V USA hrozí, že dojde k zákazu používání indikátoru QALY (Quality Adjusted Life Years), který zohledňuje nejen délku života, ale i jeho kvalitu, k určování cen a úhrad zdravotnických služeb a technologií – včetně léků na předpis – ve federálně financovaných programech zdravotní péče. Jaké by takový krok mohl mít důsledky pro Evropu a Česko, jaké jsou silné a slabé QALY a čím by mohl být tento indikátor případně nahrazen, jsme se zeptali Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně. „QALY je jeden z mnoha indikátorů, které je dobré používat. Ale není dobré na něm kompletně stavět zdravotní a úhradovou politiku,“ říká Hlávka.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který zakazuje používání indikátoru QALY ve federálně financovaných programech zdravotní péče. Návrh zákona má přitom také podporu republikánů ve finančním výboru Senátu a je poměrně pravděpodobné, že ho schválí i Senát. Předkladatelé návrhu zákona varují před tím, že užívání přístupů založených na indikátoru QALY může vést k diskriminaci, protože zdravotní pojišťovny odepřou péči pravděpodobněji starším lidem a lidem se zdravotním postižením. Jak tuto jejich argumentaci vnímáte?
Zatím neexistuje mnoho nástrojů, které by měly podobnou jednoduchost a srovnatelnost jako QALY. Je ale určitě důležité zvážit i nevýhody tohoto indikátoru, mezi které může patřit relativní znevýhodnění některých obyvatel. QALY má velké výhody, ale dokonalé metriky, které vedou ke srovnatelnosti různých postupů a intervencí, nejsou používány. Nejvíce inovativním přístupem je v současné době koncept GRACE, neboli Generalized Risk-Adjusted Cost-Effectiveness (přesnější analytická metoda pro stanovení hodnoty léčebných postupů a technologií modifikující standardní analýzu nákladové efektivity – pozn. red.), který může hrát důležitou roli, pokud se globálně prosadí.
Jaké jsou podle Vás silné a slabé stránky užívání indikátoru QALY?
QALY je koncept, který je široce používán a je na něj navázáno rozhodování po celém světě Například SÚKL používá hranici 1,2 milionu za QALY pro stanovování úhrad za léky. Je to také koncept relativně srozumitelný a dobře zjistitelný na existujících instrumentech – dotaznících kvality života. Nevýhodami je jeho závislost na různých vstupech, tedy na různých typech dotazníků kvality života, jejichž kvalita může být proměnlivá, neschopnost reflektovat etické otázky nebo jejich vliv na hodnocení intervencí u postižených či starších obyvatel nebo také intervencí například v paliativní oblasti.
Jaký by podle Vás měl americký zákaz používání QALY ve federálních programech dopad na evropské a české zdravotnictví?
V krátkodobém horizontu by nebyl výrazný. Ale kvůli tomu, jak je americký trh velký, je možné, že nové metody – pokud budou zavedeny – začnou být v budoucnu zvažovány také v Evropě. Výrazně na tom stojí vědecké aktivity, v nichž USA hrají stále dominantní roli.
Bylo by pak globálně udržitelné používání tohoto indikátoru pro lékovou a úhradovou politiku u léčiv?
Je to jeden z mnoha indikátorů, které je dobré používat. Ale není dobré na něm kompletně stavět zdravotní a úhradovou politiku.
Existují podle Vás jiné indikátory, které mohou QALY částečně nebo plnohodnotně nahradit?
Nejvíce robustní je právě GRACE. Jedná se o matematicky složitější koncept, ten ale může reflektovat osobní preference a vnímání rizika velkou skupinou obyvatel, například těch se vzácným onemocněním. Může tak vést k vyšším úhradám za intervence, které by analýzy založené na QALYs nevyhodnotily jako nákladově-efektivní.