Dětské sestry stárnou. Otázka je, jak je nahradit

2 weeks ago

Dětské sestry jsou na tom z demografického hlediska ještě hůře než sestry všeobecné – zatímco u těch všeobecných je více než 60 let 14 procentům z nich, u dětských sester je to 19 procent. Otázkou tak je, jak sestry odcházející do důchodu nahrazovat. Ve hře je větší zapojení všeobecných sester, které však má dnes svá omezení, a také navyšování počtu studentů. Zde ovšem narážíme na to, že ačkoliv by některé vysoké školy chtěly dětské sestry vzdělávat, musí splnit přísnější požadavky než vyšší odborné školy, i když jsou absolventky v praxi rovnocenné – a to se jim nedaří. Ve finále tak dětské sestry u nás vzdělává 17 vyšších odborných a šest vysokých škol. Problematice se věnovala konference Bez sester to nejde – největší problémy a hledání řešení, která se konala 30. ledna pod záštitou sněmovního zdravotnického výboru.

Dětské sestry tvoří kolem pěti procent všeobecných sester, celkem jich tak je něco přes 5600. Mohou se přitom starat o celé spektrum dětských pacientů bez omezení. Oproti tomu porodní asistentky smí pečovat jen o novorozence, všeobecné sestry mají zase u některých věkových skupin omezení – nemohou například zavádět periferní žilní katetry dětem do tří let. A to v praxi začíná dělat problémy, protože více než tisícovce dětských sester je přes 60 let, takže v nadcházejících letech odejdou do důchodu. Nad 55 let je pak dokonce třetině dětských sester.

„Dětských sester ubývá a nemáme je kde brát. Chceme-li zajistit péči, nezbývá mnohdy nic než vzít všeobecnou sestru, kterou se pak snažíme dovzdělat tak, aby byla plně kompetentní. V praxi nás nejvíc trápí podávání IV (intravenózních – pozn. red.) léčiv a zavádění permanentních žilních katetrů u dětí do tří let. Když chce všeobecná sestra nastoupit na dětské oddělení, je velký problém vyčlenit ji z procesu podávání IV léčiv,“ načrtává vrchní sestra Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno Markéta Říhová.

Zdroj: ÚZIS

Velkým problémem tak je demografie, kdy navíc vyšší věkový průměr dětských sester souvisí také s tím, že dávají mnohdy přednost ambulantní péči a nechtějí do služeb.

Další překážkou je, že řada dětských sester má rezervy v komunikačních dovednostech. „Dnes už od dětské sestry ani tak neočekáváme, že by se zabývala pedagogickou činností. Rodiče často chtějí být s dítětem nepřetržitě, a mají na to právo. My tedy už nemusíme řešit, jak dítě zabavíme, ale potřebujeme řešit to, jak budeme komunikovat s rodiči. V tomto ohledu asi dovednosti scházejí nám všem. Problematice komunikace by tedy bylo třeba věnovat se víc,“ podtrhává Říhová.

Potřeba stabilního vzdělávání

A když je řeč o vzdělávání, pro zajištění mladé krve bychom potřebovali stabilní systém, který nebude odrazovat stálými změnami, říkají sestry. Změn totiž mají za sebou dětské sestry dost. Jen namátkou: Ještě před rokem 2004 byly dětské sestry vzdělávány na středních zdravotnických školách v rámci čtyřletého programu. Poté přišlo období, kdy přestalo jít o odbornou způsobilost a místo toho bylo třeba vystudovat na všeobecnou sestru, načež následovala specializace ošetřovatelství v pediatrii. Další změna přišla v roce 2017, kdy se dětská sestra opět stala odbornou způsobilostí se studiem buď na vyšší odborné, nebo vysoké škole. Po tříletém studiu si dnes mohou dětské sestry zvolit specializaci, kterých dnes existuje osm, nově například vznikla ošetřovatelská péče v onkologii a hematologii.

„Zjednodušme a stabilizujme systém vzdělávání nelékařů, v rámci odborné kvalifikace se snažme zavést co nejvíce společného základu tak, ať je jednoduchý přechod mezi všeobecnou a dětskou sestrou. Měla by zmizet šedá zóna deseti procent sester, které se utápějí v tom, že si dodělávají vzdělání. Myslím si, že všeobecné sestry patří do ošetřovatelské péče o děti. Snažme se jim neklást zbytečné překážky, ale zajistit podmínky,“ apeluje Markéta Říhová s tím, že řada všeobecných sester se až během studia rozhodne pracovat s dětmi.

„Pokud chce všeobecná sestra během svého profesního života změnit profesní dráhu na dětskou sestru, může využít institutu započítávání dříve absolvovaného studia a nemusí tak studovat znovu tři roky víceméně to, co už absolvovala,“ radí hlavní sestra Alice Strnadová.

Dvojí požadavky

V tuto chvíli je přitom možné studovat na dětskou sestru na šesti vysokých a 17 vyšších odborných školách. Míst, kde studovat, by ale mohlo být víc.

Zdroj: ÚZIS

„Ukazuje se zvláštní přístup státu, který předepisuje podmínky, jak vzdělávat – a ty se u vyšších odborných a vysokých škol liší. Odlišnost nastavení pravidel na vyšších odborných a vysokých školách je jedním z velmi omezujících faktorů. Abych mohl garantovat bakalářský program dětská sestra, musím sehnat odborníka minimálně se vzděláním PhD., aktivně publikujícího, a to na plný úvazek. To jsou velmi obtížně sehnatelní lidé, i v Brně s tím mají problém. Vzniká tu tedy vnitřní bariéra, kterou si stavíme sami. My jsme se řadu let snažili zavést studijní obor dětská sestra, protože je po tom v regionu obrovská poptávka. Já ani moji předchůdci jsme ale nebyli schopni sehnat odpovídajícího garanta studijního programu,“ dodává rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Zdeněk Horák.

Otevřít článek