Poslankyně hnutí SPD za Jihočeský kraj Iveta Štefanová je novou členkou sněmovního Výboru pro zdravotnictví a také Ústavně právního výboru. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, po několikaleté praxi v oboru chirurgie se nyní věnuje všeobecnému praktickému lékařství pro dospělé ve městě Prachatice, kde rovněž žije. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 kandidovala za SPD jako lídryně kandidátky Jihočeského kraje. Zdravotnický deník pokračuje v anketě mezi poslaci zdravotního výboru, která mapuje jejich očekávání a cíle v aktuálním volebním období.
Jaké jsou Vaše osobní cíle v tomto volebním období, jaké téma nebo řešení byste ráda prosadila?
Dlouhodobě se mi nelíbí nespravedlivá nerovnoměrnost v platbách za jednotlivé výkony. Platby za stejné výkony se liší nejen mezi oblastmi, ale i mezi zdravotnickými zařízeními v jedné oblasti, a to i přes to, že náklady na tyto výkony jsou srovnatelné. Většinou dostávají méně peněz menší periferní nemocnice. Ty poté nemají dostatek finančních prostředků na provoz, udržení dostatku personálu a tak zajištění dostupné kvalitní zdravotní péče. V rámci práce v podvýboru pro financování zdravotnictví se zaměřím na hledání možného řešení tohoto problému.
Jaké nejdůležitější zákony v oblasti zdravotnictví bude třeba novelizovat? V čem?
V tuto chvíli je nutné co nejdříve novelizovat vyhlášku o povinném covid očkování pro vybrané skupiny, kterou vydala minulá vláda a měla by začít platit už od března roku 2022. Nová vláda se zatím nechala slyšet, že má v plánu zrušit tu část, která se týká věkové skupiny. Je ale nutné zrušit jakékoliv povinné covid očkování. Není žádný důvod v této situaci zavádět povinné očkování proti covidu pro pracovní skupiny. Takový počin povede pouze k odlivu pro stát nezbytných pracovníků, kterých je už tak nedostatek. Doufám, že se k tomu vláda postaví zodpovědně a zruší toto nesmyslné nařízení.
Co očekáváte od nového ministra a ministerstva v exekutivní oblasti?
V prvé řadě by se měla provést analýza kvality poskytované zdravotní péče a efektivity využívání finančních prostředků v jednotlivých zdravotních zařízeních a následně se zaměřit na nápravu chyb.
Zlepšit komunikaci se zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami ale především také s občany. Zasadit se o navýšení zdravotní gramotnosti obyvatel a včas zveřejňovat ověřené informace, platná i plánovaná opatření i s odůvodněním zaváděných změn. A to vše jasným a srozumitelným způsobem.
Očekávám i řešení nedostatku personálu a to zdravotnického i nezdravotnického.
Co Vám chybí v koaliční dohodě v oblasti zdravotnictví?
Obecně souhlasím s navrženými prioritami pro naše zdravotnictví, které jsou v programovém prohlášení zmíněny, jako je urychlená digitalizace, ucelení a zjednodušení vzdělávání zdravotníků a zajištění dostupné zdravotní péče.
Vítám i zavedení Národního institutu pro zvládání pandemie, takový institut, podle mého názoru, měl být zřízen již dávno. Je ale třeba přesně stanovit, jakou pravomoc taková instituce bude mít. Zda se bude jednat jen o další poradní orgán, či budou její vydaná stanoviska pro vládu závazná.
Co se týká financování zdravotnictví, je zmíněno mnoho důležitých investic i potřeba větší finanční podpory různých částí zdravotnictví či personálu. Prohlášení se ale vůbec nezmiňuje o tom, jakým způsobem a z jakých zdrojů chce nová vláda naše zdravotnictví adekvátně finančně zajistit. A též postrádám zaměření se i na stránku výdajů ve zdravotnictví. Přivítala bych důraznější kontrolu např. neprůhledných a předražených nákupů a obecně plýtvání.
Jak by měl vypadat valorizační mechanismus za státní pojištěnce?
Platba za státní pojištěnce by měla podléhat pravidelné automatické valorizaci. Jedná se o zásadní část financí k úhradě zdravotní péče zdravotními pojišťovnami a měla by být odrazem aktuální ekonomické situace.V době ekonomického růstu pak může vytvořit hmotné rezervy pro dobu ekonomického útlumu. Nejlogičtějším parametrem pro valorizaci se mi jeví výše průměrné mzdy, platba za státní pojištěnce by pak měla být určitou částí odváděné daně z této mzdy.