Fyzickému předávání žádanek pacientům v dohledné době nejspíš odzvoní. Za dva roky, tedy v roce 2026, by měla být spuštěna centrální služba s názvem eŽádanka, která má nahradit papírové dokumenty. Rozpaky na straně poskytovatelů ale vyvolává přístup pacienta k vlastní zdravotní dokumentaci. Této i dalším otázkám se věnovala konference Interoperabilita a standardy v pražském IKEM.
Klíčové pro správné fungování systému je podle účastníků konference především spolupráce a nalezení společného konsensu mezi poskytovateli zdravotní péče, pacienty a zdravotními pojišťovnami. Elektronické žádanky by se měly zprvu využívat u laboratorních vyšetření, zobrazovacích vyšetření, konziliárních služeb a konzultací, komplexních preventivních prohlídek a screeningových vyšetření.
Náměstek ředitele pro IT sekci ve Fakultní nemocnici Ostrava Petr Foltýn, který s řízením elektronizaci dočasně pomáhá, dodal, že díky elektronizaci budou mít ke svým žádankám přístup poskytovatelé, pacienti i zdravotní pojišťovny.
Každá žádanka bude mít podle Foltýna také vlastní identifikátor. Novinkou bude i možnost adresného či neadresného zvaní. Na základě adresné žádanky může lékař či pacient rozhodnout o tom, který poskytovatel vyšetření provede. V případě neadresné žádanky je pak volba poskytovatele pouze na pacientovi. „Díky tomu eŽádanka zvýší komfort pacientů a jejich přehled o vyžádané péči. Umožní efektivní rezervaci vyžádané služby,“ vyjmenoval benefity náměstek ředitele pro informatiku Ústřední vojenské nemocnice v Praze Radomír Tvrdý.
Informace o elektronické žádance by měly být podle návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví přístupné pacientovi nebo jeho zákonným zástupcům či zástupcům, které si sám určí. Pacient by tak měl mít přehled o tom, co a kým bylo objednáno, kdy a kam se má dostavit a jak má být na vyšetření připravený. K přístupu pacienta do systému eŽádanky ale vyjádřil na konferenci svůj nesouhlas přítomný předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Obsahem prohlídky u lékaře je, že pacient dostane informaci o tom, na které vyšetření jde a co po něm lékař chce. Zasekneme se na něčem, co pro lidi nemá žádný smysl. Jsem přesvědčený, že 99 procent pacientů tohle nezajímá,“ pustil se do kritiky předseda Sdružení praktiků. Na kritiku reagovala statutární zástupkyně ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Vladimíra Těšitelová. „Je potřeba si uvědomit, že žádanka je ve vyhlášce 98 z roku 2012 a je to samostatná část zdravotnické dokumentace, kde práva pacienta platí,“ řekla Těšitelová.
Méně „zbytečných“ vyšetření a papírování
Zástupci Národního centra elektronického zdravotnictví si od elektronické žádanky slibují také snížení administrativní zátěže. „Elektronické žádanky musí být součástí informačního systému poskytovatelů. Musí ale zároveň existovat možnost jejich vytvoření i mimo informační systém pomocí webové či mobilní aplikace. Tvorba žádanky by taktéž měla zohledňovat již existující workflow neboli pracovní potřeby, které poskytovatel má,“ uvedl k tomu Tvrdý.
Elektronický systém žádanek by měl v neposlední řadě také umět vyhodnotit nadpočetná vyšetření díky správě a aplikaci pravidel. „Potřebujeme, aby poskytovatelé spravovali seznam svých služeb a termínů v rámci jednotného standardu. Dokud toto nepřipravíme, tato funkce se bude velmi těžce aplikovat,“ konstatoval Tvrdý. V případě jednotného datového rozhraní by lékař mohl do budoucna zabránit opakovaným vyšetřením, která vedou ke zbytečnému nadužívání zdravotních služeb.