Martina Lisová (TOP 09) je členkou nově ustanoveného sněmovního Výboru pro zdravotnictví a místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku. Ve volbách kandidovala na pátém místě kandidátky SPOLU v Kraji Vysočina, jedná se o její první volební období. Vystudovala obor učitelství francouzského a německého jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, následně vyučovala na základní škole v Jihlavě. Od roku 2010 působila jako zastupitelka a později jako starostka městyse Větrný Jeníkov. Na tuto funkci koncem ledna tohoto roku rezignovala, zároveň však byla zvolena druhou neuvolněnou místostarostkou – na vlastní žádost bez nároku na odměnu.
Jaké jsou Vaše osobní cíle v tomto volebním období, jaké téma nebo řešení byste ráda prosadila?
Vzhledem k mému vzdělání i praxi nebyl Výbor pro zdravotnictví mou první volbou, to otevřeně přiznávám. Přesto jsem nakonec ráda, že mohu pracovat a učit se v oblasti, se kterou se jako starostka, učitelka, máma i pacient setkávám. Navíc po boku pana ministra Válka, kterého si nesmírně vážím jako člověka i jako odborníka. Díky svému gastronomickému vzdělání bych ráda navázala na práci pana ministra v rámci preventivních programů, které se zároveň staly i součástí programového prohlášení vlády. Jedná se především o zdravé a dietní stravování ve školách a pobytových zařízeních, jako jsou domovy pro seniory či nemocnice. Téma, které se týká každého z nás a které si troufnu zvedat a měnit. Zavedení dietního stravování ve školách i školkách, navázané na lokální potraviny s důrazem na kvalitu a na prevenci.
Tento problém budu velmi intenzivně sledovat a podporovat jakékoli legislativní změny v oblasti zajištění lékařské péče v regionech. Alarmující stav dostupnosti stomatologické péče, ale dnes také praktických lékařů pro děti i dospělé v některých regionech, dosahuje opravdu kritických hodnot. Není to záležitostí pár měsíců, ale pokud se nezačne, bude situace jenom horší.
Jaké nejdůležitější zákony v oblasti zdravotnictví bude třeba novelizovat? V čem?
Konkrétní detaily legislativních změn jsou v tuhle chvíli předmětem diskuzí a je v tuto chvíli předčasné je předjímat. Prioritní bylo sestavení programového prohlášení vlády, od kterého se tyto změny odvíjí. Je to právě programové prohlášení, které ukazuje směr, kterým se bude naše vláda v oblasti zdravotnictví pohybovat. S panem ministrem Válkem plánuji tyto změny konzultovat.
Co očekáváte od nového ministra a ministerstva v exekutivní oblasti?
Bohužel se nacházíme v době, kdy bude muset Ministerstvo zdravotnictví ještě nějakou dobu řešit primárně pandemii a její důsledky. Nezbytná bude intenzivní legislativní práce na přípravě Zákona o ochraně veřejného zdraví, který by měl řešit především stav, kdy již nebude platný tzv. Pandemický zákon. To, že budou větší či menší pandemie součástí našich životů, je třeba si narovinu přiznat a připravit tak kvalitní legislativu, která bude nástrojem, jak tyto situace systematicky, nikoli chaoticky, řešit.
Velkou důležitost vidím také v akutním řešení reformy psychiatrické péče. Doba covidová ukázala například na nedostatečné kapacity, nejen akutní psychiatrické péče, pro dětské pacienty. Tento problém rozhodně s covidem neskončí.
Velmi očekávaná je také novelizace vyhlášky o vzdělávání, která bude garantovat jasné vzdělávací plány a odstraňovat zbytečné formality v atestačním a kvalifikačním vzdělávání. Měla by být hotova do poloviny roku 2022 a mohla by velmi napomoci také v regionech.
Co Vám chybí v koaliční dohodě v oblasti zdravotnictví?
Programové prohlášení vlády považuji za poměrně vyvážený dokument, který v oblasti zdravotnictví jasně ukazuje, že ho psali odborníci. Cením zejména kapitoly o prevenci a výživě, respektive kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. To jsou oblasti, se kterými je podle mě opravdu třeba pohnout a jsem ráda, že jim vláda dala prioritu.
Jak by měl vypadat valorizační mechanismus za státní pojištěnce?
Podle mých informací ministerstvo zdravotnictví již v roce 2018 rozeslalo do vnitřního připomínkového řízení návrh, podle něhož by výše platby za státní pojištěnce byla dána přímo zákonem, a to v definovaném poměru k průměrné mzdě. Všechny subjekty v rámci vnitřního připomínkového řízení ocenily návrh na automatickou valorizaci, vyslovily souhlas s tímto principem a debata se vedla v zásadě jen o výši poměru k průměrné mzdě. Proti návrhu bylo v předmětném období jen ministerstvo financí, které navrhovalo koncept státních pojištěnců zrušit.
Tento návrh automatické valorizace podle průměrné mzdy je připraven i po legislativní stránce a s dotčenými aktéry je projednán, tak by mohl představovat jednu z variant řešení pro splnění programového prohlášení vlády v této oblasti. Chci ale ještě s panem ministrem Válkem na toto téma mluvit a sladit postup v této věci.