Kyriakidesová: Na HPV chceme naočkovat 90 procent dívek

2 weeks ago

Včerejší schůze podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) se výjimečně nenesla ve znamení hlasování o zákonech a jejich novelách. K europoslancům namísto toho promluvili evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová a ředitel divize pro přenosné choroby při kanceláři Světové zdravotnické organizace (WHO) pro evropský region Robb Butler. Zatímco Butler hovořil o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel, Kyriakidesová se zaměřila na probíhající boj proti rakovině.

Jsou to tři roky, co Evropská unie přijala Evropský plán boje proti rakovině. Za tu dobu se v tomto směru podařilo prosadit mnoho věcí. „Vzniklo například nové znalostní onkologické centrum, rozšířili jsme doporučení pro screening různých typů rakovin, máme komplexní přístup k psychickému zdraví, vytvořili jsme platformu pro mladé pacienty, kteří překonali rakovinu,“ vyjmenovala komisařka. Vyzdvihla i akční plán Samira, což je strategický program nejen pro lékařské aplikace související s jadernými a radiologickými technologiemi, který má zajistit lepší koordinaci napříč EU. „Do 2025 chceme podobná centra zřídit i v členských státech,“ nechala se slyšet Kyriakidesová.

Rozpočet Evropského plánu boje proti rakovině činí čtyři miliardy eur, přičemž v současné době je z něj financováno 36 různých programů, zahrnující vše od prevence přes diagnózu, léčbu, zajištění kvality života, až po výzkum a inovace.

Každá země klade jiné překážky

Komisařka členům SANT připomněla i středeční vydání nových doporučení, která mají členským státům EU pomoci v prevenci onkologických onemocnění, kterým lze předcházet očkováním. Typicky jde například o lidský papilomavirus (HPV), který může vyvolat mnoho druhů rakoviny, včetně rakoviny děložního čípku. „Do roku 2030 chceme pokrýt 90 procent dospívajících dívek vakcinací a výrazně zvýšit i počet chlapců,“ oznámila na schůzi podvýboru komisařka. Připomněla přitom, že rakoviny způsobené virem HPV se nevyskytují pouze u žen, nýbrž i mužů, a je proto třeba se zaměřit i na tuto část populace.

V očkování proti HPV dnes jsou kromě podílu mezi naočkovanými muži a ženami i velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v celkové proočkovanosti. Na důvod této rozdílnosti se Kyriakidesové na schůzi zeptal chorvatský europoslanec Tomislav Sokol. „Možná jsou některé společné důvody, proč se (očkování proti HPV) málo využívá, ale není zde žádný jeden hlavní důvod. V každém členském státě jsou jiné problémy, ať už jde o úhradu, přístup, obecné povědomí nebo nějaké kulturní příčiny,“ odpověděla na dotaz Kyriakidesová s tím, že obecně platí, že lidé s nižším socioekonomickým statusem chodí méně na screeningy a to samé se může týkat i přístupu k očkování. Je podle ní tedy potřeba problém řešit individuálně podle toho, co je v dané zemi překážkou vysoké proočkovanosti proti rakovině způsobené tímto virem.

Více stromů, méně masa

K výměně názorů s europoslanci se na schůzi dostavil i ředitel divize pro přenosné choroby při kanceláři WHO pro evropský region Robb Butler. Více než na zdravotní politiku se zaměřil na nutnost snižování rizik způsobených změnami klimatu a přechod na bezuhlíkové fungování – například zvětšováním zelených a modrých ploch ve městech či přechodem na rostlinnou stravu, která je podle něj prospěšná jak pro lidi, tak pro planetu. Se snižováním uhlíkové stopy pak souvisí i redukce obalů a nakládání s odpady.

V reakci na dotaz francouzské europoslankyně Catherine Amalricové o tom, jak bojovat proti antimikrobiální rezistenci (AMR), se Butler vyslovil pro rozšířené monitorování odpadních vod, přičemž by bylo vhodné se zaměřovat i na detekci nových patogenů, které k rezistenci podle něj přispívají.

Otevřít článek