Kabinet ve středu projedná Akční plán Národního onkologického plánu 2030 pro období 2025 až 2027. Zaměřuje se na zvýšení efektivity prevence, větší zapojení pacientů i změny ve vzdělávání. Podstatné jsou pak plánované změny ve struktuře onkologické péče a posílení spolupráce komplexních center s regiony a praktickými lékaři. Plán, který navazuje na předchozí tříleté období, má Zdravotnický deník k dispozici.
Z úkolů, které z akčního plánu plynou pro Státní zdravotní ústav (SZÚ), stojí za zmínku snaha o zvýšení efektivity preventivních vakcinačních programů proti vzniku onkologických onemocnění. Konkrétně půjde například o motivaci k očkování proti lidskému papilomaviru (HPV). „Cílem je motivace a edukace laické veřejnosti k informovanosti a důležitosti očkování proti HPV v rámci prevence HIV/AIDS,“ stojí v programu s tím, že od 1. ledna 2024 je toto očkování plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění dětem ve věku od 11 let do dovršení 15 let.
Úkolem SZÚ bude také realizace preventivních programů zaměřených na reprodukční zdraví a sexuálně přenosná onemocnění a zajištění screeningu, důsledné depistáže a léčby sexuálně přenosné infekce (STI) u osob žijících s HIV, včetně podpory očkování proti virové hepatitidě typu B.
Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů
Aby se zvýšila efektivita stávajících populačních screeningů, čeká Národní screeningové centrum (NSC) od příštího roku úkol vytvořit informační zázemí pro zvyšování kvality programů screeningu nádorů. „Cílem je vytvoření komplexních informačních systémů pro zajištění kvality stávajících populačních programů screeningu prsu, kolorekta a děložního hrdla a nově implementovaných pilotních populačních projektů časného záchytu nádorů plic a prostaty,“ stojí v plánu.
V případě screeningu karcinomu plic by NSC v následujících třech letech mělo mimo jiné vytvořit efektivní kampaň cílenou na zvýšení zájmu o vyšetření, vytvořit základní síť pracovišť zařazených do programu včasného záchytu karcinomu, zajistit dostatečné regionální dostupnosti nebo založit systém řízení a hodnocení populačního pilotního programu časného záchytu.
Cílem je také podpora projektů v rámci Národního plánu obnovy s názvem „Podpora a zvyšování kvality preventivních screeningových programů II – kolorektální karcinom“, tuto aktivitu bude mít v gesci resort zdravotnictví. Půjde o nastavení a realizaci podpory modernizace vybavení, zdravotnických prostředků, technologií a dalšího vybavení zdravotnických pracovišť s cílem zvýšení kvality a dostupnosti vybraných screeningových programů. „Cílem je zároveň snížit čekací doby na kolonoskopie po pozitivním výsledku TOKS vyšetření v rámci screeningového programu a navýšení podílu preventivních kolonoskopií ze všech provedených kolonoskopií daným pracovištěm,“ informuje plán.
V následujících třech letech by mělo dojít k vytvoření zvláštních onkologických programů pro rizikové pacienty – osoby s autoimunitní chorobou nebo HIV, pacienty na dlouhodobé imunosupresivní léčbě po transplantaci selhávajících orgánů nebo s vrozenými a získanými chorobami s vyšším rizikem vzniku solidních nádorů a hematoonkologického onemocnění.
Česká onkologická společnost ČLS JEP zajistí vznik a ověření programu standardizované preventivní péče o občany s geneticky podmíněným zvýšeným rizikem vzniku malignit: „Cílem je vytvořit program a popsat cesty prevence u osob s geneticky podmíněným zvýšeným rizikem vzniku malignit. Implementace programu proběhne v Centru onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu a připraví tak pro další období nástroj pro rozšíření do dalších krajů.“
Aby se zvýšila efektivita terciální onkologické prevence, je třeba nastavit plošně dostupný systém dispenzarizace včetně zapojení lékařů primární péče. Česká onkologická společnost tak specifikuje pravidla pro dispenzarizaci se zvážením dopadu na legislativu. Úkolem ÚZIS pak bude aktualizace dokončených doporučených postupů v oblasti protonové terapie u dětských nádorů, kolorektálního karcinomu, PET-CT v diagnostice onkologických onemocnění, maligního melanomu, Hodgkinova lymfomu, chronického lymfociátárního lymfomu nebo gliomů mozku. V některých oblastech se zaměří také na tvorbu baterií nových evidence-based doporučení.
Maximální kvalita života během nemoci, po vyléčení i v terminálním stádiu a větší zapojení pacientů
Jaká je dostupnost následné a léčebně rehabilitační péče, včetně sociálních služeb, pro onkologické pacienty? Ministerstvo zdravotnictví se do roku 2026 na tuto otázku pokusí odpovědět identifikací dobré praxe i slabých míst. V rámci zvýšení dostupnosti psychosociální podpory a sociálních služeb pak doplní kritéria pro akreditaci komplexních onkologických center a podmínku zajištění sociální a psychosociální podpory.
Dle aktuálních informací ze 13 pracovišť mají zajištěnu psychosociální péči všechna. „Jejich přístup k zajištění je ovšem velmi odlišný. Proto je třeba jasně definovat podmínky pro zajištění psychosociální podpory a nastavit podmínky pro její poskytování,“ říká akční plán s tím, že zvýšit by se měla dostupnost sociálních služeb i po ukončení onkologické léčby.
Pokračovat bude podpora paliativní péče, zejména zlepšení její dostupnosti a kvality ve všech regionech prostřednictvím dostupného unifikovaného vzdělání. Projekt podpoří vytvoření Národní strategie rozvoje paliativní péče NSRPP do roku 2030 a plnění dílčího cíle rozvojem obecné paliativní péče formou osvěty a vzdělávání lékařů a dalších pracovníků všeobecných nemocnic nedisponujících multidisciplinárním paliativním týmem, praktických lékařů a ambulantních specialistů, sester zejména v domácí péči nebo pracovníků sociálních služeb.
Akční plán na rok 2025 až 2027 chce zvýšit míru zapojení pacienta do spolurozhodování. Podle předběžných zjištění je systém informování pacientů nastavený v osmi krajských komplexních onkologických centrech (KOC) a dobře nastavenou praxi je třeba rozšířit dál. Ministerstvo zdravotnictví by mělo mít na starost také vznik a rozšíření pacientských rad při KOC, v současné době fungují tři.
Nová struktura onkologické péče a vznik center prevence
Aby byla koordinace systému boje s rakovinou efektivní a vycházela vstříc poskytovatelům péče i potřebám pacientů, plánuje ministerstvo zdravotnictví spolupráci mezi praktickými lékaři, screeningovými centry, KOC, HOC (hematoonkologická centra), členy ROS (regionální onkologické skupiny,) a návaznými službami posílit návrhem nové struktury onkologické péče. V následujících třech letech by mělo dojít k její implementaci.
Ministerstvo také připraví doporučené cesty pacienta systémem a definuje komplexní standardizované postupy posilující včasnou dostupnost péče. „Popis zpřehlední možnosti a návaznost péče jak pro široké spektrum zdravotníků, kteří pečují o pacienta s onkologickým onemocněním, tak pro pacienty, případně jejich blízké,“ informuje plán.
Dle předběžného šetření zajišťuje prevenci 10 KOC. „Pro zajištění přehledu o dostupnosti preventivní péči pro jednotlivé klienty v rámci ČR je tak zapotřebí nastavit vymezení center prevence a podpořit jejich potřebné rozšíření tam, kde není dostatečná,“ stojí v plánu. Jedno z center vznikne při Masarykově onkologickém ústavu, dokončení je plánováno už na příští rok a má se stát „ideovým a metodickým vzorem pro aplikace moderních komunikačních nástrojů (např. mHealth, eHealth) v oblasti onkologické prevence a pro případná další centra preventivní medicíny v ČR“.
Změny ve výuce
Do akčního plánu se zapojí také lékařské fakulty a střední a vyšší zdravotnické školy, a to zaváděním moderních výukových metod, včetně implementace simulační výuky. „Simulační metody umožňují praktické procvičení některých výkonů s možností vyššího počtu výkonů, než by bylo možné v reálné péči a také s možností simulace různých parametrů, které mohou výkon ovlivnit. Pro moderní a vysoce kvalifikovanou péči jsou tak účinným nástrojem při přípravě odborníků pro praxi,“ podtrhuje plán.
Ministerstvo pak v této oblasti přispěje definicí potřeb v oblasti systému celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání zapojených do onkologické a hematoonkologické péče. Zatímco k některým dílčím úpravám již došlo, pro případné další změny je třeba jasné vymezení profesí, na které se má pozornost zaměřit, a analyzovat jejich potřeby celoživotního vzdělávání.
Ve spolupráci s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů ministerstvo chystá certifikované kurzy zaměřené na podpůrnou péči a speciální dovednosti – nutrici, psychoonkologii, paliativní péči, etiku, multidisciplinární konsenzus nebo klinickou farmacii.
Lepší infrastruktura poskytovatelů onkologické a hematoonkologické péče
Rozvoj infrastruktury a vybavení KOC a HOC, pro dospělé i dětské pacienty, je třeba zejména ve specifických regionech. Aktuálně bylo předloženo celkem 23 projektů zaměřených na rekonstrukci či rozšíření prostor a pořízení inovativní přístrojové techniky s cílem udržet kvalitní a dostupnou péči. Jedním z těchto krajů je Karlovarsko, kde chce krajská nemocnice zvýšit kvalitu a dostupnost onkologické péče ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň skrze podporu z Národního plánu obnovy.
Aby byl boj s rakovinou veden ve vysokém standardu, v souladu s pokrokem ve vědě a v nových technologiích, čeká ÚZIS aktualizace sady indikátorů onkologické péče, realizovat by ji ústav měl v letech 2025 a 2026.
V plánu je také rozšíření hodnocení nákladové efektivity nových technologií (HTA) i na nelékové inovace a technologie. Už příští rok by mělo ministerstvo zdravotnictví zajistit fungování instituce pro HTA analýzy a nastavení spolupráce mezi zapojenými subjekty a také zajistit transpozici evropské směrnice.
Posílit by se v následujících třech letech měla i implementace systému DRG, exaktního ocenění nákladovosti protinádorové terapie a cílených mechanismů úhrady péče. Ministerstvo a ÚZIS tak budou dále pracovat na změnách metodik DRG a úhradové vyhlášce. „Cílem je pokračovat v současných aktivitách nastavení úhradových mechanismů pro akutní lůžkovou péči skrze DRG CZ, nastavit ocenění u protinádorové terapie a cílených mechanismů úhrady péče,“ uzavírá akční program.