Německé Profesní sdružení dětských a dorostových lékařů přišlo s varováním před problémy, které mohou vzniknout v souvislosti se spuštěním elektronické karty pacienta. Riziko vidí v ukládání citlivých údajů o dětech a otazníky nad tím, kdo k nim bude mít přístup. Legislativa podle nich dostatečně neupravuje elektronickou kartu pacienta právě u nezletilých pacientů. A politici prý zatím na varování dětských lékařů nereagují, přestože elektronická karta pacienta má být spuštěna už od začátku nového roku, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Už přibližně za dva týdny budou mít všichni němečtí občané ze zákona zřízenu elektronickou kartu pacienta, pokud výslovně neřeknou, že si takový nástroj nepřejí. Automatické zřízení elektronické pacientské karty se týká také nezletilých dětí, respektive dětí mladších 15 let.
Pokud jejich zákonní zástupci (tedy zpravidla rodiče) neprojeví se zřízením karty nesouhlas, bude dětem elektronická pacientská karta zřízena už při jejich narození. Němečtí pediatři však dosud nemají jasno v tom, jak při vyplňování údajů do elektronické karty pacienta postupovat, když rodiče dětí mladších 15 let budou mít různé požadavky na to, jaké údaje mají být v digitální kartě zaneseny, a které naopak nikoli.
Dětská data nejsou dostatečně chráněna
Podle Profesního sdružení dětských a dorostových lékařů (BVKJ – Berufsverband der Kinder und Jugendärztinnen und ärzte) není ani jasné, zda nesouhlas rodičů se zřízením elektronické pacientské karty jejich dětí bude dostatečným důvodem k tomu, aby karta skutečně nebyla zřízena.
Pediatři také kritizují, že podle stávající podoby legislativy by do dětských elektronických pacientských karet museli vyplňovat vysoce citlivé údaje, které by „mohly vést ke stigmatizaci nebo diskriminaci“. Přitom pokud by se takové údaje v elektronické pacientské kartě objevily, bylo by to podle pediatrů zcela proti zájmům dítěte.
Dětští lékaři rovněž upozorňují na skutečnost, že legislativa děti neochraňuje před samotnými zákonnými zástupci, pokud jde o ochranu údajů, i když děti projeví oprávněný zájem své zákonné zástupce o konkrétních údajích neinformovat. Profesní sdružení dětských a dorostových lékařů jako příklad uvádí předepisování antikoncepčních prostředků.
Opt-in namísto opt-outu
„Vítáme moderní a funkční digitální pacientské karty. Dokud se ale problémy, které jsme identifikovali, nevyřeší, budeme dětským pacientům a jejich zákonným zástupcům doporučovat, aby rozhodnutí o své účasti v elektronické pacientské kartě pečlivě zvážili,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Michael Hubmann, prezident BVKJ.
Sdružení vyzvalo k vylepšení stávající legislativy budoucí vládu, která vzejde z předčasných voleb do Spolkového sněmu. Ty se mají konat 23. února příštího roku. „Požadujeme, aby i 14letým dítětem vyslovený nesouhlas s uchováváním některých údajů v elektronické pacientské kartě byl brán v úvahu,“ dodal Hubmann.
Za zmínku stojí také postoj Národní asociace lékařů systému zákonného zdravotního pojištění (KBV – Kassenärztlichen Bundesvereinigung), které nedávno na své členské schůzi odhlasovalo návrh na změnu legislativy, která elektronické pacientské karty upravuje. Usnesení se týká právě nezletilých pacientů, u kterých KBV navrhuje, aby se namísto modelu opt-out (tedy nevystavení elektronické pacientské karty po vyslovení nesouhlasu s ní) přešlo na model opt-in , tedy, aby elektronická pacientská karta byla vystavena pouze těm nezletilým pacientům, kteří by sami nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce vyslovili souhlas s jejím vystavením.
Sice se zpožděním, ale přece
Elektronická pacientská karta má být v Německu plošně spuštěna už od 1. ledna 2025. Je jí sice možné využívat už od roku 2021, ovšem pouze na dobrovolné bázi. Od elektronické karty pacienta si spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) slibuje zpřístupnění široké nabídky příležitostí jak pro zkvalitnění zdravotní péče, tak pro zkvalitnění medicínského výzkumu.
Podle ministra zdravotnictví totiž elektronická karta pacienta umožní rychlejší přístup k relevantním nálezům a dokumentům v rámci kontaktu mezi lékařem a pacientem, což prý „obvykle trvá čtyři až šest minut“.
Karl Lauterbach dokonce nepovažuje za problematické, že elektronická karta pacienta byla (a bude) v Německu spuštěna později než v řadě jiných zemí. Důležité prý je, že to nastalo. Šéf zdravotnického rezortu také vyzdvihl, že ePA umožní sloučit data s datovými soubory z registrů nebo výpisů zdravotního pojištění, přičemž celá struktura je připravena na umělou inteligenci.
„Kombinace datového podkladu a umělé inteligence povede k novým formám péče a lepší medicíně,“ dodal Karl Lauterbach. Obecně by tak digitalizace podle něho mohla být „stavebním kamenem při optimalizaci sice nadprůměrného, ale poměrně drahého německého zdravotnického systému“.