Dánsko chce dostat sociální sítě z dětských pokojíčků. Tamní vláda plánuje zakázat používat sociální sítě dětem mladším 15 let. Pokud by návrh prošel parlamentem, šlo by o jeden z nejpřísnějších zásahů tohoto typu v Evropě. Ve hře je ale psychické zdraví i budoucnost dětí. Znovu otevřít jejich ochranu na internetu by proto podle odborníků i některých poslanců mělo také Česko.
Dánsko návrh rámuje jako snahu o posílení „digitálního blahobytu“ dětí. Ty podle tamního ministerstva digitalizace kvůli sociálním sítím čelí tlaku, narušení spánku i ztrátě koncentrace. Rodiče ani vychovatelé nedokážou tyto negativní vlivy sami zastavit. „Velké technologické platformy měly příliš dlouho volnou ruku v dětských pokojích,“ upozornila dánská ministryně pro digitalizaci Caroline Stageová.
Obavy dánských zákonodárců potvrzují i závěry odborných studií. Například studie publikovaná v American Journal of Preventive Medicine ukázala, že mladí lidé, kteří tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, mají dvojnásobné riziko úzkostných stavů a depresí oproti vrstevníkům s nižší aktivitou. 60 % dětí ve věku 11 až 19 let tráví většinu volného času online místo setkávání s kamarády.
„Bylo by hezké spoléhat se na rodiče, ale zkušenost ukazuje, že velká část rodičů volí spíš snadnou než dobrou výchovu. Často se tím, co děti na internetu dělají, vůbec nezabývají,“ říká Filip Kirschner, spoluzakladatel technologické společnosti Applifting. Stát má proto podle něj nejen morální právo, ale i odpovědnost nastavit hranici podobně, jako to dělá u alkoholu či hazardu.
Opřeno o Evropu
Ačkoliv se může zdát dánský přístup radikální, podle advokáta kanceláře eLegal Tomáše Paucha zapadá i do aktuálních evropských snah o větší bezpečnost dětí online. Už nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) od roku 2018 zavedlo, že děti nejméně do 13 let nemohou využívat sociální sítě bez přímého souhlasu a potvrzení rodičů.
Akt o digitálních službách účinný od února 2024 jde ještě dál. „Tento akt stanoví, že poskytovatelé digitálních služeb musí zajistit ochranu dětí před škodlivým obsahem, zneužíváním údajů a riziky, jako je například kyberšikana,“ popisuje Pauch. Dánský návrh by podle něj v tomto kontextu mohl podpořit snahu o bezpečnější online prostředí pro děti.
Australský vzor
Dánsko není první zemí, která s tak přísným omezením přichází. Australská vláda před rokem přijala zákon, který zakazuje sociální sítě dětem do 16 let. Týká se platforem, k nimž patří Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat nebo síť X. Bránit v přístupu nejmladší věkové skupině mají provozovatelé sítí. Pokud se ukáže, že své povinnosti nedostáli, hrozí jim pokuta až 50 milionů australských dolarů, tedy přes 680 milionů korun.
Podle odborníků je australský příklad zásadním signálem: technologické firmy již nemohou spoléhat na model, v němž děti představují klíčový segment pro cílenou reklamu, aniž by nesly odpovědnost za negativní dopady online prostředí.
Jak si vede Česko
Také Česko má pro užívání sociálních sítí dětmi jistá omezení. Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že dítě může samostatně používat sociální sítě dovršením věku 15 let. Do té doby potřebuje souhlas rodičů. Problém je ale s vymahatelností tohoto opatření.
„Snahy států přímo vychovávat děti historicky vždy selhaly, varuje poslanec Marek Novák (ANO) před přísnými zákazy internetu dětem. Foto: Marek Novák
Podle počítačového experta společnosti Check Point Software Miloslava Lujky je totiž ověření věku technicky i bezpečnostně velmi složité. „Robustní, k soukromí šetrné ověření věku bez masivního sběru citlivých dat je technicky těžké. Můžete použít průkaz totožnosti, což ale vytváří riziko profilace a úniků,“ vysvětluje Lujka. Dnes se tak věk ověřuje „spíše na dobré slovo“.
„Nevím o situaci, kde by tento zákaz fungoval v praxi,“ říká advokát Tomáš Pauch. Dětem při zakládání účtu stačí vložit potřebný věk a tento věk odsouhlasit. Pravdivost vložených údajů nikdo nekontroluje. „Neformální způsob získání souhlasu a absence silného mechanismu pro kontrolu věku znamenají, že zákon nemůže efektivně zabránit dětem v používání platforem bez souhlasu rodičů,“ pokračuje advokát. Pokud by stát chtěl pravidla vymáhat, musel by podle něj přijmout silnější identifikační metody – například bankovní identitu či budoucí evropskou digitální peněženku.
I tak by ale děti dost možná našly způsoby, jak opatření obejít. „Děti a mladiství nejsou hloupí – VPN, falešné účty, použití účtů příbuzných nebo školních zařízení rychle oslabí efekt zákazu,“ míní Lujka. Účinná regulace by podle něj musela být mezinárodně koordinovaná a založená na sjednocených technických standardech, jinak bude její efekt omezený.
Legitimní nástroj ochrany, nebo šikana státem?
Špatný vliv přílišného užívání sítí na děti si uvědomují i tuzemští politici. Zároveň ale upozorňují, že zákazy musí stát dobře vážit. „Sociální sítě mají na mladé lidi prokazatelný vliv – ovlivňují jejich sebevědomí, sociální srovnávání i schopnost soustředění. Zároveň jsou ale dnes i prostředkem komunikace, vzdělávání a sdílení informací,“ upozorňuje Marek Novák, poslanec za hnutí ANO, který před volbami zasedal ve sněmovním podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku.
Úplný zákaz přístupu dětí na sociální sítě proto považuje za kontraproduktivní. „Snahy států přímo vychovávat děti historicky vždy selhaly. Je třeba podpořit rodiny a využít všechny dostupné nástroje, které slouží jak k ochraně dětí, tak k podpoře a edukaci rodičů,“ vysvětluje Novák.
Svoboda, nebo zdraví dětí? „Pokud chceme opravdu účinně dohlížet, dostáváme se potom bohužel už do filozofické úvahy, zda příliš nekoukáme lidem do toho, co dělají doma a jak se chovají,“ říká poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová. Foto: Barbora Urbanová
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) souhlasí s obavami odborníků o praktickou vymahatelnost zákazu. Tu Česko podle ní nedokáže zvládnut ani u snáze kontrolovatelných věcí, než jsou sociální sítě. V souvislosti s tím Urbanová připomíná sněmovní debatu z minulého volebního období o zákazu prodeje energetických nápojů dětem. Vážit je potřeba při jakýkoliv zásazích také další důležitý aspekt – a tím je svoboda lidí. „Pokud chceme opravdu účinně dohlížet, dostáváme se potom bohužel už do filozofické úvahy, zda příliš nekoukáme lidem do toho, co dělají doma a jak se chovají,“ upozornila.
Debatu o možném zpřísnění zákazu přístupu dětí k sítím je však vzhledem k nežádoucím vlivům, které na ně mají, potřeba alespoň otevřít. Současná legislativa podle Urbanové neodpovídá rychlosti technologického vývoje. Připomíná případy, kdy děti poslaly nevhodné fotografie a staly se terčem šikany nebo dokonce zneužívání. „Ano, pojďme se na to podívat, něco udělejme co nejdřív, ale ať to má nějaký smysl,“ pokračuje s doporučením, že vhodný způsob ochrany dětí je potřeba hledat ve spolupráci s technologickými experty.
Digitální identita a dvojí „svět“
Podle zakladatele startupu Frenkee Jiřího Hluchého je hlavním úkolem státu, dohlížet na to, aby zákonem stanovená opatření fungovala, a to včetně věkové kontroly. „Jde o to aby společnosti provozující sociální sítě plnily své závazky a aby rodiče měli přístup k nástrojům, které jim pomohou děti chránit a zároveň s nimi o online světě mluvit,“ zdůrazňuje.
Ostatně první snahy o nalezení technického řešení, jak lépe a důsledněji kontrolovat věk uživatelů, už probíhají v Evropské unii. „EU letos v červenci vydala první koncept nástroje k testování ve Francii, Řecku, Itálii a Španělsku a právě Dánsku. Uvidíme, jak se to osvědčí,“ připomíná Tomáš Pauch z advokátní kanceláře eLegal.
Radikálnější, avšak koncepční doporučení dává ředitel technologické společnosti ČMIS Václav Svátek. Podle něj je jedinou funkční cestou přechod k jednotné, státem ověřené digitální identitě pro všechny uživatele internetu včetně dětí. „Když všichni vědí, kdo jste a že máte jen jeden pokus, kultivace sociální interakce přijde sama,“ uvádí.
Doporučuje rozdělit internet na dvě části – první ověřenou, tedy bezpečnou, a druhou anonymní, kde by se každý mohl pohybovat na vlastní riziko. „V první budou bezpečné přístavy s aplikacemi, weby a sociálními sítěmi pro děti i dospělé, kteří hledají klidný prostor pro práci i zábavu a nebojí se zde říct: ‚to jsem já, Václav Svátek, 45 let‘. V druhé pak zůstane vše nevhodné, před čím chceme děti a často i sami sebe chránit,“ popisuje expert.
Ne zda, ale kdy. Technologický tlak roste
Konečné řešení problému sociálních sítí bude nakonec záležet na tom, zda státy dokážou najít rovnováhu mezi ochranou dětí a respektováním jejich digitální svobody. Trend je však zřejmý: tlak na technologické firmy roste a společnost začíná zpochybňovat, zda je dosavadní podoba dětského online života udržitelná. Dánský zákaz může být signálem blížící se změny. Otázkou už není, zda se debata dostane i do Česka, ale kdy a jak hluboká bude.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.