Na začátku července předali Belgičané pomyslnou štafetu předsednictví Radě Evropské unie Maďarům. Jak si vedlo poslední předsednictví minulého volebního období? Co se podařilo dotáhnout a co od něj naopak zdědí noví europoslanci? Na to se Zdravotnický deník zeptal nejen ministerstva zdravotnictví i českých europoslanců. A zjistil, že ohlas na belgické předsednictví je převážně pozitivní, především díky dojednání shody k Evropskému prostoru pro zdravotní data (EHDS) a práci na přípravě farmaceutického balíčku.
„Belgické předsednictví bylo poznamenané koncem legislativního procesu,“ zhodnotil za ministerstvo zdravotnictví jeho tiskový mluvčí Ondřej Jakob. I tak vyzdvihuje, že se Belgičanům podařilo dosáhnout shody států nad nařízením k Evropskému prostoru pro zdravotní data (EHDS) a také k nařízení o látkách lidského původu (SoHO).
Právě k implementaci EHDS se bude příští týden konat neformální setkání unijních ministerstev. Za Českou republiku se ho dle informací Zdravotnického deníku nezúčastní ministr Vlastimil Válek, nýbrž jeho náměstek Jakub Dvořáček. Už z povahy setkání nebude jeho cílem jakkoliv upravovat proces implementace EHDS. Jednat se bude o krocích, které státy přijímají s cílem splnit požadavky EHDS v nadcházejících letech a o tom, jaké mechanismy se chystají pro včasnou implementaci využít.
Na belgickém předsednictví dále ministerstvo zdravotnictví vyzdvihlo intenzivní práci na projednávání farmaceutického balíčku, díky níž stihl Evropský parlament do letošních voleb přijmout kompromisní pozici. Ministerstvo připomíná ale i další tematické priority belgického předsednictví v oblasti zdravotnictví. „Kromě zlepšení dostupnosti léčiv se týkaly také zdravotnického personálu, jeho vzdělávání a motivace ve zdravotním sektoru zůstat. Obě témata jsou pro Českou republiku velmi důležitá. Belgické předsednictví rovněž dalo impuls ke vzniku Critical Medicines Alliance, kde Česko spolupředsedá jedné z jejích pracovních skupin,“ dodal Jakob.
„Iniciativa na papíře“
A jak předchozí předsednictví Radě Evropské unie, které trvalo od začátku roku do konce června, hodnotí zvolení čeští zástupci v Evropském parlamentu? „Belgické předsednictví se zabývalo krizovou připraveností a možností vylepšit dostupnost léčiv. V této oblasti dosáhlo dílčích úspěchů,“ míní europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který je členem nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu.
Ještě lépe zdravotnickou agendu Belgičanů ocenil europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Konzervativců a reformistů. „Myslím, že Belgičané odvedli v této oblasti slušnou práci. Obecně se oceňuje hlavně to, že dokázali uzavřít dohodu s Evropským parlamentem o Evropském prostoru pro zdravotní data,“ zmiňuje pokrok v oblasti sdílení dat napříč unijními státy.
Jako úspěšný, byť podle jejích slov jediný výraznější, „zářez“ hodnotí dokončení trialogů k EHDS i europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která je pro probíhající mandátové období bez frakční příslušnosti. „Pozitivně lze také hodnotit vznik takzvané Critical Medicines Alliance, která má řešit problém nedostatku léků. Nicméně zatím jde pouze o iniciativu na papíře, plnou slibů a stručnou na konkrétní kroky,“ uvedla pro Zdravotnický deník Konečná, podle které se agendu veřejného zdraví Belgičanům nepodařilo posunout výrazně dál. „SoHO se politicky uzavřelo již před Vánocemi a Belgičané jej již dokončili jen na technické úrovni. Nepodařilo se jim ani přijmout obecný přístup – vyjednávací pozici – k farmaceutickému balíčku,“ vyjmenovala dále. Obecně vzato belgické předsednictví hodnotí jako „průměrné a spíše udržovací“.