Kompenzace, které by narovnaly platby zdravotních pojišťoven po epidemii covidu-19, mají směřovat k poskytovatelům především v oblasti následné péče. V případě ambulantních specialistů by mělo dojít ke kompenzaci jen pokud jim výrazně pokles počet pacientů, říká předseda představenstva a ředitel Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jan Hrdý. Ačkoli tato nemocnice přijímá průběžná opatření a propad se daří dohnat elektivní operativou, nevydání kompenzační vyhlášky by na nemocnici mělo dopad v řádu milionů korun.
Jak se v letošním roce vyvíjí produkce ve vašem zařízení s ohledem na péči o pacienty s covidem?
Hospitalizační péče ve všech segmentech úhrad se KNTB daří naplnit. V případě případového paušálu má nemocnice výraznou nadprodukci způsobenou covid pacienty. Nicméně i v oblasti elektivní operativy jsou výsledky dobré a KNTB se daří postupně dohánět propad i odložené operace z covidové doby.
Mělo by ministerstvo vydat kompenzační vyhlášku? Proč ano, proč ne? Jaké by měla mít podle vás parametry?
Ministerstvo zdravotnictví by mělo vydat kompenzační vyhlášku tak, jak ji plánuje vydat v příštím roce, a to na podkladu dat uzavřeného roku. Určitě by mělo dojít ke zrušení redukovaného CM a ke srovnání skutečné produkce, respektive k úhradě nadprodukce v případovém paušálu, protože péče o covidové pacienty je nákladná nejen s ohledem na personální náklady, ale i množství léčiv a medicinálních plynů.
Kterých poskytovatelů by se měla kompenzační vyhláška týkat a proč? Kterých nikoliv?
Kompenzační vyhláška by měla především kompenzovat propad, nikoliv bonifikovat tak jako v předchozích letech. Kompenzaci by měli obdržet poskytovatelé, u kterých je způsoben pokles z důvodu covidu především u následné péče a covidového omezení v prvním kvartálu letošního roku. V případě ambulantních specialistů by mělo dojít ke kompenzaci v případě, kdy je výrazný pokles pacientů. Příkladem může být dialyzační péče, kde covid měl velmi negativní dopad na počty pacientů, nicméně nemocnice musí hradit stejně vysoké fixní náklady (mzdy, odpisy přístrojů a budov atd.) jako v době, kdy měla plný počet pacientů.
Jaké dopady by to mělo na vaše zařízení, kdyby nebyla kompenzační vyhláška vydána? Jaká byste museli přijmout opatření?
Nevydání kompenzační vyhlášky by mělo dopad na KNTB v řádu jednotek milionů korun (dochází ke krácení úhrad z důvodu nenaplnění produkčního cíle z důvodu použití CM red). KNTB dělá opatření průběžně a propad v případovém paušálu se snaží dohnat elektivní operativou. V ambulantním segmentu nemocniční péče saturují často propady jiná oddělení, a protože se úhrada hodnotí jako celek, není například výše uvedený příklad dialýzy pro nemocnici ohrožující.
Jaké jiné finanční hrozby pro zajištění zdravotní péče by mělo ministerstvo zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, případně vláda) prioritně řešit, případně jakým způsobem?
Prioritně by mělo dojít ke zrychlení zavádění úhrad přes CZ-DRG s jednotnou sazbou pro všechny nemocnice u všech drg bází (zrušení paušální úhrady). Důležité je také zavést valorizační platby za státního pojištěnce, aby systém byl předvídatelný, a nedělat nesystémové kroky. V rámci inflace a nákladů na poskytování zdravotní péče by mělo zohlednit v CM roku 2023 zvýšené náklady na potraviny / hotelové služby.
Cítíte nějaké ohrožení objemu a kvality zdravotních služeb, které poskytujete? Jaké?
Ohrožení cítíme v nedostatku především středního zdravotnického personálu.
Máte zajištěny dodávky energie (tepla, elektřiny a pod) na dobu po 1. lednu 2023?
Ano, máme, jako jeden ze dvou krajů v České republice má Zlínský kraj prostřednictvím Energetické agentury ZK (vlastníkem je kraj) zafixované ceny elektřiny a zemního plynu. Díky včasnému nákupu komodit se energetická krize tolik nepromítne ani do rozpočtu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně (je akciovou společností Zlínského kraje). Nákup plynu a elektřiny byl zajištěn smluvně v srpnu 2021, tedy ještě v předkrizovém období a je zasmluvněn až do konce roku 2024.
Jaký má dopad růst ceny energií na hospodaření vašeho zařízení?
Díky výše popsaným krokům není dopad nijak dramatický. Snažíme se ale samozřejmě hledat úspory. Budovy v nemocnici postupně zateplujeme, vyměňujeme osvětlení za úspornější, zvažujeme instalace fotovoltaických systémů na střechách, modernizujeme a rozšiřujeme energetický management – obnova softwaru, monitoring spotřeby energií a teplot apod.