Rakovinu děložního čípku je možné eliminovat. Znamená to však dosáhnout proočkovanosti u dívek alespoň 90 %. Ambicióznímu cíli Světové zdravotnické organizace (WHO) by mohla pomoci změna očkovacího režimu u vakcín proti HPV. Strategic Advisory Group of Experts on Immunization (SAGE) změnila doporučení pro vakcinaci u dívek ve věku 9 až 14 let a mladých žen ve věku 15 až 20 let, kdy bude možné místo dosavadního dvoudávkového schématu použít pouze jednu dávku. To by mohlo pomoci zajištění potřebné proočkovanosti zejména v ekonomicky slabších zemích. Řada z nich však už nyní dosahuje vyšší proočkovanosti než státy jako Česká republika, Francie, Itálie nebo Spojené státy americké.
Očkování zachraňuje životy, a to doslova. Platí to i o vakcinaci proti HPV, která poskytuje spolehlivou ochranu nejen proti rakovině děložního čípku. Více než 95 % případů těchto nádorů je způsobeno sexuálně přenosnou HPV infekcí, což znamená, že jsou téměř zcela preventabilní. Klíčovým nástrojem pro dosažení ambiciózního cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro eliminaci rakoviny děložního čípku je očkování proti HPV. Podle WHO je realistické celosvětově snížit výskyt tohoto nádorového onemocnění do roku 2050 o 40 % a zabránit tak úmrtí 5 milionů žen. Je však nutné dosáhnout proočkovanosti alespoň 90 % u dívek mladších 15 let do roku 2030.
Pomoci dosažení tohoto cíle by mohlo nové rozhodnutí Strategic Advisory Group of Experts on Immunization (SAGE), odborného panelu WHO pro očkování. Podle něj je možné u dívek ve věku 9 až 14 let a mladých žen ve věku od 15 do 20 let použít jak dvoudávkové, tak jednodávkové očkovací scéma. Obě poskytují dostatečnou ochranu. Díky tomuto rozhodnutí by tak mělo být možné globálně naočkovat více dívek a mladých žen, a tak je chránit (nejen) před rozvojem rakoviny děložního čípku.
„HPV vakcína je vysoce účinná v prevenci infekcí HPV způsobené sérotypy 16 až 18, které způsobují 70 % nádorů děložního čípku,“ uvedl Alejandro Cravioto, profesor mikrobiologie a public health a člen výboru SAGE. Tento expertní panel vyzývá na všechny země světa, aby zavedly očkovací program proti HPV s tím, že doočkují i starší kohorty dívek. Nově je tak možné podle rozhodnutí SAGE nabízet pouze jednodávkové očkovací schéma u dívek a mladých žen ve věku do 20 let. V případě žen starších 21 let by měly být podány dvě dávky, u imunokompromitovaných žen, včetně HIV pozitivních, by pak mělo být aplikovány tři dávky, pokud to není možné, tak alespoň dvě. „Tato doporučení umožní očkovat více dívek a mladých žen, a zabrání tak, aby během svého života čelily rakovině děložního čípku,“ dodal.
Proočkovanost v Česku je stále nízká
Nové doporučení SAGE velmi pravděpodobně nebude mít vliv na očkovací program proti HPV v České republice. Od začátku letošního roku jsou plně hrazeny tři různé vakcíny proti HPV, poskytující různou míru ochrany proti dvěma, pěti a devíti sérotypům HPV, jak dívkám, tak chlapcům ve věku mezi 13. až 14. rokem života. „Je prokázáno, že podání HPV vakcíny poskytuje významnou ochranu před rozvojem závažného přednádorového stavu a rakoviny děložního hrdla. Nejvyšší stupeň ochrany je zajištěn při aplikaci vakcíny před prvním pohlavním stykem, tedy podle českého doporučení mezi 13. a 14. rokem,“ popisuje Lukáš Dostálek, gynekolog působící na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Možnost zavést jednodávkového očkovacího schématu u mladých dívek a žen není aktuální otázkou v Česku. Změnu očkovacího schématu už v minulosti na základě dostupných dat o účinnosti vakcinace zvažovala například Velká Británie. Použít jen jednu dávku je podle WHO méně nákladné, jednodušší na administraci i usnadňuje rozšíření očkovacích programů i pro nízkopříjmové země. Nic z toho však není problémem Česka, které má dostatek očkovacích látek i zavedený očkovací program. „Toto doporučení SAGE může mít pozitivní vliv v nízko-příjmových zemích, ve kterých může zlepšit kontrolu s HPV sdružených nádorových onemocnění. České republiky ani dalších vysoko-příjmových zemí se prakticky nedotkne. Hlavní příčinou nedostatečné proočkovanosti je v České republice ‚vaccine‘ hesitancy“, nedůvěra rodičů v očkování způsobená vlivem šíření dezinformací. HPV vakcíny jsou jedním z hlavních cílů dezinformačních kampaní (spolu s covidem a před covidem s chřipkovými vakcínami). Změnu očkovacího schématu v nejbližší době v České republice nelze očekávat, a i kdyby k ní došlo, proočkovanost se tím nezvýší,“ vysvětluje Daniel Dražan, pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Současně upozorňuje, že velmi záleží na tom, s jakými zeměmi se Česko bude srovnávat. „Proočkovanost dívek v České republice je nižší než například v Etiopii. Rwandě nebo Zambii. Na druhou stranu je ale potřeba přiznat, že některé země vyspělého světa mají proočkovanost horší než Česká republika. Cílem Světové zdravotnické organizace je dosáhnout 90 % proočkovanosti, což se podařilo zatím jen velmi málo zemím a my k němu máme hodně daleko,“ dodává.
Dosáhnout vysoké proočkovanosti je možné
Podle mezinárodní studie WHO a UNICEF publikované v žurnálu Preventive Medicine, která mapovala globální průběh očkovacího programu proti HPV mezi lety 2010 až 2019, pouze pět zemí světa bylo schopné dosáhnout cíle WHO v podobě 90% proočkovanosti u patnáctiletých dívek. Mezi tyto země patří Norsko, Svatý Kryštof a Nevis, Turkmenistán, Brunej a Rwanda. Dalších dvacet dva zemí bylo schopné dosáhnout proočkovanosti vyšší než 75 %, a třicet pět zemí mělo proočkovanost vyšší než 50 %.
„Doporučení WHO cílí zejména na rozvojové země, kde představuje hlavní problém nedostatek vakcín za příznivou cenu. Toto však není situace České republiky, kde je vakcína hrazena z veřejného pojištění. I přes tento fakt je vakcinováno pouze 60 % populačního ročníku. Hlavním důvodem je odmítavý postoj části populace k očkování jako takovému. Není proto v současnosti důvod opouštět postup doporučený Státním ústavem pro kontrolu léčiv a podávat vakcínu v redukovaném schématu,“ přibližuje gynekolog.
Mezi další země s vysokou proočkovaností patří Chile, Malta, Portugalsko, Maďarsko, Mexiko, Zambie, Uzbekistán nebo Dominika. „Ke splnění cíle v roce 2030 je stále ještě dlouhá cesta, a to jak z hlediska zavádění tohoto očkovacího programu, tak z hlediska zlepšení pokrytí stávajících očkovacích programů, ale v každé geografické oblasti máme příklady zemí, které byly schopné dosáhnout proočkovanosti 90 %,“ shrnuje autorský tým studie.