Infekce COVID-19 nepatří mezi pohlavně přenosné choroby, avšak k nákaze může při intimním kontaktu dojít. Samo o sobě to ale neznamená, že by bylo nutné vzdát se svého sexuálního života. Sex se může v tomto náročném období stát nástrojem, jak zvládat stres spojený s omezením obvyklých aktivit a strachem z dopadů pandemie. Rizikové v tomto období mohou být zejména náhodné známosti, u kterých je obtížné ověřit nejen jejich sexuální minulost.
Pandemie COVID-19 zasahuje do všech oblastí lidského života, včetně jeho intimní stránky. Strach z možné nákazy zřejmě ovlivňuje i to, jak nyní lidé mají sex, a to přesto, že samotná infekce COVID-19 nepatří mezi pohlavně přenosné choroby. Automaticky to ale neznamená, že by sex byl z hlediska možnosti přenosu nákazy zcela bez rizika. Podrobněji se otázkami souvisejícími se sexuálním životem v době, kdy svět zasáhla pandemie nového typu koronaviru a státy zavádějí opatření zasahující do sociální života lidí, včetně způsobů hledání sexuálních partnerů, věnuje britský deník The Guardian.
Sliny jsou cestou přenosu, ale sex pomáhá proti stresu
Odpověď na otázku, zda sexuální život znamená riziko přenosu infekce COVID-19, je jednoznačná, byť ve srovnání s infekcemi jako HIV, HPV, syfilis, kapavkou či hepatitidou typu B má odlišný způsob přenosu. „Neexistuje žádný důkaz, že COVID-19 lze přenášet vaginálním nebo análním pohlavním stykem. Líbání je však během sexuálního styku velmi častou praktikou a virus lze přenášet slinami. Virus se tak může přenášet při líbání. Existují také důkazy pro přenos orofekální cestou, což znamená, že analingus (pozn. redakce – olizování konečníku partnera/partnerky) může představovat riziko infekce,“ vysvětluje expert na oblast veřejného zdraví profesor Carlos Rodríguez-Díaz, který působí na Univerzitě George Washingtona v americkém hlavním městě Washingtonu. Z pohledu rizika přenosu infekce COVID-19 je tak paradoxně rizikovější líbání než ostatní sexuální aktivity. „Líbání je pravděpodobněji nejefektivnější způsob šíření viru. Nezdá se, že by COVID-19 byl sexuálně přenosnou chorobou. Na druhou stranu sex jako takový je o velmi úzkém kontaktu. Dýcháte jeden na druhého a intenzivně se navzájem dotýkáte,“ popisuje pro americký zpravodajský portál Vox.com Anna Muldoonová, specialistka na veřejné zdraví, která působí na Univerzitě státu Arizona, věnuje se výzkumu souvislostí infekčních chorob a sociálních krizí a pracovala mimo jiné jako poradkyně amerického ministerstva zdravotnictví.
V případě, že člověk nemá příznaky infekce dýchacích cest, může tedy mít sexuální styk se svým obvyklým partnerem či partnerkou. Naopak samotný sex může fungovat ve stálém vztahu jako nástroj zvládání stresu spojeného s neobvyklou životní situací. „Pokud nemáte příznaky onemocnění, nebyli jste v nedávné době vystaveni infekci, pohybovali jste se pouze v blízkosti domova, sex by mohl být skvělým způsobem, jak se bavit, zůstat ve vzájemném propojení a současně zmírnit úzkost během tohoto potenciálně stresujícího období,“ dodává profesorka epidemiologie Julia Marcusová, která pracuje na lékařské fakultě harvardské univerzity. Podle ní tedy není důvod pro to, aby se lidé, kteří nemají diagnostikovanou infekci COVID-19, nevykazují příznaky infekce dýchacích cest, dodržují omezený režim, kdy snižují riziko nákazy, a žijí v dlouhodobém partnerském vztahu, vyhýbali vzájemnému sexuálnímu kontaktu, právě naopak.
S tímto pohledem souhlasí také český urolog a sexuolog Marek Broul působící na Klinice urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem: „Věnovat se nyní sexu se svým partnerem či se svou partnerkou je bezpochyby smysluplná činnost, která je prospěšná pro vzájemný vztah i pro jednotlivce. Přítomnost infekce COVID-19 ve společnosti bych nepovažoval za důvod k tomu, aby se lidé vyhýbali sexu, který jim přináší radost a potěšení,“ shrnuje odborník. Pro případ, že lidé použijí při sexuálních aktivitách některé z pomůcek jako jsou například vibrátory, dilda či anální kolíky platí, že je důležité dbát na pravidelné čištění pomocí vody a mýdla, případně dezinfekčního přípravku, po jejich použití.
Prostor pro jiné vyjádření sexuality
Část populace se vlivem šíření nákazy nyní nachází v karanténě, ať už proto, že patří mezi pozitivně potvrzené případy nemocných, měli s nimi úzký kontakt či se pohybovali v rizikové oblasti. To zasahuje také do toho, zda a případně jak mají sex. „Nyní se doporučuje, abychom se co nejvíce snažili zůstat doma a do interakce s ostatními se dostávali jen v situacích, kterým se nelze vyhnout, jako je nákup potravin. A i když toto děláme, měli bychom se pokusit udržet dostatečnou vzdálenost od ostatních, asi 6 stop (pozn. redakce – necelé dva metry). Toto ze sexu (s novými lidmi) činí výzvu,“ dodává profesorka Marcusová. Také podle profesora Rodríguez-Díaze je možné, že se četnost sexuálních aktivit u některých osob sníží jednoduše proto, že jejich partner či partnerka zůstává v karanténě a oni jsou na jiném místě: „Může dojít k poklesu pohlavních styků během několika týdnů, ale jsou zde další formy vyjádření erotiky jako je sexting (pozn. redakce – posílání erotických zpráv), videohovory, četba erotických knih a masturbace, které i nadále zůstávají jako vhodné možnosti.“
Odlišná je situace v případě, kdy člověk nemá svého stálého sexuálního partnera či partnerku. Mezi základní opatření proti šíření infekce COVID-19 patří udržování dostatečné fyzické vzdálenosti ve veřejném prostoru, a to se promítá i do lidské sexuality. Podle profesora Rodríguez-Díaze právě současná situace, která vyžaduje změnu chování, je příležitostí k tomu, jak prozkoumávat sexualitu i jinak než skrze osobní fyzický kontakt. Právě videohovory, kdy se lidé věnují masturbaci, mohou být do určité míry náhradní sexuální aktivitou. Takto odlišný způsob sexu navíc nebude nezbytný napořád. „Pokud máte obavy z toho, že bude nutné se od ostatních držet dál příliš dlouho, začněte s tím vy i vaši známí hned teď. Čím dříve to uděláte, tím dříve dojde k poklesu počtu nových případů infekce a my budeme moci způsob styku s ostatními zase změnit. Nyní se musíme zaměřit na to, co se děje teď, a nemyslet na budoucnost,“ dodává.
Strach z toho, že se člověk nakazil novou infekcí a má příznaky nemoci, může být podle Anny Muldoonové projevem ohleduplnosti ve chvíli, kdy dojde ke zrušení plánované romantické schůzky: „Bylo by skvělé, kdybychom nyní trochu změnili naši kulturu seznamování. Tedy kdy ve chvíli, kdy se necítíme dobře nebo je nám prostě mizerně a unaveně, jednoduše řekneme: „Hele, nemůžeme se vidět jindy?“ A neznamenalo by to krizi.“ Odpovědné by podle ní mělo být nejen to, že člověk, který se z libovolného důvodu necítí dobře, nejde do baru či na diskotéku, ale ani se nepřihlásí na žádnou ze seznamovacích aplikací. Například aplikace Grindr, která cílí na muže, kteří chtějí mít sex s jinými muži, přidala upozornění na to, jak se nyní chránit před infekcí COVID-19, tedy například pečlivým dodržováním hygieny rukou a nedotýkání se obličeje neumytýma rukama. „Pokud se necítíte dobře, poslouchejte své tělo a zůstaňte doma,“ informuje aplikace své uživatele. Na druhé straně tato aplikace, která obdobně jako Tinder určený pro muže i ženy nabízí vyhledání protějšku ochotného k sexuálním aktivitám v reálném čase podle polohy uživatele, nyní zpřístupnila některé své doposud placené služby.
Sex na dálku je zcela bezpečný ale pozor na telefon
I v případě, že se člověk vyhne intimnímu kontaktu s novým partnerem anebo má jeden stálý protějšek, neznamená to, že zcela minimalizoval riziko přenosu COVID-19 v souvislosti se sexuálním životem. Zdrojem nákazy se pro něj paradoxně může stát i bezpečný sex na dálku skrze jeho mobilní telefon. Na povrchu telefonu a jeho obalu se vir může udržet a ve chvíli, kdy se člověk svého telefonu dotkne či telefonuje tak, že má přístroj u obličeje, může se nakazit. „Představte si všechna ta místa, kam jste dnes položili svůj telefon, všechna místa, kterých se dotknou vaše ruce, a pak jdete napsat zprávu či telefonovat. Pokud máte obavy z nákazy, čistěte svůj telefon,“ doporučuje Anna Muldoonová.
Ludmila Hamplová
Příspěvek Jak mít sex v době koronaviru? Nejrizikovější je zřejmě líbání pochází z Zdravotnický deník