Novelou vyhlášky o registraci léčivých přípravků, platnou od začátku roku, se rozšířilo spektrum léků, které lze prodávat mimo lékárny – například v drogeriích nebo na čerpacích stanicích. Toto doplnění bylo provedeno bez vědomí České lékárnické komory a její názor na něj je jednoznačný. „Léky patří do lékárny a jejich výdej mimo lékárny představuje pro zdraví lidí velké riziko,“ stojí v tiskové zprávě komory. Ta varuje před zdravotními riziky, která může prodej léků nedostatečně erudovaným personálem přinášet.
Vyhláška rozšiřuje seznam vyhrazených léčivých přípravků, které si lze pořídit jinde než v lékárně. Patří mezi ně o léky proti alergii, k léčbě oparů, proti bolesti či léčivé přípravky určené k léčbě onemocnění souvisejících s překyselením žaludku. Tyto léky by se do prodejen mohly dostat zřejmě během jarních měsíců. Česká lékárnická komora vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s takovou změnou. „Již jsme předali nesouhlasné stanovisko Ministerstvu zdravotnictví ČR. Dále jsme požádali o řádné zhodnocení bezpečnosti těchto léčivých přípravků. Dlouhodobě apelujeme na to, aby se počet vyhrazených léčivých přípravků snížil, stal se bohužel naprostý opak. Nevidíme jediný důvod, aby byly tyto léky volně dostupné v obchodech, které nemají se zdravotnictvím nic společného. Léky nejsou běžným druhem zboží, proto vyžadují speciální zacházení včetně výdeje. Lékárny jsou zřizovány, aby tuto komplexní péči zajistily, včetně zjištění stavu pacienta a poskytnutí odborné rady farmaceutickým asistentem či vysokoškolsky vzdělaným lékárníkem. Ti nejlépe znají léčivé látky, poradí s výběrem vhodného léku, případně upozorní na nevhodnost samoléčby. Odborného poradenství se pacientům například na čerpacích stanicích nedostane,“ uvedl v tiskové zprávě České lékárnické komory její prezident Aleš Krebs.
Lékárníci ve zprávě upozorňují na to, jak velká zdravotní rizika mohou při prodeji léků bez konzultace se zdravotníkem nastat. „Prodej léků proti alergiím na čerpací stanici může být dokonce vysoce nebezpečný. Tyto léky vedle protialergického účinku působí také sedativně a způsobují ospalost, zpomalují tedy schopnost rychlých reakcí. Jestliže ho řidič užije a opět usedne za volant, riziko nehody se zvyšuje. Edukace odborníkem je v tomto ohledu nezbytná,“ vysvětlil viceprezident komory Martin Kopecký. A doplnil, že v případě nesprávné léčby novými vyhrazeným léky hrozí také další komplikace jako například únava (cetirizin), vznik osteoporózy (pantoprazol), střevní infekce (pantoprazol) a zhoršení dalších onemocnění.
Komora upozornila, že lékárny musí splňovat obrovské množství různých povinností a jejich personál se po několikaletém studiu na vysoké nebo odborné škole vzdělává celý život. Naproti tomu prodejcům vyhrazených léčiv stačí být nahlášeni na Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a mít proškolený personál. „Toto školení lze absolvovat jako online kurz, zakončený testem. Jedna ze společností, provádějících tato školení, uvádí na svých stránkách podmínky pro přijetí do kurzu – stačí věk nad 18 let, dosažené základní vzdělání, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům,“ popisuje komora.
„Ukazuje se, že prodejci vyhrazených léčiv nezvládají plnit ani základní pravidla související s prodejem těchto léků, ani správné skladování těchto léčiv. SÚKL ročně zkontroluje pouze 3 procenta prodejců vyhrazených léčiv a u každého čtvrtého shledá závadu, kdy nejčastěji je prováděn prodej osobou bez osvědčení, není správně vedena evidence skladování, nebo dokonce nejsou z prodeje vyřazeny léčivé přípravky s prošlou dobou použitelnosti,“ komentuje varoval Kopecký.