Pokud ministerstvo zdravotnictví vydá kompenzační vyhlášku, měla by u hospitalizací hrazených paušálem zrušit regulaci na průměrnou složitost případu. U covidových pacientů totiž průměrná složitost pacienta přerůstá určitou hranici, což nemocnicím podle současné úhradové vyhlášky v konečném důsledku snižuje produkci. To tvrdí v anketním rozhovoru ZD ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleš Herman. Nevydání vyhlášky by podle něj přineslo nemocnici dopady v řádu mnoha desítek milionů korun.
Jak se v letošním roce vyvíjí produkce ve vaší nemocnici s ohledem na péči o pacienty s covidem?
Letos evidujeme pokles v počtu hospitalizací ve srovnání s posledním necovidovým rokem 2019 o šest procent. Pokles počtu hospitalizací jde na vrub covidu. Kapacity byly redukovány jednak s ohledem na nemocnost personálu, jednak s ohledem na využití personálu z necovidových jednotek na covidových jednotkách.
Průměrná složitost pacienta hospitalizovaného v nemocnici přitom narostla jednak z titulu péče o pacienty s covidem-19 (včetně pacientů ventilovaných a napojených na ECMO), jednak z titulu poklesu počtu lehčích hospitalizací, které do FN HK s ohledem na redukované kapacity nedorazily (mezi jinými například pacienti s onemocněním kůže).
Mělo by ministerstvo vydat kompenzační vyhlášku? Proč ano (proč ne)? Jaké by měla mít – podle Vás – parametry?
Ano, vydání kompenzační vyhlášky, případně společného memoranda ministerstva a zdravotních pojišťoven je z našeho pohledu nutné. Za nezbytné považujeme odbourání regulace na průměrnou složitost hospitalizací v části hospitalizací hrazených formou paušální úhrady. Současná úhradová vyhláška totiž přináší redukci dosažené produkce v případě, že průměrná složitost pacienta narůstá nad určitou hranici, což se s ohledem na covid-19 stalo.
Kterých poskytovatelů by se měla kompenzační vyhláška týkat a proč? Kterých nikoliv?
Očekáváme kompenzaci v segmentu akutní lůžkové péče.
Jaké dopady by to mělo na vaši nemocnici, kdyby nebyla kompenzační vyhláška vydána? Jaká byste museli přijmout opatření?
V případě, že by nebyla vydána kompenzační vyhláška, očekáváme dopady v řádu mnoha desítek milionů Kč, což by vedlo ke zhoršení výsledku hospodaření FN HK v tomto roce ve stejné výši.
Jaké jiné finanční hrozby pro zajištění zdravotní péče by mělo ministerstvo zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, případně vláda) prioritně řešit, případně jakým způsobem?
Hospodaření nemocnic, jakožto dalších subjektů v systému, je významně ovlivněno narůstajícími cenami energií. Cenová limitace významně pomůže snížit potenciální enormní dopad na nemocnice, přesto dopad zůstává velmi významný.
Při narůstající inflaci, včetně energií, rostou požadavky na zdroje. Na zváženou je tak i utlumení vstupu nových léků vázaných na centra a utlumení rozšiřování indikací těchto léků, jejichž dynamika nárůstu spotřeby vykazuje v posledních letech vysoké hodnoty. Tohoto však nemohou dosáhnout jednotlivá zdravotnická zařízení sama, ale k omezení musí dojít již na straně SÚKL, případně dalších subjektů.
Další hrozbou je sbližování základních sazeb v úhradě hospitalizační péče bez adekvátní kompenzace zohledňující oprávněnou nákladovou nehomogenitu.
V této situaci bude nezbytně nutné vybalancovat požadavky na nárůst nominálních mezd s omezenými zdroji systému.
Cítíte nějaké ohrožení objemu a kvality zdravotních služeb, které poskytujete? Jaké?
Dlouhodobou hrozbou jsou personální kapacity v kombinaci se stárnutím populace. Dalším limitujícím faktorem k řešení zvýšeného tlaku pacientů, který pociťujeme v důsledků výpadku péče v minulých obdobích v souvislosti s epidemií covidu-19, jsou i prostorová kapacitní omezení.
Máte zajištěny dodávky energie (tepla, elektřiny a pod) na dobu po 1. lednu 2023?
Dodávky elektrické energie a zemního plynu v tuto chvíli nemáme smluvně zajištěny, nákup každoročně pro FN HK zajišťuje ministerstvo zdravotnictví v rámci centrálního nákupu.
Dodávky tepla a pitné vody jsou smluvně zajištěny.
Máte uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky energií – za jakých podmínek a za jaké ceny?
U elektrické energie a zemního plynu nikoliv. U tepla a pitné vody jsou smlouvy uzavřeny na dobu neurčitou a ceny na příslušné období jsou stanoveny dle ceníku jednotlivých společností. Tyto ceníky jsou zveřejňovány dle zákona nejpozději jeden kalendářní měsíc před koncem roku.
Jaký má dopad růst ceny energií na hospodaření vaší nemocnice?
Letos očekáváme dopad v úrovni +67 milionů korun, což představuje 55procentní meziroční nárůst. Pro rok 2023 předběžně predikujeme dopad ve výši +80 milionů korun, tj. meziročně navýšení o +43 procent, a to v případě, že očekávaným vládním nařízení dojde k omezení ceny silové části spotřeby elektrické energie a plynu na deklarovaných hodnotách v plném rozsahu i pro nemocnice.