Donald Trump sliboval snížit výdaje na léky i jejich ceny. Tempo jejich růstu je ale vyšší než za Obamy

2 weeks ago

Ceny léků budou klesat poprvé po 51 letech, sliboval loni v květnu americký prezident Donald Trump s dodatkem, že to je pouze díky jeho administrativě. Jenže data ukazují, že k ničemu takovému nedošlo, a tak americké zdravotnictví vydává za medikamenty na lékařský předpis každý rok o několik procent více.

„S tím, co nyní v boji s farmaceutickými společnostmi podnikám, klesnou ceny léků o 50, 60 a dokonce 70 procent. Demokraté tvrdě bojují, aby mě zastavili,“ tweetoval před necelým měsícem nynější šéf Bílého domu. A své prohlášení zakončil zvoláním „Vyhrajeme!“.

Jenže Donald Trump měl na snížení ceny léků na předpis i výdajů na ně téměř čtyři roky. Bylo to ostatně jedno z témat kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 a zlevnění léků sliboval jak Donald Trump, tak jeho tehdejší protikandidátka za demokratickou stranu Hillary Clintonová. Nakonec ale vždy zůstalo spíše u proklamací a zbožných přání, data totiž dokazují, že se výdaje na léky zvyšovaly i během Trumpova úřadování.

Podle amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu se v posledních letech tempo ročního růstu výdajů na léky na předpis dokonce zvyšovalo. V loňském roce překročilo šestiprocentní hranici a počátkem roku letošního zamířilo blízko úrovni deseti procent. V uplynulých pěti letech se tento typ výdajů zvyšoval nejpomaleji v posledním kvartále roku 2016, tedy těsně před nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.

Za Trumpa se zdražuje rychleji než za Obamy

Nutno dodat, že za Trumpa rostly výdaje na léky na předpis vždy pomaleji než během druhého mandátu Baracka Obamy. Jenže když Obama nakráčel do Bílého domu hlavních vchodem poprvé, průměrné roční tempo růstu výdajů na léky dosahovalo zhruba tří procent, celkově se však za Trumpa zdražovalo rychleji. V posledních dvou dekádách pak tento typ výdajů rostl nejrychleji během úřadování George Bushe mladšího, kdy nebylo výjimkou zdražování o patnáct nebo i dvacet procent za rok.

Na druhé straně je také třeba říci, že Donald Trump určité kroky, které by ke splnění jeho slibů měly vést, podnikl. Naposledy například podepsal exekutivní příkazy, na jejich základě by mělo dojít k zákazů rabatů na léky spadající pod program Medicare. Rabat je rozdíl mezi ceníkovou a skutečnou koncovou cenou léků. Podle Trumpa a řady dalších politiků rabaty často končí v kapsách zprostředkovatelů.

Zákaz rabatů ale již dříve kritizoval Rozpočtový úřad Kongresu. Podle jeho zprávy publikované loni v květnu totiž taková regulace ke zlevnění léků na předpis nepovede. Právě nemožnost poskytování slev by znamenala zvýšení koncové ceny léků na úroveň těch ceníkových. Rozpočtový výbor Kongresu dokonce spočítal, že by to americké zdravotnictví vyšlo asi na 170 miliard dolarů ročně v podobě zvýšených nákladů právě na léky na předpis.

Povinnost uvádět cenu léků v reklamě zrušil soud

Na prázdno vyšla také snaha americké administrativy donutit farmaceutické společnosti uvádět v televizních reklamách ceníkové ceny propagovaných léků na předpis. Ve Spojených státech je totiž povoleno cílit reklamu na léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, přímo na laické spotřebitele. Na rozdíl od Evropy, kde může být zaměřena pouze na lékaře, respektive odborníky ve zdravotnictví. Tato regulace reklamy se měla týkat léků, které stojí 35 dolarů a více. Americké ministerstvo zdravotnictví argumentovalo, že ceníková cena se u deseti nejinzerovanějších přípravků pohybuje mezi 488 a téměř 17 tisíci dolary za měsíc nebo za celou terapii.

Farmaceutickým společnostem se nová regulace ze zjevných důvodů nelíbila a některé z nich se rozhodly ji napadnout. K Mercku, Eli Lilly a Amgenu se připojila také Národní asociace inzerentů a společně proti pravidlu podaly žalobu. Ve sporu uspěly, když soud rozhodl, že jakákoli regulace tohoto typu musí být posvěcena Kongresem a nestačí k tomu pouze norma na úrovni ministerské vyhlášky.

Přibrzdit, či dokonce snížit výdaje na léky na předpis není vůbec jednoduchý úkol. Jak se ukázalo, nestačí být pouze prezidentem Spojených států, ale pro prosazení příslušných regulací je nutné získat oporu pro takové návrhy také v zákonodárném sboru. Je tedy jisté, že ve Spojených státech bude ještě nějakou (ne zrovna krátkou) dobu platit, že farmaceutické firmy své léky na předpis dodávají na trh za cenu asi 1,8krát vyšší než v jiných srovnatelných zemích, jak uvedl portál americké televizní stanice CNN.

Petr Musil

Příspěvek Donald Trump sliboval snížit výdaje na léky i jejich ceny. Tempo jejich růstu je ale vyšší než za Obamy pochází z Zdravotnický deník

Otevřít článek