Lékař v nemocnici může od ledna odpracovat 416 přesčasových hodin ročně. Alespoň takovou povinnost ukládá zaměstnavateli novela zákoníku práce, podle které jsou veškeré další přesčasy nad stanovený limit nelegální. Některé nemocnice se snaží svoje provozy přizpůsobit a některé zkrátka argumentují tím, že takový provoz nelze udržet. Navýšení limitu přesčasových hodin, by ale podle předsedkyně Sekce mladých lékařů Moniky Hilšerové v současné situaci nebylo férové.
Vy sama jste zakladatelkou Sekce mladých lékařů ČLK. Jak dlouho už organizace funguje a jak se vám nyní líbí být opět ve funkci předsedkyně po Janu Přádovi?
Sekci jsme založili v roce 2016. Věděli jsme, že tu není žádná skupina, která by zastupovala mladé lékaře. Sice tu byla Česká lékařská komora, ale tam se tolik o postgraduální vzdělávání nezajímali. Proto jsme přišli my. Já jsem nyní ve funkci předsedkyně pouze dočasně, v červnu budeme mít řádné volby a tam to přebere někdo další.
Máte už nějaké návrhy, kdo by to mohl být?
Zatím ne. Přihlásit se může jakýkoliv člen Sekce mladých lékařů ČLK, který je v této organizaci alespoň jeden rok.
Jak vnímáte to, že se Jan Přáda stal viceprezidentem České lékařské komory? Je dobře, že se tam dostala mladá krev?
Dlouho jsme probírali, jestli má vůbec kandidovat. Zvažovali jsme pro i proti. Jako bývalý předseda Sekce mladých lékařů cítil, že už na něj byl velký tlak ze všech stran. Poté připadlo předsednictví mně a on se mohl ponořit do funkce viceprezidenta ČLK. Myslím si, že nám jeho zvolení velmi pomohlo v tom, jak naši organizaci teď vnímají. Mladí lékaři a lékařky už teď nejsou braní jako „ti mladí, co nic neví“.
Pojďme k zákoníku práce, který se v mnoha nemocnicích porušuje dál. Problém s přesčasy, kvůli kterým vlastně vznikly protesty mladých lékařů, tak vyřešený nebyl. Kam povedou v této oblasti vaše další kroky?
Některé kliniky nebo nemocnice nemají problém s dodržováním 416 hodinami přesčasů a chtějí nabírat nové pracovní síly. Považují to za svoji prioritu a snaží se to plnit. Pak jsou nemocnice, které jedou dál v původním režimu a říkají, že to jinak nejde. Politici na nás tlačí, ať těch 416 hodin prolomíme. Ale jak k tomu přijdou ty nemocnice, které už se teď snaží vše dodržovat? My se snažíme o změnu k něčemu lepšímu. Nemůžeme teď říct, že to bude jinak.
Některým nemocnicím také skokově rostou mzdové náklady…
Nemocnice dostaly peníze na pokrytí mzdových nákladů. Co se týče úhradové vyhlášky, jde o to, jak dokážou úhradovou vyhlášku čerpat, respektive jak dokážou naplnit 97procentní výkonnost z minulého roku. Další věcí je, jaký mají v daném zařízení management. Pokud dokážou s lékaři kvalitně komunikovat, tak to lze vždycky vyřešit.
Ministr Válek avizoval, že by se nad tím měly zamýšlet hlavně pojišťovny. Když nějaké oddělení v nemocnici nemá obložnost a finančně to neutáhne, nemá cenu, aby tam bylo. Když je porodnice, která má 200 porodů za rok, logicky tam nemá co dělat, protože tam máte lékaře, který tam skoro nepracuje, rodičky tam nechtějí a podobně. Z té porodnice se tak může stát něco jiného. Samozřejmě tam musí být velká politická vůle.
Na čem už se tedy podařilo v rámci jednání pracovní skupiny dohodnout?
Zatím jsme ve fázích, kdy každá strana uvádí své návrhy. V podstatě jsme se k ničemu hlubšímu nedostali. Debatujeme o tom, zda vůbec potřebujeme nový zákon o odměňování zdravotnických pracovníků nebo jestli to dokážeme naverbovat do toho, který již existuje. Osobně si myslím, že se to nepodaří navázat na jiný zákon, ale nechme se překvapit.
Na jednání jsou přítomní také zástupci Spolku Mladých lékařů. Musím se zeptat, zda společně nacházíte názorovou shodu?
V oblasti vzdělávání máme názory podobné. Neshodneme se na tom, že Spolek Mladých lékařů by prolomil limit 416 přesčasových hodin a zastropoval by to počtem služeb. Zároveň navrhuje také odměnu pro školitele, ale to jsou spíš marginální věci. Snažili jsme se názorově sjednotit ještě před naší akcí. Mladí lékaři se ale přikláněli k 832 přesčasovým hodinám a náš návrh proto nepodporovali. Jak Spolek Mladých lékařů, tak my, ale chceme pochopitelně hlavně dobré podmínky pro všechny lékaře.
Kladete důraz na sladění pracovního i rodinného života mladých lékařek i lékařů. Jak pokračují jednání ohledně dětských skupin v nemocnicích?
Na ministerstvu zdravotnictví spolupracujeme s neziskovou organizací Sto skupin. Doteď nebyly dětské skupiny téměř vůbec financované. Pokud by v této oblasti byla podpora z Národního fondu obnovy, dětské skupiny půjde zakládat rychleji a bude jich víc, protože kladou menší požadavky než školky a kapacity těch stávajících nejsou dostačující. Dnes budeme mít ohledně dětských skupin také schůzku s poslankyní Olgou Richterovou, která se této oblasti dlouhodobě věnuje. Já to určitě kvituji. Pokud se chce žena vrátit do práce dřív než po třech letech, nemá bohužel moc možností, jak to udělat.
Co byste ráda dotáhla do konce, než odejdete z funkce předsedkyně SML ČLK?
Určitě je to v první řadě odměňování lékařů. O to se snažíme od začátku, aby měli lékaři důstojný plat za základní pracovní dobu a aby přesčasy nebyly 50 procent. Co se týče zákoníku práce, jde nám o to ztransparentnit systém odměňování v nemocnicích, aby tomu každý rozuměl. Pokud to nemocnice nebudou chtít plnit, další krok je soud, ale tam je otázka, zda se lékaři budou chtít soudit. Je také zapotřebí, aby někdo kontroloval, kolik peněz pojišťovna lékařům proplácí a jak to dělá. Zákony by se měly psát tak, aby tam nebyl tak velký prostor pro dezinterpretaci. V konečném důsledku nejde ani tak o to, aby se lékařům zvýšil plat, ale aby měli stejný plat za legální práci, to znamená za 416 hodin.