Asociace děkanů lékařských fakult České republiky (ADLF) ke konci minulého měsíce vydala prohlášení upozorňující na negativní vývoj ve financování výuky lékařství a dalších zdravotnických oborů. Stěžuje si, že kolegové ve zdravotnických zařízeních mají až trojnásobné mzdy oproti akademikům a tedy hrozí, že potenciální pedagogové budou v budoucnu upřednostňovat lékařskou praxi před vyučováním, což by se mohlo negativně projevit na kvalitě výuky. Zdravotnický deník se proto detailněji podíval, jak situaci vnímají na jednotlivých lékařských fakultách a hlavně, jaké jsou na nich reálné platy.
„Vysoký stupeň ohrožení – stejný pro všech osm lékařských fakult v České republice. Už řadu let se to děje, zájem o práci učitele na lékařských fakultách klesá již asi 15 let paralelně s tím, jak se zvětšují mzdové rozdíly (nárůst ve zdravotnictví, stagnace ve vysokých školách). Na volné místo se často nepřihlásí žádný lékař, na teoretické obory musíme brát čím dál více nelékařů,“ popisuje děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Widimský míru ohrožení fakulty v důsledku rozdílu platů pedagogů s lékaři.
Shodně situaci pro Zdravotnický deník okomentoval i děkan plzeňské Lékařské fakulty UK Jindřich Fínek. „Příkladem je vypsání výběrového řízení na pozici asistenta Ústavu tělovýchovného lékařství, kam se nikdo nepřihlásil,“ zmínil pro ilustraci toho, jak je náročné sehnat pedagogy.
Nejinak na tom jsou i na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. „Nejedná se o žádnou horkou novinku, tato situace trvá už řadu let. Najít lékaře – pedagogy, kteří by byli ochotni učit, je čím dál složitější, platí to zejména pro teoretické obory,“ sdělil nám tamní děkan Milan Kolář. Jako příčinu označuje platové rozdíly mezi pedagogy a lékaři. „Mzdy ve zdravotnictví jsou pochopitelně vyšší a v průběhu let postupně rostou, přičemž není pochyb, že si lékaři i nelékaři za svou náročnou a odpovědnou práci dobré platové podmínky zaslouží. Ovšem i vzdělávání a příprava budoucích zdravotnických profesionálů je nesmírně důležitá a má obrovský celospolečenský význam, což ovšem bohužel není vyjádřeno odpovídajícím platovým ohodnocením,“ dodává Kolář.
A obdobně kriticky situaci vidí i děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Jiří Manďák. „Ohrožení je naprosto zásadní, kritické. Rozdíly mezi mzdami ve zdravotnictví, které neustále rostou, a školstvím, které stagnují, je pro lékařské fakulty do budoucna likvidační. A následně pochopitelně likvidační pro české zdravotnictví,“ sdělil Zdravotnickému deníku.
A nyní to hlavní – jaké mzdy tedy pedagogové mají na různých pozicích na tuzemských lékařských fakultách? To lze zjistit náhledem do tabulky průměrných mezd na veřejných vysokých školách za rok 2022 (nejnovější dostupné), které zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Z ní se dozvíme, že velké rozdíly panují nejen mezi různými pozicemi, nýbrž i mezi jednotlivými fakultami. Nejlépe jsou na tom pracovníci lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity, nejhůře ti na Ostravské univerzitě. A rozdíly jsou viditelné i na pražských fakultách. Zatímco profesor na 3. lékařské fakultě bral v roce 2022 v průměru 121 646, kolega z 1. lékařské fakulty měl mzdu téměř o 30 tisíc nižší.
Průměrné měsíční mzdy u jednotlivých kategorií pracovníků lékařských fakult (v korunách) v roce 2022. Zdroj: MŠMT
V zaměstnanecké pyramidě si na nejméně peněz přijde lektor. Následné pořadí ve výši platu kopírující vzdělání zaměstnance jsou asistenti, odborní asistenti, docenti a profesoři. Rozdíl mezi platem profesora a lektora může být i přes 90 tisíc, jako je tomu například právě na Masarykově univerzitě.
Pro úplnost je třeba dodat, že uváděné částky jsou jednou dvanáctinou celkových ročních příjmů. Nejde tedy o tabulkové platy ani součet základní mzdy a osobního příplatku. V uvedených částkách jsou zahrnuté všechny nepravidelné odměny i veškeré finance z výzkumných grantů a dalších aktivit.