Covid-19 byl vloni druhou nejčastější příčinou smrti, ukazují oficiální data ČSÚ

Covid-19 byl vloni podle včera představených oficiálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10.539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. U dalších zhruba 6.700 osob přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129.000 lidí, o 15 procent více než předloni. Z roku na rok se přitom roční úhrn zemřelých podle ČSÚ běžně mění jen o nízké jednotky procent. Covid se vyskytl mezi deseti nejčastějšími příčinami úmrtí již ve středním věku.

Covid-19 vloni podstatně promluvil do statistiky zemřelých v ČR. Ačkoli se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mění při meziročním srovnání počet zemřelých o nízké jednotky procent, vloni zemřelo podle aktuálně zveřejněných dat o patnáct procent lidí více než v roce 2019. Statistici zaznamenali celkem 129 289 úmrtí.

Nejvíce se v ČR umírá na onemocnění srdce, na ně v loňském roce spadá jedna třetina všech úmrtí (19.171). Druhou nejčastější příčinou smrti se však stal právě covid-19. „Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých. Tedy u 8 procent ze všech úmrtí,“ řekl včera novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. Na pomyslné třetí místo covid odsunul jinak obvykle druhé mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými. Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).

Komplikované případy validoval panel 112 klinických expertů

„Základní příčina úmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. Vedle zmíněných 10.539 úmrtí přímo v důsledku nákazy covid-19 zhoršila nemoc zdravotní stav a přispěla k dřívějšímu úmrtí u dalších 6.696 osob. Celkem tedy v přímé nebo nepřímé souvislosti s covidem-10 zemřelo 17.235 lidí. Jde o konečná oficiální čísla, s nimiž bude Česká republika nyní pracovat i v mezinárodním srovnání.

Data pro posouzení příčiny úmrtí poskytují Listy o prohlídce zemřelého, které byly validovány proti zdravotnické dokumentaci pacientů a proti datům v Informačním systému infekčních úmrtí (ISIN). „Z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byl do validací dále zapojen panel 112 klinických expertů. Ten provedl detailní ověření příčin smrti u více než 4.200 nejvíce komplikovaných případů. Výstup klinických validací byl pak podkladem pro určení základní příčiny smrti ČSÚ,“ popsal ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, podle něhož experti při kódování příčin striktně dodržuji mezinárodní metodiky a definice Světové zdravotnické organizace (WHO).

U oněch 6 696 případů z 17.235 tedy covid-19 nakonec jako základní příčina úmrtí určen nebyl. Těmi v těchto případech byly nemoci oběhové soustavy (téměř polovina případů), zhoubné nádory, nemoci dýchací soustavy a diabetes mellitus. Zhruba pět procent nahlášených úmrtí pak s covidem-19 nesouviselo.

Téměř 5.300 případů bylo dohlášeno později

Podle Šárky Daňkové, garantky registru List o prohlídce zemřelého na ÚZIS, bylo průběžně poskytovateli zdravotních služeb do ISIN nahlášeno, a následně ministerstvem zdravotnictví publikováno, celkem 11.968 úmrtí. Dodatečně bylo tedy oznámeno dalších 5.267. Šlo o případy úmrtí mimo nemocnice, zpětné dohlášení dat nebo pitvané případy.

Tuto skutečnost považuje demografka Dagmar Dzúrová, která je součástí vědecké iniciativy Sníh, za velmi závažnou. „Situace byla u nás daleko horší, než jak byla prezentovaná na základě dat,“ uvedla včera nespokojeně Dzúrová po tiskové konferenci ČSÚ a ÚZIS k příčinám úmrtí v roce 2020. Ladislav Dušek k tomu dodal, že on sám s denní publikací tohoto údaje nesouhlasil, protože je vždy jen dílčí. Ze zákona mají zdravotnická zařízení totiž na nahlášení úmrtí 30 dní. Někdy je ale zpoždění ještě větší. „Bude se to muset dál řešit. Není to jediná zdravotnická statistika, která se nehlásí včas,“ dodal ředitel ÚZIS.

Nejčastěji lidé umírali na covid v nemocnicích

Nejčastěji lidé v souvislosti s covidem-19 zemřeli v nemocnicích (83 procent), v zařízeních sociálních služeb (11 procent) nebo doma (5 procent). „Mezi nejčastěji dohlášenými byla právě úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních,“ dodala Daňková.

Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním. Největší podíl z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina (10,2 %) a v kraji Karlovarském (9,5 %). Naopak nejmenší (7,2 %) v kraji Plzeňském.

Nákaza covid-19 pronikla i do desítky nejčastějších příčin smrti pro zemřelé již ve středním věku, tedy 25-44 let (8. místo). Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil 5. místo (5 procent zemřelých) a u osob o deset let starších, tedy 65-74 letých, místo třetí (8 procent). Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích 75-84 let a 85 a více let byl covid-19 již druhou nejčastější příčinou smrti (10 procent, resp. 8 procent zemřelých). „U mužů byla intenzita úmrtnosti v důsledku covidu-19 oproti ženám dvakrát vyšší,“ upozornila dále Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých o 17 tisíc, resp. počtu 15 tisíc zohledňujícího stárnutí obyvatel, vysvětluje covid-19 jako základní příčina smrti přibližně 70 procent těchto nadúmrtí. Více než tři tisíce nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy. Nejvíce z nich na srdeční selhání (1,2 tisíce), hypertenzi či chronickou ischemickou chorobu srdeční (obě více než 800). Dalších několik set nadúmrtí lze nalézt mezi zemřelými v důsledku diabetes mellitus (přibližně 650), Alzheimerovy nemoci či jiné demence (cca 500) a také mezi úmrtími na zánět plic (cca 300). Úmrtnost v důsledku sebevražd se oproti úrovni roku 2019 nijak zvlášť nezměnila. Totéž platí i pro všechny nehody dohromady, když u dopravních nehod je dokonce patrný meziroční pokles, stejně jako u vražd.

Síla covidu se nejvíc projevila v listopadu

Z pohledu jednotlivých kalendářních měsíců byla kromě covidu-19 patrná zvýšená úmrtnost v posledním čtvrtletí i u dalších nemocí, zejména těch chronických a zánětů plic. Síla covidu-19 byla v roce 2020 největší v listopadu. Tehdy za jediný měsíc zemřelo na covid 4,5 tisíce osob, tj. dvakrát více než na všechny zhoubné novotvary dohromady.

Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30.300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18.300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní leden s téměř 5000 mrtvými.

-sed-, -čtk-

Příspěvek Covid-19 byl vloni druhou nejčastější příčinou smrti, ukazují oficiální data ČSÚ pochází z Zdravotnický deník