Téměř každý třetí občan Spolkové republiky Německo má letos zkušenost s tím, že nemohl sehnat některý z léků, ať už na předpis, nebo volně prodejný. Další pětina uvedla, že se s tímto problémem setkal některý z rodinných příslušníků. Devět z deseti Němců je přesvědčeno, že politici by měli dělat víc pro to, aby se zlepšilo zásobování lékáren léčivými přípravky. To jsou hlavní závěry aktuálního průzkumu, jehož zpracování si zadala Spolková asociace farmaceutického velkoobchodu (PHAGRO), na který odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zdá se, že problémy se zásobováním lékáren léky a léčivými přípravky v Německu opět nabírají na síle a nedostatek léků je něco, co řada Němců zažívá den co den. Alespoň to vyplývá z průzkumu, který si zadala německá Spolková asociace farmaceutického velkoobchodu PHAGRO.
Předložená zjištění mohou být alarmující. Z průzkumu totiž vyplývá, že 29 procent Němců se v poslední době setkalo s tím, že v jejich lékárně nebyl k sehnání některý z léků na předpis či volně prodejný lék, a nebylo možné jej ani objednat s rozumnou dodací lhůtou.
Dalších 22 procent dotázaných uvedlo, že stejnému problému čelil někdo z jejich nejbližší rodiny. To tedy znamená, že přibližně každý druhý občan Spolkové republiky Německo měl potíže se získáním léku či léčivého přípravku.
Předčasné volby jako příležitost?
Z průzkumu také vyplynulo, že 92 procent respondentů je přesvědčeno, že politici dělají málo pro to, aby nedostatek léků nehrozil nebo nebyl tak závažný jako nyní. Přibližně stejné procento dotázaných uvedlo, že právě dostupnost léků a léčivých přípravků vnímají jako jeden z důležitých ukazatelů kvality zdravotnického systému.
„Očekávání občanů je, že stávající problémy budou vyřešeny,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt generální ředitel PHAGRO Thomas Porstner. Podle něho je to však právě farmaceutický velkoobchodní trh, který k řešení problému zásobování může v rozhodující míře přispět. „Ale jen tehdy, když bude strukturálně posílen a nebude vystavován dalšímu tlaku,“ dodal Porstner. Je přesvědčen, že právě předčasné volby do Spolkového sněmu, které se v Německu uskuteční příští rok v únoru, mohou být příležitostí k efektivnímu řešení problému. „Politici musí po nových volbách rychle spojit všechny, kdo se na zásobování léky podílejí, a hledat s nimi společné řešení,“ řekl dále Porstner.
Zbavit Evropu závislosti na Číně a Indii
Porstner dále zdůraznil, že je nutné přijmout další opatření, která budou zaměřená na farmaceutický průmysl. „Nyní vidíme, jak je bezpečnost dodávek ovlivněna, pokud se výrobci léků stahují z německého trhu, protože jsou zde ceny léků příliš nízké,“ uzavřel šéf PHAGRO.
Přitom od loňského července v Německu platí legislativa, která měla řešení nedostatku léků na německém trhu pomoci. Jde například o větší důraz na to, aby se výroba důležitých léků, respektive aktivních látek, vracela do Evropy. Doposud totiž platilo, že starý kontinent byl ve velké míře závislý na dodávkách těchto látek z Číny a Indie.
Evropa je tím pádem v řadě léků velmi zranitelná. To se týká například cefalosporinových antibiotik, druhé nejdůležitější skupiny antibiotik po penicilinu. Tato antibiotika se využívají například v nemocnicích, kde se podávají jako prevence infekcí po chirurgických zákrocích, ale také při léčbě sepse, infekce močových cest, zápalu plic nebo meningitidy. Výchozí materiál (7-ACA, kyselina 7-aminocefalosporanová) se podle zpravodajského serveru NDR.de vyráběl až do roku 2016 ve Frankfurtu nad Mohanem. Výroba byla ukončena, protože byla ztrátová, a byla převedena do Číny.
Účinky změn nabíhají pomalu
Návrat produkce takových látek zpět do Evropy se ale nejspíše neobejde bez státní podpory. Takový názor pro server NDR.de vyslovil profesor David Francas z Univerzity ve Wormsu. „V Evropě se podařilo udržet výrobu penicilinu. Rakouská vláda podpořila investici společnosti Sandoz do výrobního závodu v Kundlu částkou 50 milionů eur,“ uvedl Francas.
Spolkový ministr zdravotnictví právě loni představil zákony, které mají zvýšit atraktivitu výroby léků v Německu prostřednictvím umožnění inkasovat vyšší ceny. Dále byla výrazně rozšířena možnost, kdy lékárny mohou nahradit předepsaný lék jiným, který je dostupný, avšak se stejnou účinnou látkou.
Postupně se má také zlepšovat informovanost o dostupnosti léků prostřednictvím denně aktualizované databáze. V neposlední řadě má být zásobování léčivými přípravky zlepšeno rozsáhlejší povinností mít určitou zásobu léků na všech úrovních distribučního řetězce. Jak ale vyplývá ze zmíněného průzkumu, účinek prosazených změn se zatím nedostavuje v dostatečné míře.