Téma opětovné možnosti prolomení limitu 416 hodin přesčasů za rok je v posledních týdnech velice třaskavé. Zaměstnavatelé by navýšení počtu přesčasů uvítali, lékaři si těžce vydobyté hodiny brání a slevit z nich v žádném případě nechtějí. Oslovili jsme fakultní nemocnice a zjistili jsme, že se jim zatím daří čerpat 416hodinový přesčasový fond bez problémů. Ve většině z nich kvůli tomu došlo k náboru nových zaměstnanců, k omezení služeb zatím přistoupit nemusely. Mírné omezení prý hrozí jen v pražské Všeobecná fakultní nemocnici.
„Průměrné čerpání přesčasové práce na jednoho lékaře je 22 hodin za měsíc (počítáno z lékařů, kteří za tyto dva měsíce generovali přesčasovou práci), v případě výpočtu na všechny lékaře, činí 16 hodin na měsíc. Což je plně v souladu s roční dotací 416 hodin,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavlína Hořicová. Nemocnice musela kvůli novele zákoníku práce reorganizovat provoz, z čehož podle mluvčí plyne značná ekonomická zátěž. Přesnou částku nákladů ale nekomentovala. K omezování ambulantních služeb a operačních výkonů v nemocnici přistoupit zatím nemuseli.
Lékaři působící ve Fakultní nemocnici Olomouc čerpají přesčasy tak, aby se 416 hodinami vydrželi do konce roku. Zátěž pro nemocnici představuje podle mluvčího Adama Fritschera navýšení mezd pro zaměstnance, péče ale omezována není.
Fakultní nemocnice Hradec Králové v současné době také splňuje časový fond 416 přesčasových hodin. Nárůst navýšení osobních nákladů na lékaře v nemocnici činí 290 milionů korun ročně (hrubé mzdy včetně pojistného – pozn. red.) a náklady na navýšení mezd se pohybují ve výši zhruba 230 milionů korun. Částka byla podle mluvčího Jana Špeldy vyčleněna z hospodářského výsledku nemocnice. „Uzavřeli jsme s lékaři dodatek ke kolektivní smlouvě. Jedním z opatření je nábor nových lékařů nad běžný fluktuační stav,“ okomentoval situaci Špelda. Ani tato nemocnice zatím nemusela omezit nabízenou péči.
Za Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze (VFN) se pro Zdravotnický deník vyjádřil její ředitel David Feltl. Počet vyčerpaných přesčasových hodin u lékařů je podle něj různý na jednotlivých klinikách. Nemocnice však provedla všechna možná opatření k tomu, aby limit dodržela. Mezi ně patří například nižší počet lékařů ve službě a efektivnější rozpis směn. Jak velkou finanční zátěž nová opatření představují, nemocnice zatím vyhodnocuje, podle ředitele je v počátku těžké cokoli hodnotit. Zároveň připustil také situaci, že v průběhu roku může nemocnice na některých odděleních nabízet méně služeb. „K mírnému omezení může dojít, pokud se budeme blížit limitu přesčasové práce. Snažíme se, aby se to nestalo, ale vyloučit to nemůžeme,“ uvedl Feltl.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně čerpá fond přesčasových hodin podle dlouhodobého plánu tak, aby došlo k pokrytí hodin na celý rok. Přesný počet hodin, které mají lékaři už nyní vyčerpány, ale nemocnice nesdělila. Ze strany nemocnice došlo podle mluvčího Jiřího Erlebacha k většímu zapojení dalších lékařů do služeb a k náboru nových zaměstnanců. Rozsah poskytované péče je v zařízení stále stejný a k ničemu jinému se nemocnice zatím nechystá.
Hrozba opětovných protestů
Prezident České lékařské komory Milan Kubek minulý měsíc naznačil, že nelze vyloučit další protesty lékařů, protože ministerstvo zdravotnictví podle komory nepracuje na tvorbě zákona o odměňování zdravotníků (více jsme psali zde a zde). Kubek situaci vnímá dokonce tak dramaticky, že je připraven o platech jednat s premiérem Petrem Fialou, který byl přítomný u podpisu dohody mezi vládou a zdravotníky.
Pokud by opět nastal celostátní řízený protest, Fakultní nemocnice v Brně je podle Hořicové připravena zaujmout postoj v souladu s aktuální situací, stejně tak jako Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na druhou stranu, například FN Olomouc se dalšího protestu neobává vůbec. „Nemáme informace, zda a proč by měli lékaři protestovat,“ doplnil Fritscher. Ředitel VFN Feltl zaujal stanovisko, že je dobré „být připraven kdykoli a na cokoli“.