Svět byl postaven podle mužů a potřeby žen v něm jsou proto ignorovány, což se silně projevuje i ve zdravotních otázkách. To bylo jádro sdělení, s nímž na včerejší schůzi podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) vystoupila komisařka pro připravenost, krizové řízení a rovnost Hadja Lahbibová. Zanedbávání žen je prý patrné prakticky v každém ohledu, tedy jak ve sběru dat, tak výzkumu a vývoji i samotné léčbě. A to má nejen své sociální, ale i ekonomické důsledky.
„Musíme se zabývat způsobem sběru dat. Příliš dlouho byly rozdíly mezi ženami a muži v lékařském výzkumu a léčbě ignorovány,“ řekla Lahbibová s tím, že biologické rozdíly mezi muži a ženami ovlivňují diagnózu, reakci na léčbu a rehabilitaci. „Vědci se dokonce zdráhali do výzkumu zahrnout i ženy a zdůvodňovali to například hormonálními cykly, které by mohly vést k nepředvídatelnosti výsledků,“ pokračovala.
Se stejným sdělením na schůzi SANT vystoupil i holandský lobbista Friso Coppe, který zde prezentoval studii platformy Care4EveryBody s názvem Mind the Gap – náklady, důsledky a náprava nerovnosti mezi pohlavími v medicíně. I podle něj má zdravotnictví vůči ženám dluh. Důvodů je prý několik. Jednak, že na ženské tělo medicína hledí stejně jako na mužské, jednak je u žen špatná diagnostika a do třetice je na vině farmaceutický průmysl, který podle Coppa provádí klinické zkoušky výrazně častěji na mužích „U žen je to kvůli jejich hormonům, které neustále stoupají a klesají, příliš složité… Dvě třetiny léčiv nejsou testovány na ženách,“ shrnul.
„Každý je jiný“
Individualizace přístupu zdravotních systémů k pacientovi podle pohlaví, věku a etnika je podle Lahbibové zásadní. „Musíme se zabývat potřebami všech žen, mužů, dětí, starších osob, osob se zdravotním postižením a osob s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Všichni mají specifické potřeby, všichni mají různé příznaky a všichni reagují na léčbu odlišně. Přístup ,jedna velikost pro všechny‘ ve zdravotní politice nefunguje,“ míní eurokomisařka.
Řešení (minimálně části tohoto problému) by mělo obnášet větší zapojení žen do klinických studií, což má zajistit lepší uspokojení jejich zdravotních potřeb.
„Ženy by také měly hrát větší roli při vytváření bezpečnostních norem v průmyslu. Mnoho výrobků a zařízení se testuje pouze na typickém mužském těle,“ vadí Lahbibové a jako příklad uvedla, že navzdory tomu, že polovina řidičů a pasažérů v autech jsou ženy, testovací figuríny (tzv. crash test dummies) užívané pro nárazové zkoušky automobilů jsou zpravidla založeny na průměrné stavbě mužského těla, což pak činí nehody rizikovější pro ženy. Nedala to však do kontextu k údajům statistického úřadu Eurostat, podle nichž to byli právě muži, kdo v letech 2012–2022 představoval přibližně tři čtvrtiny všech obětí všech smrtelných dopravních nehod.
Spolupráce v oblasti reprodukčních práv
Kapitolou samou o sobě je násilí na ženách. Lahbibová se odkázala na údaje Evropského institutu pro genderovou rovnost, podle něhož násilí na ženách stojí Evropskou unii téměř 290 miliard ročně. Zahrnuty jsou v tom náklady na lékařské ošetření, právní služby a bydlení ale i ztráta zaměstnání a péče o děti. Na násilí proti ženám se měla podepsat i covidová pandemie. „Mělo to také důsledky pro přístup žen k sociálním službám, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví… Covid-19 měl disproporční dopad na zdraví žen,“ uvedla eurokomisařka, do jejíhož portfolia reprodukční a sexuální práva spolu se zdravotní připraveností nově spadají. Pro úplnost se hodí dodat, že podle údajů Výzkumné služby Evropského parlamentu byl těžký průběh onemocnění covidem-19 a úmrtí o něco častější u mužů.
Závěrem Lahbibová varovala před omezování ženských reprodukčních práv, které podle ní ohrožuje celé rodiny i společnost, a zavázala se k podpoře spolupráce mezi členskými státy s cílem doplňovat jejich politiky v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv.