Kolem DPH se v posledních měsících odehrály tanečky, v nichž není snadné se vyznat. Platí to i u zdravotnických prostředků, kde se při prvním představení konsolidačního balíčku hovořilo o snížení, realita se ovšem ukázala jinde. Nakonec se ale v rámci schvalování prosadily změny, které DPH u zdravotnických prostředků opravdu ve většině případů snížily. Změny přiblížil na konferenci Zdravotnické prostředky 2023, která se konala 1. listopadu v Praze, právní expert ze společnosti Porta Medica Jakub Král.
„DPH nebývá častým tématem na akcích týkajících se zdravotnických prostředků, a to především proto, že v konečném důsledku se změny DPH automaticky promítnou do úhrad a podobně. Nicméně od roku 2013 je u DPH problém, že nás evropská legislativa donutila nasadit různé sazby pro různé zdravotnické prostředky. Do té doby platilo univerzální pravidlo, že je-li to zdravotnický prostředek, má sníženou sazbu,“ vysvětluje Jakub Král.
Toto opatření neznamenalo žádný problém, ten ale přišel ve chvíli, kdy snížené DPH začalo být určené jen pro výlučnou potřebu zdravotně postižených osob. „To najednou mohlo zredukovat okruh zdravotnických prostředků se sníženou sazbou na slepecké hole a invalidní vozíky. Proti tomu bojovalo jak ministerstvo zdravotnictví, tak všichni stakeholdeři v resortu,“ přibližuje Král.
Protože by hrozilo, že se nemalé množství peněz tímto způsobem vrátí do státního rozpočtu, vzniklo stanovisko, které pojmy vykládalo velmi široce. Pod zdravotně postiženou osobu se tak mohl zařadit skoro každý pacient, takže se DPH udrželo v nižší sazbě.
Konec chaosu
Loni ale kvůli covidu, Ukrajině a inflaci začala mít řada evropských států problém s udržitelností systému, a jako jeden z konsolidačních mechanizmů se zvolil daňový nástroj. Přistoupilo se proto znovu k rozhodnutí, že sazbu DPH u zdravotnických prostředků si určí státy individuálně.
„Čekalo se na reakci ČR, a pak přišel konsolidační balíček se snad čtyři hodiny trvající tiskovou konferencí. Sazbami DPH se hýbalo všemi směry, ale u zdravotnických prostředků padla jedna informace: že všechny budou ve snížené sazbě,“ vzpomíná Jakub Král.
Jenže samotný návrh říkal něco jiného, na což také zareagovala opozice. Ministerstvo zdravotnictví nakonec ale také nezůstalo pozadu a přispělo ke komplexnímu vládnímu pozměňovacímu návrhu načteném v druhém čtení.
„U zdravotnických prostředků se podařilo dosáhnout poměrně velkého posunu a chaos se minimalizoval. Drtivá většina zdravotnických prostředků totiž byla přesunuta do snížené sazby. Kdybych to hodně zjednodušil, tak v základní sazbě 21 procent zůstává jen velká přístrojová diagnostická, a z části terapeutická technika, plus některé skupiny nehrazených zdravotnických prostředků. Jinak ale u většiny produktů dochází k přesunu buď ze sazby 15 do 12. Týká se to třeba zdravotnických prostředků na poukaz nebo řady zvlášť účtovaných materiálů zaváděných do pacienta, které v něm nezůstávají dlouhodobě, například katétrů či zavaděčů. Pokud se na to tedy budeme dívat čistě optikou zdravotnických prostředků, změny jsou buď s neutrálním, nebo pozitivním dopadem,“ shrnuje Jakub Král.