Kmenové registry bez přístupu MPSV čelí kritice

2 weeks ago

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví nedává právo užívat informace z kmenových registrů ani ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) ani novému úřadu, kterým je Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS). To se pochopitelně resortu v čele s ministrem Marianem Jurečkou nelíbí, stejně tak jako skutečnost, že návrh nereflektuje zavedení změnového zákona o sociálně zdravotních službách.

„Poskytovatelé sociálních služeb již nebudou (podle návrhu novely zákona o sociálních službách a zákona o zdravotních službách – pozn. red.) poskytovat zdravotní služby, aniž by byli současně poskytovateli zdravotních služeb. Jejich výslovné uvedení v zákoně o elektronizaci zdravotnictví tak nadále již nebude mít opodstatnění,“ podivuje se ministerstvo práce a sociálních věcí hned na začátku ve svých připomínkách a dodává, že je zapotřebí obě novely, tedy jak o elektronizaci, tak o sociálně-zdravotním pomezí, které mají nabít účinnosti ke stejnému datu, v rámci dalšího legislativního řízení doladit k symbióze.

Současný stav je podle ministerstva nedostačující

Lékařská posudková služba je od prvního ledna letošního roku převedena pod posudkový úřad s názvem Institut posuzování zdravotního stavu. Ten zahrnuje agendu lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), kam spadá například posuzování v oblasti pojistných i nepojistných dávek pro první instanci, posouzení zdravotního stavu ve věcech důchodového pojištění či posouzení ve věcech nemocenské nebo ve věcech osob zdravotně znevýhodněných.

Projektové schéma elektronizace zahrnuje podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr pacientů.

Informace z Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb by podle ministerstva práce a sociálních věcí měly být využívány pro účely posuzování zdravotního stavu pacienta kvůli sociálnímu zabezpečení, případně pro metodickou a kontrolní činnost. „Současný stav, který umožňuje užívat údaje z kmenového registru pouze České správě sociálního zabezpečení a služebním orgánům nemocenského pojištění, se ukazuje jako nedostačující. Údaje v kmenovém registru jsou využitelné i pro výkon státní správy v oblasti posuzování zdravotního stavu,“ píše v připomínkách MPSV.

Podle ministerstva by měla údaje z Kmenového registru zdravotnických pracovníků využívat také Česká správa sociálního zabezpečení, a to i pro další agendy, jako je například důchodové pojištění. Lidé, kteří žádají o důchod z důvodu svého špatného zdravotního stavu, musí totiž v žádosti vypisovat detailní informace o svém praktickém lékaři. Osobě žádající o důchod on-line by proto mělo být umožněno celou záležitost usnadnit, a to tak, že by vybírala informace o lékaři z již zavedeného seznamu podle určitých základních parametrů (jméno, příjmení, odbornost). „Šlo by pouze o situace, kdy žadatel pracuje v prostředí portálu jako přihlášený, takže je ověřena jeho totožnost,“ doplňuje resort práce a sociálních věcí.

Zdravotnická dokumentace nepřístupná rezortu MPSV

Institut posuzování zdravotního stavu a ministerstvo práce a sociálních věcí nejsou v návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví zohledněny ani v oblasti zdravotnické dokumentace, respektive v okruhu subjektů, které mají právo do ní nahlížet. „Pro oblast posuzování zdravotního stavu v resortu MPSV je do budoucna nezbytné, aby pověření pracovníci měli přístup k elektronicky vedené zdravotnické dokumentaci. Současný stav neodpovídá výkonu státní správy ve 21. století, je finančně, časově, a tedy i personálně zatěžující oproti možnosti předávat tuto zdravotnickou dokumentaci prostřednictvím služby výměnné sítě a dočasného úložiště,“ ohrazuje se MPSV.

V poslední řadě je návrhu zákona, respektive jeho důvodové zprávě, vytýkáno, že nebyly vzaty v úvahu nové legislativní návrhy týkající se jednotného trhu v Evropské unii. „Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit zmínku i o aktivitách na úrovni EU směřujících k elektronizaci prokazování nároku na zdravotní péči, tj. evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC), která je v současné době připravována v rámci Správní komise pro sociální zabezpečení v kontextu zavedení evropské digitální identity,“ uzavírá ministerstvo práce a sociálních věcí.

Otevřít článek