Vysoké ceny léků byly jedním z klíčových témat předvolební kampaně už v roce 2016, kdy se o post amerického prezidenta ucházel republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová. Oba tehdejší kandidáti slibovali, že zdražování léčiv nejen učiní přítrž, ale ceny dokonce sníží. Zůstalo však jen u nenaplněných slibů. Co lze ve farmaceutické oblasti čekat od Joe Bidena?
Letošní předvolební kampaň zastínila pandemie koronaviru, která se už na jaře přesunula do Spojených států, z nichž udělala globální ohnisko. Sotva se USA stačily vymanit z první vlny, už musí čelit druhé vlně nákazy, která si doposud vyžádala bezmála 240 tisíc životů. Také Spojené státy na sobě pocítily nepříjemnou závislost na dovozu léčiv ze zahraničí, zejména pak z Číny.
Tématem číslo jedna se tak stalo vytvoření domácích dodavatelských řetězců, které by Spojené státy zabezpečily po stránce zásobování důležitými léky. Joe Biden vydal už 7. července prohlášení, v němž shrnul své plány pro formování amerického farmaceutického trhu. A jako stěžejní cíl si vytyčil přesunout značné množství farmaceutické výroby zpět do Spojených států.
Návrat výroby léků domů
Joe Biden během předvolební kampaně několikrát obvinil úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa z toho, že nezajistil dostatečné množství léků pro americké pacienty, kteří s nemocí Covid-19 bojují. Odvolával se přitom na statistiku Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration), podle níž americké firmy sice disponují dostatečnými kapacitami pro výrobu léků, ale více než 70 procent z nich je umístěno mimo území USA.
Navíc ve většině případů jde o výroby se srovnatelnými mzdovými náklady s těmi ve Spojených státech. Podle Bidena to je pádný argument k tomu, aby se takové provozy přesunuly zpět do Ameriky, což by výrazně přispělo ke zvýšení lékové bezpečnosti Spojených států.
Podle FDA jsou Čína a Indie druhou, respektive čtvrtou největší zemí podle objemu dovozu léků do USA. V obou zemích jsou ale výrobní náklady včetně mzdových nižší než ve Spojených státech. Zbývající top pětici největších importérů léků do USA doplňují Kanada, Německo a Velká Británie, kde se léky vyrábějí přibližně stejně draho jako ve Spojených státech.
Upřednostnit domácí výrobu
Joe Biden slíbil úsilí o prosazení několika opatření, která by měla současnou situaci přinejmenším posunout směrem k nižší závislosti USA na dovozu důležitých léků ze zahraničí. V první řadě by programy jako Medicare, Medicaid nebo programy zdravotní péče o válečné veterány měly při nákupech léků upřednostňovat ty vyrobené v USA.
Dále Biden slíbil posoudit zavedení povinnosti získat zvláštní licenci na vakcíny u firem, které je vyrábějí pomalu nebo za ně účtují nadměrné ceny. Přehodnocení by se také měla dočkat daňová pobídka pro farmaceutické firmy, které mají provozovny v USA, a kterou zavedl Donald Trump. V neposlední řadě chce Joe Biden otevřít nové exportní trhy pro americké farmaceutické společnosti, ale zároveň omezit dovoz z těch zemí, u nichž se vykytuje vyšší riziko ohrožení americké národní bezpečnosti.
Nově zvolený americký prezident Joe Biden ale bude muset řešit také to, co se nepodařilo jeho předchůdci Trumpovi. A sice zkrotit ceny léků na americkém trhu. Podle portálu FiercePharma.com Biden v této oblasti pošilhává po Německu, kde by se rád inspiroval.
Cenová regulace po německém vzoru
Podle již dříve představených plánů by měl Biden sestavit vedle své administrativy také expertní skupinu pro posuzování „spravedlivých“ cen léků. Podobně, jako to už nyní dělá Institut pro klinické a ekonomické posouzení (ICER – Institute for Clinical and Economic Review), který ovšem není vládní organizací.
Bidenova expertní skupina by měla vycházet z konceptu německého Institutu pro kvalitu a efektivnost zdravotnického systému (IQWiG – Institut für Qualität und Wirtschaftlichkeit im Gesundheitswesen). Ten mimo jiné vyjednává o cenách léků. Podle Bidenových představ by měla vláda mít možnost stanovit cenové stropy na léky, které by se vztahovaly na všechny poplatníky. Cenové stropy by se vztahovaly jak na nové, tak již na trh uvedené léky.
Podle kritiků není jasné, zda by se zastropovala finální cena léků, nebo by se stanovila určitá sleva, která by se povinně vztahovala na cenově regulované léky. Na druhé straně přiznávají, že by šlo zřejmě o lepší systém, než jaký představil Donald Trump, a sice stanovování cen léků na základě mezinárodního srovnání. Nějaká razantnější proměna farmaceutického trhu se ale od Joea Bidena neočekává.
Petr Musil
Příspěvek Do Bílého domu nastoupí Joe Biden. Jak změní americký farmaceutický trh? pochází z Zdravotnický deník