Respirační RNA viry, antimikrobiální rezistence nebo chemický či biologický útok. To jsou hlavní zdravotní hrozby, na něž se musí Evropa podle unijní agentury pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) začít systematicky připravovat, aby byla schopna v případě potřeby rychle a účinně zareagovat. Evropská komise to oznámila včera v tiskové zprávě.
Je to vůbec poprvé, kdy si Evropská unie jasně definovala vlastní priority v oblasti zdravotních hrozeb, jimž se chce do budoucna systematicky věnovat, a v předstihu na to vyčlenila finanční prostředky.
„Jedná se o první krok k zajištění toho, aby byla lékařská protiopatření v případě potřeby rychle k dispozici a přístupná všem členským státům. HERA byla zřízena, aby nám umožnila dohlížet nad budoucími mimořádnými zdravotními situacemi, a jsem potěšena, že nyní začíná toto poslání skutečně naplňovat,“ uvedla při této příležitosti komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.
Některé rodiny virů vzbuzují obavy
Na seznamu klíčových zdravotních hrozeb se minulý týden shodla řídící rada agentury HERA složená ze zástupců Evropské komise a členských států. Podle ní je nutné koordinovat přípravu na případnou reakci na úrovni EU v těchto konkrétních oblastech:
Patogeny s vysokým pandemickým potenciálem. „To zahrnuje zkoumání konkrétních rodin virů vzbuzujících obavy, a to i s přihlédnutím k zoonotické povaze nejrizikovějších nově se objevujících infekčních onemocnění,“ uvádí se v tiskové zprávě. Jde především o respirační viry RNA, které se rychle šíří zejména v citlivé populaci s oslabenou imunitou a mají vysoký potenciál způsobovat úmrtí. Náleží sem třeba virus chřipky a koronavirus způsobující onemocnění covid-19 či SARS. Chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, zejména v souvislosti s globálním geopolitickým napětím, ale také s kriminálním či teroristickou činností. Hrozby plynoucí z antimikrobiální rezistence. Ty podle agentury představují jedno z největších současných rizik pro lidské zdraví.Určení hlavních zdravotních hrozeb nyní umožní agentuře vyčlenit potřebné finanční prostředky na vývoj, zajištění výrobních kapacit a nákup či vytváření zásob potřebných léků, diagnostiky, zdravotnických prostředků, osobních ochranných pomůcek a případně dalších protiopatření tak, aby v případě potřeby byly státům EU dostupné. Ve svém rozpočtu na letošní rok má na to přiděleno 1,3 miliardy eur (zhruba 32,5 miliardy korun). Ke konci roku by úřad měl vydat souhrnnou zprávu o připravenosti, kde vyhodnotí dosavadní přípravy a navrhne další postup.
Agentura HERA vznikla v září 2021 v reakci na pandemii covidu-19 a tehdejší ad hoc a občas chaotickou koordinaci a reakci členských států EU snažících se zamezit šíření infekce. Jejím hlavním úkolem je vytipovávat hlavní přeshraniční zdravotní hrozby, které mohou vyžadovat společný postup více zemí a zajistit přípravu na případnou reakci. Z unijního rozpočtu na to úřad dostal do roku 2027 závratných šest miliard eur (zhruba 150 miliard korun). V současné době se především snaží zajistit očkovací látky a léky proti covidu-19.