Nikdo by nerozporoval, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s libovolným zdravotním neduhem, je navštívit odborníka, tedy lékaře. Někdy ale máme z vyšetření obavy, nemáme čas nebo nechceme vypadat jako simulanti, když se z potíže vyklube banalita. Stále častěji se proto lidé s hledáním příčiny svých zdravotních problémů obracejí na informační média. Přinášíme vám přehled deseti nejčastěji vyhledávaných otázek na zdraví za rok 2023, které zaznamenal celosvětově nejpoužívanější internetový vyhledávač Google.
Hledání odborných informací online má nepochybně svá rizika. Internet je plný nepravdivých, zavádějících, či přímo škodlivých informací. Stejně tak je lze na něm ale nalézt rady, články a studie těch největších kapacit v oboru. Působivé výsledky v tomto ohledu přináší i umělá inteligence (viz článek). A jelikož je příhodnější otevřít si z pohodlí domova prohlížeč v mobilu, než si sednout na dvě hodiny do čekárny, není divu, že se informačně gramotní pacienti obracejí se svými strastmi do online prostředí. Jaké otázky o zdraví vyhledávali v loňském roce nejčastěji?
1) „Jak dlouho je streptokok nakažlivý?“
Streptokoky jsou bakterie, které mohou vyvolat řadu onemocnění – od angíny přes záněty středního ucha nebo močových cest až po zápal plic či meningitidu. I kvůli chybějícím antibiotikům zkraje minulého roku Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal zvýšený výskyt těchto onemocnění v České republice. „V roce 2023 bylo zaznamenáno zvýšené množství případů především během jarních měsíců s poklesem výskytu v letních měsících. Zvýšený výskyt bakterie iGAS (streptococcus pyogenes) v tomto období byl hlášen i z jiných států Evropy a z USA,“ uvedl ústav na svých stránkách k situaci.
Co se týče délky nakažlivosti, člověk s angínou je typicky infekční až tři týdny. Pokud ale užívá antibiotika, infekčnost rapidně klesá už za dva dny.
2) „Jak nakažlivá je angína?“
Druhá otázka se podobá té první a opět se týká streptokového onemocnění. Nejen podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) může infikovaná osoba přenést bakterie na ostatní prostřednictvím kapének dýchacích cest při mluvení, kašli nebo kýchání nebo přímým kontaktem, například když se někdo dotkne vřídků na kůži způsobených bakteriemi. Onemocnění streptokokovou infekcí trvá obvykle dva až pět dní.
3) „Jak snížit hladinu cholesterolu?“
Cholesterol je látka, která je potřebná pro správné fungování organismu, ovšem při nadměrném výskytu LDL cholesterolu, který se podílí na transportu lipidů, může být mimořádně nebezpečná, jelikož ohrožuje správnou funkci srdce a cév. Konkrétně Češi na tom přitom dle údajů předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka nejsou s cholesterolem vůbec dobře. Jeho zvýšeným hladinám lze předcházet vyváženou zdravou stravou, cvičením a v případě již nastalého problému jsou pacientům k dispozici účinné léky, například statiny.
4) „Co pomáhá při nadýmání?“
Existuje několik běžných příčin nadýmání břicha jako je zácpa, syndrom dráždivého tračníku, laktózová intolerance, přejídání nebo užívání některých léků. Existují způsoby, kterými si mohou lidé pomoci bez odborné péče. Kromě léků, určených na tento problém, je zejména vhodné vyhýbat se „spouštěčům“ těchto stavů, tedy nekonzumovat luštěniny či některé druhy zeleniny, jako napříkald růžičkovou kapustu. Pomoci může také přestat kouřit a nejíst příliš rychle. Dlouhodobější či nadmíru silné potíže si vyžadují návštěvu lékaře.
5) „Co způsobuje nízký krevní tlak?“
Za normální krevní tlak u dospělých se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považují hodnoty mezi 90/60 mmHg a 120/80 mmHg. Cokoliv pod už je považováno za nízký krevní tlak (hypotenzi). Někteří lidé mají trvale snížený krevní tlak, ani by trpěli obtížemi, u jiných však může být hypotenze spojena s vážnými nemocemi a může vyvolat i život ohrožující příznaky.
Příčiny chronického asymptomatického sníženého krevního tlaku obvykle nejsou známé. U tzv. ortostatické hypotenze, která může nastat například rychlém vztyku ze sedu či lehu, je příčinou fakt, že tělu pár sekund trvá upravit krevní tlak a distribuci krve tak, aby se přizpůsobilo změně polohy. Dále existuje tzv. nervově zprostředkovaná hypotenze, která nastává při poruchách komunikace mezi mozkem a srdcem. Objevit se může po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace.
Nejzávažnější je těžká forma hypotenze, která je často spojena se šokem. „Krevní tlak klesne na tak nízkou hodnotu, že mozek, ledviny a další životně důležité orgány nejsou dostatečně prokrvovány a nemohou tak plnit své funkce. V extrémním případě dochází k život ohrožujícímu šokovému stavu,“ informuje Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
6) „Co způsobuje bradavice?“
Nejčastější bradavice na kůži způsobuje lidský papilomavirus neboli HPV, což je skupina více než 150 virů, které se mohou šířit různými způsoby.
Většina forem viru se šíří kontaktem kůže na kůži nebo sdílením předmětů, jako jsou ručníky nebo žínky. Virus se obvykle šíří trhlinami v kůži, a přestože se bradavice nejčastěji objevují na rukou, mohou postihnout také chodidla, obličej, genitálie či kolena.
7) „Proč se mi dělá špatně (nevolno)?“
Obecně formulovaný dotaz na zdravotní potíž, která může mít mnoho příčin. Nevolnost je v zásadě výsledkem interakce mezi centrálním nervovým systémem, gastrointestinálním systémem a vestibulárním aparátem ve vnitřním uchu. Příčinou může být celá řada faktorů, od fyziologických po psychologické. Mezi nejčastější příčiny nevolnosti však patří konzumace alkoholu, těhotenství, nevolnost z pohybu nebo gastrointestinální potíže.
8) „Co způsobuje preeklampsii?“
Preeklampsie patří do skupiny těhotenských komplikací a vyznačuje se vysokým krevním tlakem a známkami poškození některých orgánů, nejčastěji jater a ledvin. „Preeklampsie obvykle začíná po 20. týdnu těhotenství u žen, jejichž krevní tlak byl až do té doby normální. Neléčená preeklampsie může vést k závažným – až smrtelným – komplikacím pro matku i nenarozené dítě,“ uvádí NZIP.
Odhaduje se, že celosvětově je 10 až 15 procent úmrtí v důsledku těhotenství nebo porodu způsobeno právě preeklampsií nebo souvisejícími komplikacemi, jako je eklampsie (záchvat navazující na předchozí preeklampsii).
9) „Jak přestat chrápat?“
Na první pohled banalita, která může způsobovat velké nepříjemnosti. Fakticky jde o projev neúplného uzávěru horních cest dýchacích spolu s vibrací měkkých tkání v této oblasti. Mezi obvyklé příčiny chrápání patří krátkodobě nebo trvale zúžené dýchací cesty a zhoršovat ho mohou alkohol, cigarety, obezita nebo léky na spaní.
Jako prevenci odborníci radí vyvarovat se rizikových faktorů, zajistit si klidné a příjemné místo ke spánku, neuléhat pro nepřiměřené fyzické aktivitě nebo ve stresu. Pro trvalé odstranění potíží je možné podstoupit i drobnější chirurgický zákrok.
10) „Jak dlouho trvá otrava jídlem?“
Otrava jídlem neboli alimentární intoxikace v drtivé většině případů znamená bakteriální zánět žaludku a střeva. „Obecně se však může jednat o otravu, kterou vyvolávají nejen bakterie, ale i někteří parazité, viry či toxiny (a případně i chemické jedy, těžké kovy apod.) obsažené v kontaminovaných potravinách nebo nápojích,“ uvádí NZIP.
Délka otravy jídlem závisí na mnoha faktorech – na druhu otravy, velikosti způsobeného zánětu i fyzické zdatnosti postiženého. Obvykle však akutní příznaky po jednom až dvou dnech ustupují.