Válečný konflikt na Ukrajině má vliv nejen na počty pacientů v českých nemocnicích, ale i na samotný personál. Zatímco odliv ukrajinských zaměstnanců je minimální, vyvstávají problémy s přijímáním uchazečů, kteří do České republiky přicházejí. Jejich nábor na jedné straně komplikuje platná legislativa, na druhé straně absence potřebných certifikátů a kvalifikací. Situaci nepřidává ani fakt, že Ukrajina není součástí Evropské unie. „Uprchlíci s sebou v drtivé většině případů nemají žádné osvědčení nebo doklady, které by jejich vzdělání ověřilo. Další překážkou je jazyková bariéra,“ shrnuje do dvou vět aktuální problémy takřka všech oslovených nemocnic Martin Janota, mluvčí Oblastní nemocnice Příbram. Uchazečům jsou nabízené především nekvalifikované profese, nicméně nemocnice o tyto zaměstnance mají zájem a snaží se být v přijímacím procesu maximálně nápomocné. Zjednodušení by mohla přinést úprava současné legislativy.
Fakultní a krajské nemocnice napříč republikou evidují různý počet ukrajinských zaměstnanců na různých pracovních pozicích. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pracuje 169 pracovníků, z toho je 8 lékařů, 115 sester a zbytek je nižší zdravotnický personál jako sanitáři, a podobně. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně eviduje 27 zaměstnanců, ve Fakultní nemocnici Olomouc působí aktuálně zhruba desítka zdravotníků (lékařů i nelékařských zdravotních pracovníků), ve Fakultní nemocnici Plzeň pracuje v zaměstnaneckém poměru 26 osob na různých pozicích. Nejvyšší počet uvádí pražská Fakultní Thomayerova nemocnice, ve které pracuje přes 100 ukrajinských zaměstnanců. Převážnou část tvoří zdravotníci, celkem se jedná o 80 ukrajinských sestřiček, několik lékařů, sanitářů, techniků či kuchařů a kuchařek.
Nemocnice shodně potvrzují, že odliv pracovníků z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem zatím prakticky nepozorují. Pokud ano, jedná se pouze o jednotlivé případy, jako například zmíněná Fakultní Thomayerova nemocnice. „Jedná se zatím o několik případů, ale samozřejmě tato situace se může kdykoliv změnit. Většinou se jednalo o ukrajinské muže, kteří pracovali například na pozici sanitář či technický personál, a podobně. Jejich další odchod by pro nás znamenal organizační a personální potíže, které doufáme, že nenastanou,“ uvádí její tiskový mluvčí Petr Sulek.
„Situaci řešíme“
Větší problém než odliv zaměstnanců tedy představuje komplikovaný nábor pracovníků. Uchazečům schází potřebné osvědčení, další překážkou je jazyková bariéra. „Aktuálně máme dvě lékařky, které přišly z Ukrajiny, a vyřizujeme náležitosti ohledně možnosti jejich začlenění do provozu nemocnice. Jedna je lékařka ARO, druhá je kardiolog. Pouze jedna má patřičné certifikáty a kvalifikaci. U druhé lékařky situaci řešíme,“ popisuje aktuální situaci s náborem Petra Černo, mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod.
Podobnou zkušenost uvádí i odbor komunikace Fakultní nemocnice v Motole. „Zájemci o práci už se nám hlásí, můžeme je ale přijmout pouze na pozici „pomocný pracovník ve zdravotnictví,“ zmiňuje Jana Merxbauerová. Důvodem je to, že u zdravotnických odborností je nutné uznání kvalifikace v České republice a délka tohoto procesu je individuální. Ukrajinští státní příslušníci v oboru zdravotnictví, kteří vystudovali odbornost na Ukrajině nebo jinde mimo Evropskou unii, musí složit aprobační zkoušku, aby bylo jejich studium mimo EU uznáno v České republice. „Kromě toho musí doložit znalost českého jazyka jazykovou zkouškou. Délka tohoto procesu je zcela individuální a záleží na jednotlivcích. Máme tady kolegy, kteří celý proces doložení vzdělání stihnou za tři čtvrtě roku, ale i takové, kterým se to nepovedlo ani za delší dobu, podotýká Merxbauerová.
Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se uprchlíkům snaží nabízet dlouhodobě neobsazená místa ve spolupráci s úřadem práce, „aby vše proběhlo tak, jak má. Konkrétně jde o dvě místa ve stravovacím provozu a technické práce. Co se týče kvalifikovaných pozic, pak samozřejmě narážíme na limity nostrifikace, jazykové bariéry, a podobně,“ uzavírá, podobně jako ostatní, mluvčí nemocnice Jiří Erlebach.
„Lékař pod odborným dohledem“
Krajská nemocnice Liberec potvrzuje do svých řad příjem sester, které zde však již v minulosti pracovaly. Přijímacím procesem prochází aktuálně nižší desítky sester a lékařů, z nichž většina podle mluvčího Václava Řičáře splňuje předpoklady pro práci kvalifikovanou jako „lékař pod odborným dohledem“. Předpokládá, že povolovací proces bude odhadem trvat cca dva až tři měsíce. „Řešíme a pracujeme na odstranění jazykové bariéry,“ uzavírá.
Obsazení několika nekvalifikovaných pozic hlásí také Oblastní nemocnice Kolín. „Ukrajinští zdravotníci se hlásí, vzdělání problém úplně není, ale handicapem je čeština. Potřebné doklady případně dovyřídíme. Primárním problémem je jazyková nevybavenost a nutnost očkování proti žloutence typu B,“ zmiňuje předseda představenstva nemocnice MUDr. Petr Chudomel.
Problém zaměstnanců z „třetích zemí„
Z důvodu branné povinnosti nepřerušil pracovní poměr žádný zaměstnanec ani ve Fakultní nemocnici Bulovka. „Ukrajinští uprchlíci mají zájem o práci ve zdravotnictví, nicméně zde leží velký problém a tím je jazyková vybavenost. Dle platné legislativy musí lékařský i nelékařský zdravotní personál zvládnout složit aprobační zkoušku v českém jazyce. Lékaře a zdravotní sestry z Ukrajiny lze tedy v tuto chvíli zaměstnat pouze jako nekvalifikovaný zdravotnický personál za daný plat, který velmi těžko konkuruje mzdám např. v průmyslových zónách,“ nabízí pohled na problematiku s náborem ukrajinských zaměstnanců z jiného úhlu pohledu mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
„Navíc je zde stále platná legislativa, která hovoří o tom, že cizince z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí mimo Evropské unie, můžeme zaměstnat pouze, pokud pozici předem inzerujeme na úřadu práce. Podle našich informací se chystá změna této legislativy a na uchazeče o práci bude moci být pohlíženo jako na občany České republiky, ale to je téma pro jiný resort,“ dodává Libigerová.
Na překážku v podobě současné legislativy, která nábor těchto zaměstnanců komplikuje, poukazuje také mluvčí Nemocnice Jihlava. „Rádi bychom, ale nemůžeme zdravotníky z Ukrajiny přijmout kvůli legislativě. Zdravotníci se nám hlásí, ale nemají potřebné certifikáty,“ říká Monika Zachrlová.
Na stejný problém poukazuje i mluvčí Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze. „Zda se zvedne zájem o práci u nás ze strany příchozích Ukrajinců, uvidíme. Stejně tak nejsme schopni v tuto chvíli predikovat, které profese bychom pro ně měli k dispozici. Musíme postupovat v souladu s platnou legislativou, která přesně vymezuje, koho a za jakých podmínek můžeme v nemocnici zaměstnat,“ uvádí.
„Každého uchazeče posuzujeme individuálně“
Na přijímání zdravotníků z Ukrajiny, vesměs zdravotních sester a lékařů, se intenzivně připravují ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Zatím registrujeme zájemce v počtu jednotek, nicméně očekáváme zájem v řádu desítek žadatelů,“ uvádí mluvčí nemocnice Adam Fritscher. „Jde o tzv. regulované povolání, tudíž proces zaměstnání cizinců je obecně trochu náročnější než u standardních profesí,“ doplňuje.
Výzvu s nabídkou práce právě pro ukrajinské pracovníky zveřejnila v minulém týdnu Uherskohradišťská nemocnice, a to na pomocné práce ve zdravotnictví, úklid zdravotnických prostor, nebo údržbu. „Největší zájem je o úklid zdravotnických prostor, evidujeme i uchazeče, kteří na Ukrajině pracovali jako zdravotní sestry a lékaři. Se všemi zájemci jsme v kontaktu a domlouváme podrobnosti možného nástupu do pracovního poměru. Každého uchazeče posuzujeme individuálně,“ uvádí tisková mluvčí Lucie Sedláčková. Před nástupem do zaměstnání musí pracovníci podstoupit kompletní zdravotní vyšetření, dále je také nutné vyřídit pro ně ve spolupráci s úřadem práce již zmíněné povolení k zaměstnání.
Přijímací administrace a proces nostrifikace nových zaměstnanců probíhá také ve Fakultní nemocnici Ostrava, kde je v jednání přijetí 2 zdravotních sester a 2 nezdravotnických pracovníků. Některé nemocnice naopak uvádí, že z řad uprchlíků zatím neprojevil zájem pracovat ve zdravotnické profesi nikdo. Příkladem je Fakultní nemocnice Plzeň, nebo Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně.