Farmaceutické firmy jsou nespokojené s klesající kvalitou vzdělání vysokoškolských absolventů, neboť jím chybí klíčové znalosti a dovednosti. Zaměstnance si pak musí firmy „vychovat“ z větší části samy. To je jeden ze závěrů, které vyplynuly z nedávno zveřejněné sektorové analýzy farmaceutického průmyslu v České republice. Oslovili jsme proto doc. PharmDr. Jaroslava Roha, děkana farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, aby nám o vzdělávání farmaceutů a jiných pracovníků v oborech, které se v lékovém průmyslu uplatňují, pověděl více.
Kolik studentů v průměru přijímáte na vaši fakultu?
Záměrem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové je mít přibližně 300 až 350 zapsaných studentů do prvního ročníku studijního programu Farmacie a přibližně 70 až 90 studentů do studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví. Díky velkému výběru možností, které univerzity a vysoké školy v Česku, potažmo v celé Evropě, nabízí, se ne každý student, který je přijat, zapíše a nastoupí ke studiu na Farmaceutickou fakultu UK. Pro akademický rok 2023/2024 bylo proto na studijní program Farmacie přijato 750 uchazečů z celkem 840 přihlášených. Do studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví pak bylo přijato 201 uchazečů z 244 přihlášených.
Jaký je poměr těch, co nastoupí do studia a těch, co ho dokončí?
U pětiletého magisterského studijního programu Farmacie je studijní úspěšnost, pokud počítáme studenty, kteří reálně nastoupí ke studiu do prvního ročníku a úspěšně ho dokončí, přibližně 50 procent. U tříletého bakalářského programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví je to 40 procent a u dvouletého navazujícího magisterského studia Bioanalytické laboratorní diagnostiky ve zdravotnictví je úspěšnost 90 procent.
Co je podle vás největším „tahákem“ farmaceutických oborů? Co je na nich pro uchazeče atraktivní?
Programy Farmacie a Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví jsou zdravotnické studijní programy. Jedná se tedy o pomáhající profese. Absolventi naší fakulty jsou v praxi velice žádanými odborníky, mají 100procentní uplatnitelnost v oboru a zaměstnavatelé je oslovují již během studia. Nemalou roli hraje i velká multidisciplinarita našich oborů, především stěžejního programu Farmacie, který v sobě harmonicky propojuje chemické, biologické a lékařské disciplíny.
Studenty přitahuje také skvělé prostředí a přátelská atmosféra na fakultě. Výuka probíhá v malých skupinách studentů, kde se všichni rychle seznámí.
Podle sektorové analýzy si zaměstnavatelé stěžují na nedostatečné znalosti a dovednosti absolventů. Máte od nich (zaměstnavatelů) v tomto směru nějakou zpětnou vazbu?
Zpětnou vazbu získáváme ze všech odvětví farmacie, ve kterých nacházejí absolventi studijního programu Farmacie uplatnění. Nejvíce našich absolventů míří na pozice zdravotnického pracovníka, kde nejčastěji nacházejí uplatnění jako lékárníci ve veřejných či nemocničních lékárnách a jako budoucí kliničtí farmaceuti. Během studia musí studenti ve shodě s evropskou směrnicí absolvovat šestiměsíční praxi ve zdravotnickém zařízení. Všem vedoucím těchto praxí zasíláme po ukončení praxí našich studentů hodnotící dotazník, v němž monitorujeme komplexní připravenost studenta. Fakulta se také pravidelně setkává se zástupci profesních a odborných společností (např. Českou farmaceutickou společností, Českou lékárnickou komorou, Českou odbornou společností klinické farmacie), s nimiž diskutuje možné úpravy studijního programu Farmacie. Kromě toho vede fakulta diskuse i se zástupci dalších odvětví farmacie (např. s farmaceutickými firmami či subjekty tzv. regulatory affairs ve zdravotnictví).
Jak s touto zpětnou vazbou pracujete?
Získané poznatky se snažíme reflektovat ve studijních plánech a studenty připravovat na jejich další profesní kariéru. Cílem fakulty je zachovat univerzální vzdělání v oblasti farmacie, ale v rámci něj umožnit určitou profilaci studenta. Takto je možno se během studia nad rámec univerzálního vzdělání dále profilovat v oblastech farmaceutická chemie, farmaceutická analýzy, léčiv přírodního původu, klinické farmacie, nemocničního lékárenství a farmaceutické technologie, což je verifikováno i v dodatku diplomu.
Modifikovali jste v posledních letech studijní programy, aby lépe odpovídaly požadavkům farmaceutických firem coby budoucích zaměstnavatelů vašich absolventů?
Studijní programy prochází změnami kontinuálně. Poslední velká změna proběhla v souvislosti s akreditací studijního programu Farmacie v roce 2019, kdy došlo k výraznému posílení předmětů orientovaných na pacienta, jako je například klinická farmacie či farmaceutická péče. Při této změně byla také do kurikula Farmacie zavedena možnost výše zmíněných specializací. Dále reflektuje mimo jiné pokroky ve stěžejních farmaceutických odvětvích jako syntéza a analýza léčiv, prosazování/zavádění biologické léčby, moderní trendy v technologii výroby léčiv, farmakognozii atd.
Jaké nové významné trendy jste ve farmacii zaznamenali a jak na ně studenty připravujete?
Velká progrese nastává v oboru klinická farmacie a očekává se také v oboru nemocniční lékárenství, na což bylo reagováno právě zavedením těchto vnitřních zaměření. Absolventi dalších vnitřních zaměření pak nacházejí své uplatnění v průmyslu či výzkumu. Na rozvíjející se oblast regulatory affairs ve zdravotnictví je myšleno v rámci povinných předmětů (např. Ekonomika a management zdravotnictví či Sociální farmacie), do jejich kurikula se přidávají, i ve shodě s novými doporučeními evropské směrnice, nové oblasti důležité pro uplatnění farmaceuta v tomto prostředí. Studenti se dále profilují v navazujících volitelných předmětech, kterých naše fakulta nabízí několik desítek a které umožňují zmiňovanou vnitřní specializaci každého absolventa.
Co říkáte na závěry sektorového šetření? Obsahovalo něco, co vás překvapilo?
Překvapilo nás, že v analýze není zmíněna v podstatě ani jedna farmaceutická fakulta. Také z analýzy plyne nesoulad mezi vzdělanostní politikou a očekáváním z praxe, kdy je kladen důraz na to, aby co největší část populace měla vysokoškolské vzdělání, i když předpoklad pro studium a jeho zdárné ukončení je například podle nové studie Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky nižší.