Instituce Evropské unie usilovně pracují na zlepšení veřejného zdraví včetně dostupnosti léčiv. Pomoci by tomu mohla i výroba léčiv zde v Evropě – ovšem pouze pokud by byla nízkoemisní a ekologicky ohleduplná. Myslí si to slovinská europoslankyně Irena Jovevová. V anketě pro Zdravotnický deník odpověděla i na palčivé otázky ohledně revize farmaceutické legislativy či EHDS. Stihnou se schválit do voleb? Podle Jovevové nikoliv. I tak doufá, že nový parlament bude stejně progresivní jako ten stávající a dotáhne obě důležité legislativy do konce.
Osvědčil se podle vás SANT?
Ano. Podle mého názoru se dokonce více než osvědčil. Pravdou je, že kompetence podvýborů jsou velmi omezené, přesto jsme byli schopni vypracovat dvě zprávy z vlastní iniciativy, jednu o duševním zdraví a druhou o nepřenosných chorobách, které byly odhlasovány v ENVI, což se žádnému jinému podvýboru nepodařilo. Uspořádali jsme několik slyšení, zahájili debaty o důležitých tématech souvisejících se zdravím, uspořádali jsme misi do Washingtonu D.C. a obecně jsme přispěli k neocenitelnému zaměření na veřejné zdraví ve všech oblastech politiky.
Měl by být v příštím volebním období znovu ustaven SANT jako podvýbor, nebo by si zasloužil být samostatným výborem?
Tento mandát byl a stále je zakotven v krizích, z nichž první byla pandemie, která zdůraznila nutnost přesunout pozornost na veřejné zdraví. Domnívám se, že zdraví je v současné době dobře řešeno v rámci kompetencí výboru ENVI, ale vzhledem k tomu, že vytváříme silné environmentální politiky, které jsou velmi složité a komplexní, a že zdravotní politiky si zaslouží a musí být na prvním místě seznamu našich politických priorit, měli bychom jim alespoň věnovat samostatný výbor. Mít nezávislý výbor pro zdraví s legislativními pravomocemi je podle mého názoru nutnost a potřeba. Pokud by to nebylo možné, museli bychom přinejmenším pokračovat v práci jako podvýbor.
Co se v současném volebním období podařilo vyřešit ve zdravotnictví?
Je toho mnoho, ale záleží na tom, co přesně považujeme za úspěch v oblasti zdravotnictví. Většina právních předpisů, zejména těch souvisejících s programem Green Deal a FitFor55 a s programem Farm-to-Fork, bude mít v budoucnu významný dopad na veřejné zdraví. Předpokládejme však, že se omezíme pouze na striktně zdravotnické politiky. V takovém případě jsou nejvýznamnějšími z nich Evropský plán boje proti rakovině, program EU4Health, Evropská zdravotní unie, zřízení HERA, Evropský akční rámec pro duševní zdraví a pohodu, nadcházející přijetí farmaceutického balíčku a Evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat, jakož i všechna doprovodná opatření a akční plány pro boj s antimikrobiální rezistencí.
Jak hodnotíte činnost Evropské komise, respektive DG Sante, v tomto období?
Na práci Komise v oblasti zdravotnictví se sneslo mnoho kritiky; nikdo z nás nezapomněl na skandál kolem nákupu vakcín proti covidu-19 nebo na zpoždění a nedostatek antibiotik na konci roku 2022. Nicméně i když ne vše je dokonalé – to je málokdy –, díky tomuto mandátu se v oblasti zdraví v EU podařilo mnohé. Výše uvedené úspěchy nemůžeme popírat kvůli několika nepříjemným vzpomínkám. Osobně se domnívám, že dělají, co je v jejich silách, a pracují na zlepšení reálného stavu významných zdravotnických otázek v celé EU a zároveň podporují a chrání zdraví evropských občanů. Kroky podniknuté k prohloubení kompetencí EU v oblasti zdraví tím, že se začala budovat Evropská zdravotní unie, mají historickou hodnotu a nelze je odmítat.
Jaké největší výzvy stojí před novým Evropským parlamentem a Evropskou komisí? Na které agendy by se měly prioritně zaměřit?
Jaké výzvy čekají na nový EP a EK, lze jen hádat – na konci minulého funkčního období by nikdo neodhadl pandemii, válku na Ukrajině, energetickou krizi nebo nyní brutální útoky v Gaze. V ideálním případě by v příštím funkčním období pokračovali v kurzu zelené transformace, dále budovali Evropskou zdravotní unii, pokračovali v boji za právní stát a zlepšovali evropský průmysl a výrobu, abychom mohli konkurovat USA, Číně a Indii v ekonomické síle a podpořili zajištění a udržení míru v geopolitickém smyslu.
Stihne se do voleb dojednat farmaceutický balíček? Jaký předvídáte výsledek jednání?
Ne, myslím, že se to nestane. Nejenže to bude nesmírně obtížné vyjednat kvůli všem rozdílným pohledům, názorům a ambicím, ale musíme mít na paměti i blízkost voleb. Nejenže se tím hlavní těžiště práce pomalu přesouvá z legislativy do kampaně, ale také to snižuje ambice začít, protože nikdo nechce něco začínat, když ví, že neexistuje reálný scénář, podle kterého by mohl proces dokončit. Výsledek jednání bude záviset na příštím složení parlamentu, ale upřímně doufám, že progresivní a ambiciózní pozice EP bude zachována a že převládne zájem o zajištění veřejného zdraví a dostupnosti léků.
Jak vnímáte návrh na podmínění délky ochrany regulatorních dat?
To je nejkontroverznější část celého navrhovaného balíčku. V rámci našeho společného úsilí o zajištění dostupnosti léků a generických či biosimilárních léčiv na trhu, aby je mohli využívat evropští občané, má smysl snížit RDP pro nově vyvinuté léky. I když plně chápu, že při uvádění nového léku na trh je důležité dosahovat zisku, když vidím, že jeho vývoj je velmi nákladný, domnívám se, že je ještě důležitější umožnit našim občanům dostupnost léků.
Řeší návrh dostatečně problematiku boje proti antibiotické rezistenci?
Podle mého názoru jde správným směrem; zlepšuje standardy a ambice v boji proti AMR, ale mohl by být ambiciózněji nastaven. Nejedná se však o jediný právní předpis, který se zabývá antimikrobiální rezistencí; je spíše jedním z nich. V širším pohledu se však přidává ke kolektivnímu legislativnímu úsilí a opatřením pro boj s antimikrobiální rezistencí, které jsou rovněž sledovány v doporučení Rady.
Jaký je váš postoj k zavedení elektronických příbalových letáků?
Jedná se o skvělou iniciativu, která občanům EU poskytne veškeré potřebné informace o tom, jak přípravky používat a jaké jsou jejich vedlejší účinky, a také pokyny pro zdravotnické pracovníky, jak je používat a kdy je předepisovat.
Stihne se do voleb dojednat EHDS?
Pravděpodobně ne. Ze stejných důvodů jako u farmaceutického balíčku.
Jaké vidíte hlavní přínosy v zavedení EHDS?
Možnost pohybu údajů o pacientech mezi členskými státy je nepochybně nesmírně důležitá vzhledem k volnému pohybu na našem vnitřním trhu a velkým vnitřním migračním tokům. Anamnéza pacienta má zásadní význam pro zajištění kvalitní zdravotní péče. Navíc role, kterou bude sdílení údajů hrát ve výzkumu a vývoji prevence a léčby, je neocenitelná z hlediska dalšího zlepšování života pacientů.
Jaká naopak rizika?
Když mluvíme o sdílení dat, vždy existuje mírná obava, že by to mohlo představovat určitá rizika, pokud jde o porušení ochrany údajů nebo zneužití sdílených informací, nicméně EU má nejpřísnější a nejúčinnější nařízení o ochraně údajů (GDPR), a proto si nemyslím, že by existovala skutečná rizika.
Která oblast zdravotnictví podle vás v současnosti nejvíce zaostává z důvodu nejednotného sdílení dat napříč EU?
Podle mého názoru je to především výzkum a inovace. Je všeobecně známo, že mít k dispozici více komplexních a včasných údajů by významně pomohlo, zejména u specifických problémů, jako jsou vzácná onemocnění.
Evropská komise ve svém nedávném sdělení Evropskému parlamentu, Radě a dalším institucím ocenila posílení mandátu agentury EMA, která podle ní může zmírňovat nedostatky tím, že bude ve spolupráci s členskými státy koordinovat řízení kritických nedostatků. Jak vnímáte roli EMY v boji proti nedostatkům léčiv vy?
Ještě před tímto sdělením jsme posílili úlohu agentury EMA v rámci tohoto mandátu. Domnívám se, že při řešení potřeby řešit nedostatek léků jsou EMA spolu s HERA dvěma předními nezávislými evropskými institucemi, které musí poskytovat zásadní přehled a dohled nad potřebami léků a být nápomocny při jejich poskytování všem občanům EU.
Komise se v dokumentu rovněž vyslovila pro „ekologizaci“ výroby generických léčivých přípravků. Jak tomuto záměru rozumíte? Je to reálný cíl?
Považuji to za jejich snahu ospravedlnit zkrácení navrhované délky ochrany regulačních údajů v balíčku léčivých přípravků dalším vysvětlením potřeby zajistit stabilní výrobu generických léčivých přípravků, které budou na trhu k dispozici rychleji a za nižší, dostupnější cenu. To je něco, co nepochybně potřebujeme, abychom v budoucnu zabránili nedostatku léků.
Jak se díváte na posílení výroby léčiv na území EU?
EU je předním světovým aktérem, pokud jde o zavedené normy pro ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu, a v návaznosti na to navrhujeme ve farmaceutickém balíčku opatření, která se týkají právě výroby léčiv. Posílení výroby v Evropě by mohlo významně napomoci dosažení těchto celosvětově stanovených norem, neboť výrobní podniky by byly povinny je dodržovat a my bychom měli možnost současně pracovat na tom, aby výrobní proces byl nízkoemisní a výroba ekologicky ohleduplná. Posílení výroby by nám navíc umožnilo být soběstačnější a snížit riziko nedostatku léků.
Budete se letos znovu ucházet o funkci europoslance?
Přeji si pokračovat v dobré práci, zejména s ohledem na rychlé a drastické změny v EU.