Ministerstvo práce a sociálních věcí vypořádalo připomínky k novelizaci vyhlášky, kterou zvyšuje maximální úhradu za pobyt a stravu v sociálních službách. Neakceptovalo ovšem žádnou z připomínek, která by významněji měnila navrhovanou úpravu. Výše úhrady ze strany klientů i výčet služeb, jichž se bude navýšení týkat, tak zůstávají v původní podobě.
„Navýšení maximálních částek úhrad nabízí možnost, nikoliv povinnost poskytovatelů úhrady navýšit. Primárním zájmem MPSV je zachování kvality a odvrácení kolapsu sociálních služeb. Ceny vstupů (potravin) a energií enormně rostou, přičemž u elektřiny se v roce 2024 očekává další značné zvýšení plateb z důvodu zdražení regulované složky. V rámci ozdravování veřejných financí je v návrhu státního rozpočtu alokace na sociální služby jen o něco málo vyšší, než byla alokace pro rok 2023, a dle dostupných informací z terénu je nám známo, že už teď sociální služby poskytující stravu a ubytování těžce bojují s náklady na přípravu stravy i s náklady na úhradu energií, zejména elektřiny. Jediným řešením je vyšší zapojení soukromých zdrojů uživatelů,“ uvádí MPSV k připomínce odborů, které vyslovily obavu ze zhoršení životních podmínek uživatelů sociálních služeb v případě, že k navýšení maximálních úhrad dojde.
„V případě, že by nebyly navýšeny horní limity úhrad, může se stát, že senioři, uživatelé těchto sociálních služeb, budou jíst jídlo připravené z neplnohodnotných, nejlevnějších surovin a pobývat pouze ve vytemperovaných prostorách pobytových zařízení sociálních služeb. Tehdy by se už nevedla diskuse o diskomfortu, zhoršených životních podmínkách či snížené kvalitě služeb – jednalo by se o přímé ohrožení života a zdraví nejzranitelnější skupiny obyvatel. MPSV rovněž předpokládá, že v důsledku valorizace důchodů budou i uživatelé se sníženou úhradou schopni platit o něco víc než doposud. Dle údajů z výkaznictví navýšení úhrad od března roku 2022 přineslo do sektoru sociálních služeb za devět měsíců dodatečných 1,58 mld. Kč,“ dodává ministerstvo.
MPSV nevyslyšelo ani připomínky, které požadovaly zachovat současnou maximální výši úhrad u služeb, u nichž není stanovena podmínka, aby klientům zůstalo alespoň 15 procent jejich příjmů – jedná se například o azylové domy, chráněné bydlení nebo služby následné péče.
„Vyjmout výše uvedené služby z navýšení úhrad by bylo pro zbylé sociální služby poskytující stravu a ubytování diskriminační – náklady na přípravu stravy i náklady na energie rostou úplně stejně službám sociální péče i službám sociální prevence,“ reaguje MPSV. Ministerstvo pro místní rozvoj, které s touto zásadní připomínkou přišlo, na ní ovšem trvá.
Sociální věci ovšem na druhou stranu neakceptovaly ani připomínku Jihomoravského kraje, který naopak žádal, aby se maximální úhrada zvedla například i u pečovatelských či odlehčovacích služeb, které jsou poskytovány ambulantně či v terénu.
„Aktuální novelizace vyhlášky řeší/zvyšuje pouze úhrady za poskytování tzv. „hotelových služeb“, tj. úhrad za stravu a ubytování (kde se inflace a rostoucí ceny vstupů projevují nejmarkantněji), a to, zdůrazňujeme, u všech druhů sociálních služeb, které výše uvedené činnosti poskytují. Není tedy zřejmě, z jakého důvodu se žádá navýšení úhrad za poskytnutou péči, když úhrada za péči není předmětem novelizace. Navýšení úhrad za poskytnutou péči se primárně váže k růstu personálních nákladů, tj. k navyšování platů a mezd, ke kterému však v předmětném období v sociálních službách nedošlo,“ poukazuje MPSV.
Systémová změna v nedohlednu
Hospodářská komora pak v připomínkách upozornila na celkovou nesystémovost zvoleného řešení financování sociálních služeb.
„Systémy financování sociálních služeb existují pouze tři: dotační/grantový systém (tam spadá i financování z rozpočtového určení daní, tedy z rozpočtů samosprávných celků), pojistný systém a mandatorní systém (mandatorní výdaj státního rozpočtu). Skutečná systémová změna financování sociálních služeb tedy znamená opuštění dotačního/grantového systému a přechod na některý ze zbývajících dvou. Takováto změna je ale „během na dlouhou trať“ a vyžaduje politickou vůli ke konsenzu, a to dlouhodobou (několik volebních období) a napříč celým politickým spektrem. Dále také existují parametrické (koncepční) změny (úprava podmínek dotačního řízení, stanovení normativů apod.) s velkým dopadem, které by mohly neduhy stávajícího systému financování ve značné míře eliminovat, dokonce některé změny s velkým dopadem nevyžadují ani legislativní proces. Věcně příslušný útvar MPSV má ohledně změny financování sociálních služeb vypracovaných bezpočet studií k systémovým změnám, ale také množství návrhů variant a kombinací parametrických změn, naráží však na délku volebního období a politická rozhodnutí, která musí, dle služebního zákona, respektovat,“ uvádí k tomu MPSV.
Některé připomínky také poukazovaly na to, že návrh by měl jít ruku v ruce s navýšením příspěvku na péči. Zde MPSV uvádí, že v nejbližší době hodlá předložit novelu zákona o sociálních službách, jejíž hlavním obsahem bude možnost vlády nařízením zvýšit příspěvek na péči, a to ve všech stupních závislosti.
Zároveň MPSV doplnilo v návaznosti na vypořádání připomínek tabulky ohledně vývoje nákladů sociálních služeb v letech 2013–2022 a odhadu přínosu navýšených úhrad pro jednotlivé kraje.
