Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Studie odhadují, že až 30 procent lidí, kteří onemocněli covidem, má několik měsíců po onemocnění nějaký stupeň kognitivního postižení. Za příznak „dlouhého covidu“ je označil například šéf výzkumu a vývoje ve V.A. St. Louis Health Care System a klinický epidemiolog na Washington University v St. Louis, Ziyad Al-Aly. Stejně věc vidí i ekonom ve Federální rezervní bance New Yorku Richard Deitz. „Takto se čísla nechovají, nezačnou najednou takto prudce růst,“ řekl po analýze dat. Takovému postižení se nyní začalo přezdívat „mozková mlha“.
„Nejde jen o mlhu, ale v podstatě je to poranění mozku,“ cituje deník doktorku Monicu Verduzco-Gutierrezovou, vedoucí katedry rehabilitační medicíny na University of Texas Health Science Center v San Antoniu. „Dochází k neurovaskulárním změnám. Je tam zánět. Jsou zde změny na magnetické rezonanci,“ dodala.
Proč se změny v hlášených kognitivních poruchách objevují častěji u mladších dospělých, není jasné. Jsou to totiž právě starší lidé, u nichž je obecně větší pravděpodobnost zhoršení kognitivních funkcí. Potíže s udržením pozornosti a v některých případech i únava či bolest tak intenzivní, že to ovlivnilo myšlení, však byly zaznamenány u mladší kohorty.
„Mozek se mi zkratuje“
Deník New York Times cituje několik osob, které se s „dlouhým covidem“ potýkají. Jednou z nich je Heather Carrová, 31letá prodejkyně zemědělských strojů z newyorských Syracus. Po prodělání dvou koronavirových infekcí měla podle svých slov problémy zůstat bdělá při řízení a nakonec se musela své práce vzdát. „Můj mozek se zkratuje,“ popsala s tím, že kromě práce nyní nemůže mít ani koníčky.
Poruchy paměti a soustředění zasáhly do života i 34leté Kristen Carboneové. Přestože nikdy nebyla pozitivně testována na covid, úzkosti a deprese během pandemie si u ní vybraly svou daň. Coby servírka má problém zapamatovat si objednávky. „Pokud je nevyřídím okamžitě, tak neexistují,“ řekla.
Deník dále cituje profesorku psychiatrie a behaviorálních věd na Washingtonské univerzitě Margaret Sibleyovou, podle níž mohly stresové faktory pandemie zhoršit stávající stavy, jako je například ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).
Projevila se síla sugesce?
New York Times připomíná, že vzhledem k tomu, že průzkum se opírá výhradně o sebehodnocení, mohou údaje zachycovat i změny ve vnímání sebe sama, a nemuselo tak nutně dojít ke skutečným změnám zdravotního stavu. Lidé s nějakým druhem postižení mohli například zaznamenat rostoucí míru své akceptace a začali na otázky průzkumu odpovídat upřímněji.
Někteří mladí lidé také mohli být ovlivněni tím, co výzkumníci v oblasti zdravotního postižení popisují jako „zvýšené povědomí o neurodiverzitě a její akceptaci“, kdy se na internetu rozšířila videa o duševních nemocech a vývojových poruchách, která často vybízela lidi, aby se sami diagnostikovali. V médiích se měl rovněž zvýšit počet reklam na léky proti poruchám pozornosti. „Všichni říkali, že to vidí na internetu. Každého to mohlo přesvědčit, že má ADHD,“ nabídla možné vysvětlení Sibleyová.
V rámci pravidelného měsíčního průzkumu Current Population Survey se sčítání lidu dotazuje vybraného vzorku Američanů, zda mají vážné problémy s pamětí a soustředěním. Pokud na tuto otázku nebo na jednu z dalších pěti otázek o omezeních v každodenních činnostech odpoví kladně, označí je za zdravotně postižené.
Tyto otázky nesouvisejí s žádostmi o invaliditu, takže respondenti nejsou finančně motivováni k tomu, aby odpovídali tak, či onak. Na začátku roku 2020 podle průzkumu trpělo nějakým druhem postižení méně než 15 milionů Američanů ve věku 18 až 64 let, do září 2023 se tento počet zvýší přibližně na 16,5 milionu. Téměř dvě třetiny tohoto nárůstu tvořili lidé, kteří nově nahlásili omezení myšlení.