Nová základna letecké záchranné služby (LZS) v Karlovarském kraji, tři základny provozované policií a místo šesti osm základen s nepřetržitým 24hodinovým provozem – tak by mělo vypadat fungování LZS po roce 2028. Varianta, kterou odhlasovala vláda, ovšem nekoresponduje s variantou preferovanou ministerstvem zdravotnictví. Podle něj totiž provozování základen v Brně a Ostravě policií za současného stavu znemožní přeshraniční spolupráci, proto by policie měla nadále provozovat jen základnu v Praze. Zároveň ministerstvo nevidí důvod pro rozšiřování 24hodinového provozu na základnu v Olomouci. Vyplývá to z materiálu Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby v ČR po roce 2028, který má ZD k dispozici.
Dnes je dostupnost letecké záchranky do 20 minut letu zajištěna na téměř 96 procentech území a pokrývá přes 97 procent obyvatel žijících v Česku. Horší je pouze v severozápadní části Karlovarského kraje, západní části Jeseníků a jejich podhůří, jihovýchodní části Zlínského kraje a východní části Jihomoravského kraje. Vzhledem k nízkému zalidnění západní části Jeseníků je ale potřeba zlepšit dostupnost LZS hlavně v Karlovarském a Zlínském kraji.
Ministerstvo proto v návrhu řešení letecké záchranky po roce 2028 přichází s tím, že by měla vzniknout nová základna v Karlovarském kraji. Zároveň je nutno počítat s tím, že Armáda ČR již po roce 2028 nechce provozoval základnu LZS v Plzni – Líních. Na druhou stranu ale nabízí další spolupráci s tím, že se vojenské posádky ve složení záchranář a lékař budou podílet na činnosti LZS v souhrnném rozsahu 720 hodin měsíčně, což odpovídá časové dotaci jednoho stanoviště. Vojáci by přitom mohli vypomáhat v Praze, Plzni a Karlových Varech, a pokud se budou účastnit na LZS Plzeň, nabízí ministerstvo obrany zázemí pro stanoviště v Plzni – Líních. Další možností je vybudování nové základny v těsné blízkosti FN Plzeň.
Pokrytí současnými deseti základnami a pokrytí v případě nové základny v Karlovarském kraji.
„Pro zlepšení dostupnosti LZS v oblasti Zlínského kraje je v této variantě navrhováno zajištění LZS formou mezistátní dohody se Slovenskou republikou a provozovatelem LZS na stanovišti v Trenčíně, která by smluvně zajišťovala primární pokrytí území části Zlínského kraje z tohoto zahraničního stanoviště. Veřejná zakázka na provozovatele vrtulníků pro LZS by na Slovensku měla proběhnout v roce 2024,“ píše se v materiálu.
Stárnoucí piloti i záchranáři
Zpráva zároveň analyzuje plusy a minusy současného fungování LZS. Za silné stánky stávajícího stavu považuje nadprůměrnou časovou dostupnost na většině území ČR v porovnání s ostatním státy EU, efektivní zastupitelnost jednotlivých středisek, kvalitní, relativně nedávno vybudované nebo inovované zázemí základnových heliportů na většině základen a také lokalizaci základen.
Za slabiny naopak označuje horší časovou dostupnost ve dvou oblastech ČR či horší efektivitu využívání LZS v některých krajích, které nemají vlastní základnu, což se projevuje zejména při mezikrajském předávání výzvy. Problémem je dále to, že zdravotnický personál LZS, který tvoří leteckou výjezdovou skupinu ve složení lékař a zdravotnický záchranář, je v ČR zaměstnáván poskytovatelem ZZS, ne provozovatelem vrtulníku. Poskytovatel záchranky proto musí ve spolupráci s provozovatelem vrtulníku zajistit a financovat kompletní výcvik.
„Aktuálně platné legislativní normy neumožňují v ČR jiné řešení, v zahraničí je však většinově využívána cesta spojení oprávnění k provozování vrtulníku (a obchodní letecké dopravy) s oprávněním pro poskytování zdravotních služeb pod jednoho společného zaměstnavatele letecké i zdravotnické části posádky LZS,“ upozorňuje analýza.
Zároveň aktuální data ukazují, že celkový počet lékařů a zdravotnických záchranářů v posádkách LZS je poměrně nízký – celkem 195, a jejich věková struktura navíc není příznivá. Pokud by nedošlo ke generační obměně, bude v roce 2028 53 procent lékařů a 54 procent záchranářů starších 50 let, což je u této velmi náročné činnosti hraniční věk. Navzdory tomu je momentálně ve výcviku a přípravě pouze 15 zdravotníků – čtyři lékaři a 11 záchranářů.
V neposlední řadě pak je problém nedostatečná kapacita pilotů po roce 2028. V současné době je totiž přes 58 procent pilotů civilních provozovatelů LZS ve věku nad 50 let a skoro 14 procent nad 60, kdy již mají udělenou výjimku pro jednopilotní provoz do věku 65 let. V roce 2028 pak bude 75 procent pilotů ve věku nad 50 let a 39 procent pilotů bude v kategorii nad 60 let. Riziko, že nebudeme mít dostatek pilotů, zvyšuje i fakt, že současné smluvní období skončí v roce 2028 a vzhledem k nejistotě toho, jak budou smlouvy dále nastaveny, se provozovatelé nemusí personálně připravovat na další smluvní období. Proto je potřeba, aby vznikl stipendijní program v gesci ministerstva dopravy a jednotlivých provozovatelů, díky němuž bude vychován dostatek pilotů.
V požadavcích na provoz LZS po roce 2028 by také měla zaznít podmínka na modernizaci letecké techniky. Za uplynulých 20 let totiž došlo vzhledem k měnícím se medicínským standardům k významnému nárůstu objemu a hmotnosti zdravotnického vybavení, a to až trojnásobně. Vnitřní prostor zdravotnické části kabiny tak omezuje v některých případech přístup k pacientovi. Nepodkročitelným požadavkem tak bude zvýšení maximální nosnosti vrtulníku nad stávajících 1500 kg, optimálně se zvětšením velikosti/objemu kabiny. Zároveň ovšem bude dále nutné limitovat hmotnost strojů tak, aby mohly využívat stávající heliporty.
Kontrakt na dvacet let
Jak by tedy měl podle ministerstva zdravotnictví, respektive jím ustavené pracovní skupiny, provoz LZS pro roce 2028 vypadat? „Komise považuje za zcela nepodkročitelnou variantu zachovat stávající počet šest stanovišť s 24hodinovým provozem, který umožňuje takovou plošnou časovou dostupnost, která je racionální. Komise navíc doporučuje rozšířit provoz 24hodinový provoz na základně LZS Jihlava, a to z důvodu chybějící centrové péče v kraji Vysočina. Další variantou, která se nabízí, ale ministerstvo zdravotnictví ji nepodporuje, je provoz 24hodinový provoz na základně LZS Olomouc. Tato varianta je však odborně nezdůvodněná, ale v materiálu ji uvádíme jako variantu ke konečnému rozhodnuti Vlády ČR, a to zejména na základě enormního tlaku ze strany ZZS Olomouckého kraje,“ stojí v materiálu.
Vláda ovšem nakonec rozhodla, že 24hodinový provoz bude i v Olomouci. Nekývla ani na ministerstvem preferovanou variantu, že by na deseti základnách létali soukromí provozovatelé a v Praze by LZS nadále zajišťovala Policie ČR.
„Vláda se shodla, že podporuje variantu s větší mírou zapojení Policie ČR, kdy se do budoucna předpokládá její větší zapojení v Praze, Brně a Ostravě. Stejně tak se vláda postavila pozitivně k rozšíření základen s vytvořením jedenácté základny pro zajištění LZS i v Karlovarském kraji, nedojde tak k žádnému stěhování stávajících základen. Dojde také k rozšíření nepřetržitého provozu u dvou stanovišť, a to v Jihlavě a Olomouci, a nyní bude šest stanovišť pro speciální záchranné činnosti. Rovněž byl přijat i požadavek na zapojení Armády ČR, kdy budou zařazeny do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary vojenské zdravotnické posádky (záchranář, lékař),“ sdělil ZD mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
K podpoře rozšíření zapojení Policie ČR došlo na základě požadavku ministerstva financí a vnitra. Ministerstvo zdravotnictví však tuto variantu nepodporuje s tím, že státní provozovatel v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji vytváří zatím neřešitelný problém pro přeshraniční spolupráci.
Ministerská pracovní skupina také řešila způsob financování LZS po roce 2028. Dnes je provoz hrazen z prostředků státního rozpočtu, kdy soukromí provozovatelé fakturují ministerstvu zdravotnictví, které platí jednak odměnu za držení pohotovosti, jednak letové hodiny.
„Po konzultacích s dotčenými odborníky je preferována varianta vícezdrojového financování, které bude rozloženo na úhrady přímé, které ponese systém veřejného zdravotního pojištění, a paušální úhrady, které budou přeneseny na státní rozpočet. Ostatní náklady spojené s výcvikem jsou 1:1 přeneseny na fond zábrany škod. Jeho využití bude možné pouze za předpokladu změny zákona a navýšení částky alokované pro ZZS. Účast prostředků veřejného zdravotního pojištění na provozování letecké záchranné služby se jeví ze systematického hlediska jako vhodná. V současné době zdravotní pojišťovny v režimu neodkladné péče hradí výjezdy zdravotnické záchranné služby a není důvod, aby v obdobných případech neparticipovaly i na přepravě prostřednictvím letecké záchranné služby. Konkrétní parametry participace systému veřejného zdravotního pojištění pak musí být promítnuty do legislativního rámce, včetně adekvátního nastavení úhrad,“ uvádí se v materiálu.
Ministerstvo zdravotnictví také doporučuje, aby výběrové řízení bylo vypsáno na dobu trvání kontraktu 20 let. Díky tomu by totiž bylo možno ušetřit více než 2,9 miliardy. Každopádně je ale podle ministerské komise nezbytné neprodleně zahájit realizaci nezbytných kroků, zejména veřejné zakázky na civilní provozovatele plus základny pro Plzeňský a Karlovarský kraj s dostatečným časovým předstihem. Zajistit materiální a personální vybavení, ovšem i potřebná oprávnění k provozování činnosti, totiž potrvá přinejmenším tři roky.