaměstnavatel bude mít mezi zájemci uchazečku lépe kvalifikovanou, tedy dětskou sestru, ji nebude moci přijmout, pokud by současně nenaplnil minimální požadavek na všeobecné/praktické sestry ve stanoveném rozsahu alespoň 0,5 úvazku na lůžko,“ pozastavovalo se MPSV v připomínkách, které padly na úrodnou půdu.
Hospice zuří. Ministerstvo připomínky nevyslyšelo
Smůlu má naopak Unie zaměstnavatelských svazů, Česká lékařská komora a zejména Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v souvislosti s požadavky na hospice. Od roku 2031 by v nich totiž měl být součástí týmu lékař se specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně, dlouhodobé péči nebo algeziologii. Vzhledem k nedostatku těchto odborností to ovšem podle připomínkových míst bude znamenat ochromení péče.
„Zásadní nesouhlas! Trváme na současném personálním obsazení v souladu s 30 lety erudice v hospicové péči, s doporučením příslušné odborné společnosti,“ napsala v připomínkách asociace hospiců.
Jenže ministerstvo na ni nedalo. „Argument, že péče je poskytována 30 let, a tudíž je nejvhodnější, nelze podle předkladatele považovat za dostatečný. Paliativní péče se vyvíjí, přináší nové možnosti symptomatické léčby, včetně řešení dušnosti a dalších obtíží, které významně ovlivňují kvalitu života pacientů. Tyto přínosy jsou úzce spjaty s předmětnou odborností. Předkladatel respektuje a velmi si váží odborné erudice současných poskytovatelů, zároveň však vnímá dynamický vývoj v oblasti péče o terminálně nemocné pacienty a potřebu zvyšování kvality péče prostřednictvím vzdělávání odborníků,“ reagovalo ministerstvo.
Odmítlo také vypustit požadavek na dostupnost klinického psychologa a půlúvazek sociálně-zdravotního pracovníka. Podle připomínkového místa to neodpovídá složení ošetřovacího dne, ten by se ovšem měl podle ministerstva řešit v dohodovacím řízení.