Celosvětové snahy o eradikaci dětské přenosné obrny mají úspěch. Od roku 1988 podle údajů Světové zdravotnické organizace klesl počet případů této nebezpečné infekce způsobené divokými kmeny polioviru o 99 procent. Dokud však nebude tato nemoc zcela vymýcena, stále bude existovat riziko nákazy, a to i v zemích, kterým se v minulosti podařilo poliomyelitidu vymýtit. Dokládá to i nález polioviru v odpadních vodách na předměstí amerického New Yorku a následné potvrzení jednoho případu infekce u neočkovaného člověka. Úřady proto doporučují očkování všem, kteří dříve očkování nebyli nebo si ohledně své vakcinace nejsou jistí.
Dětská přenosná obrna díky desítky let trvajícím očkovacím programům není nemocí, která by se běžně vyskytovala. Po pravých neštovicích je také druhým lidským onemocněním, jenž se blíží možné úplné eradikaci. Přesto to neznamená, že by riziko nákazy bylo zcela nulové, a tedy je možné ukončit plošné očkování. Dokládá to i situace v americkém státě New York, kde na předměstí metropole byla detekována přítomnost polioviru v odpadních vodách. Následně byl také potvrzen jeden případ infekce u neočkovaného člověka v okrese Rockland. Jedná se o první potvrzený případ v USA od roku 2013, kdy byl zaznamenán poslední výskyt infekce v zemi.
Zatím nebyly zaznamenány další případy poliomyelitidy v souvislosti s nedávným výskytem a není podle úřadu v tuto chvíli jasné, zda dochází k dalšímu šíření infekce. Nicméně podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přítomnost polioviru v odpadních vodách naznačuje, že mohou existovat další lidé, jenž vylučují virus stolicí. Na místě je také pokračovat v očkování. Infekce je totiž v USA (obdobně jako v dalších zemích včetně Česka) pod kontrolou jen díky úspěšnému plošnému očkování.
K podobné situaci, kdy byly polioviry odvozené od vakcinálního kmene detekovány v odpadních vodách, došlo nedávno také v Londýně. I zde úřady vyzývaly k očkování těch, kteří nebyli očkováni v minulosti, mají nekompletní vakcinaci či si nejsou jisti, zda u nich k očkování došlo. Nebyl zde však zaznamenán případ infekce u člověka, byť je pravděpodobné, že se objevil.
Je čas nechat se očkovat, dětská obrna je stále rizikem
V tuto chvíli není jasné, zda potvrzený případ poliomyelitidy u neočkovaného dospělého člověka v okrese Rockland přímo souvisí s tím, že byl poliovirus detekován v odpadních vodách na předměstí New Yorku. Přesněji, zda tento člověk byl zdrojem polioviru, jenž byl následně potvrzen v odpadních vodách. Nicméně obojí je varování před možným rizikem nákazy.
„Vzhledem k tomu, jak rychle se obrna může šířit, je nyní čas, aby každý dospělý, rodič či opatrovník nechal sebe i své děti co nejdříve očkovat,“ citovala agentura Reuters státní komisařku pro oblast zdraví Mary Bassetovou, která současně zdůraznila, že proti této potenciálně život ohrožující infekci neexistuje účinná léčba. Je ale k dispozici bezpečná a spolehlivá prevence v podobě vakcinace. Ta je způsobem, jak odvrátit jak možné úmrtí, tak doživotní invaliditu. Ve státě New York proto úřady nyní otevírají očkovací místa, kde se veřejnost může nechat očkovat proti poliomyelitidě.
Očkování by měli nyní podstoupit ti, kteří nebyli v minulosti očkováni, nebo si nejsou jisti tím, zda u nich očkování proběhlo a není možné dohledat potřebné lékařské záznamy o jejich vakcinaci, případně nedostali všechny potřebné dávky očkování. V USA se plošně očkují děti proti poliomyelitidě ve věku dvou a čtyř měsíců, následně mezi 6. až 18. měsícem věku a mezi 4. až 6. rokem života. CDC uvádí, že alespoň tři dávky vakcíny dostalo 93 procent amerických batolat.
Právě díky plošnému očkování, které bylo v USA zahájeno v roce 1955, bylo možné zemi prohlásit jako „prostou dětské obrny“ v roce 1979. Před zahájením plošné vakcinace způsobovala dětská přenosná obrna okolo 15 tisíc případů paralýzy ročně. V 60. letech už do díky očkovacímu programu bylo méně než 100 ročně a o dekádu později méně než desítku během jednoho roku. Podle údajů CDC se od roku 1979 v zemi neobjevil žádný domácí případ poliomyelitidy, pouze v roce 1993 došlo k importu nákazy ze zahraničí.
Nenápadná infekce, která dokáže zabíjet
Samotná infekce může probíhat asymptomaticky, případně s příznaky podobnými chřipce či nachlazení. CDC v této souvislosti uvádí, že asymptomatický průběh je možný až u 72 osob ze 100 nakažených. Zhruba u každého čtvrtého se pak objeví chřipkové příznaky, které mohou přetrvávat až jeden měsíc. Avšak u 1 až 5 osob z 1 000 nakažených infekce vede k vážnějším symptomům, kdy poliovirus napadne míchu a mozek, což má za následek možnou paralýzu či dokonce úmrtí.
Vlastní infekce je vysoce nakažlivá, a to jak při osobním kontaktu kapénkami, nebo dotykem infikovaných povrchů předmětů. Nakažliví jsou pak jak lidé, u nichž se objevily příznaky, tak ti, u nichž probíhá nemoc asymptomaticky.
Pravděpodobným původcem nákazy u nyní nakaženého amerického pacienta bude poliovir odvozený od vakcinálního kmene, který se může objevit, když oslabený kmen polioviru používaný v orální vakcíně v průběhu času získá vlastnosti divokých virů. Pak může ve vzácných případech způsobit i závažné onemocnění. Konkrétně tato vakcína se v USA od roku 2000 nepoužívá, tedy pravděpodobně se jedná o případ související se zahraničím. Na druhé straně tato vakcína je levnější, jednoduší na skladování a mohou ji aplikovat i lidé bez zdravotnického vzdělání, proto je stále v zejména rozvojových státech využívána.
„Zmutovaný virus pak může infikovat lidi v komunitách se špatnou hygienou a nízkou proočkovaností a způsobit onemocnění, a dokonce i paralýzu,“ vysvětlit v rozhovoru pro magazín The Conversation infektolog William Petri, který pracuje pro WHO a věnuje se problematice poliomyelitidy. Pravděpodobnost takové nákazy je však velmi malá.
„Jedná se o mimořádně vzácný jev. Od roku 2000, kdy bylo celkem podáno více než 10 miliard dávek orální vakcíny proti obrně, bylo hlášeno méně než 800 případů v souvislosti s viry odvozenými od vakcíny,“ dodává. Navíc tato očkovací látka má nezpochybnitelný přínos v zastavení přenosu divokých kmenů poliovirů, což by inaktivovaná vakcína nedokázala.