Z nejnovější statistiky věnované duševnímu zdraví obyvatel Slovenska vyplývá, že v loňském roce pacienti vyhledali psychiatrické ambulance zejména kvůli afektivním poruchám. Stále rozšířenější jsou ale také poruchy příjmu potravy. Meziročně vzrostl počet nově diagnostikovaných pacientů s poruchami příjmu potravy až o 31,3 procenta. Nejvíce hospitalizací si pak vyžádala porucha psychiky a chování zapříčiněná užíváním alkoholu. Informovalo o tom Národní centrum zdravotnických informací (NCZI).
Psychiatrické ambulance na Slovensku v roce 2021 vyšetřily 377 200 osob, což představuje nárůst o 3,5 procenta oproti předchozímu roku. Nejčastějším důvodem ambulantní léčby byly afektivní poruchy, které byly diagnostikovány u 32,2 procent ze všech vyšetřených osob. Následovaly neurotické stresem podmíněné a somatoformní poruchy, které se týkaly 27 procent lidí, a organické duševní poruchy včetně symptomatických, které tvořily 19,7 procenta ze všech vyšetřených osob.
Nejvyšší počet pacientů s psychickou poruchou evidovaly ambulance v Bratislavském kraji. Loni byla psychická porucha diagnostikována poprvé v životě 63 083 osobám, což podle NCZI představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta. Nově diagnostikovaní pacienti byli nejčastěji léčeni pro neurotické, stresem podmíněné a somatoformní poruchy (18 442 pacientů), organické duševní poruchy včetně symptomatických (15 331 pacientů) a afektivní poruchy (11 627 pacientů).
„V posledních pěti letech došlo k významnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných pacientů při některých méně častých psychických poruchách. Ve skupině poruch příjmu potravy narostl počet pacientů s diagnózou zjištěnou poprvé v životě o 31,3 procent oproti roku 2020,“ konstatuje NCZI. Poruchy příjmu potravy zaznamenávají v posledních letech kontinuální nárůst, vzhledem k 5letému průměru stoupl jejich počet v roce 2021 o 37,7 procent. Podobně meziročně vzrostly nově diagnostikované případy poruch psychického vývoje o 24,5 procent, ve srovnání s pětiletým průměrem tento nárůst představuje 22,2 procent.
Užívání alkoholu je častou příčinou hospitalizace
Na psychiatrických odděleních nemocnic bylo v roce 2021 pro duševní poruchy a poruchy chování provedeno 37 482 hospitalizací. Nejvíce hospitalizací si podobně jako v předchozích letech vyžádala porucha psychiky a chování zapříčiněná užíváním alkoholu (25,8 procenta ze všech hospitalizací). Následovaly schizofrenie, schizotypové poruchy a poruchy s bludy (21 procent), afektivní poruchy (14,4 procenta) a organické duševní poruchy včetně symptomatických (14 procent).
Po přepočtu hospitalizací na počet obyvatel podle pohlaví byli více hospitalizováni muži než ženy. Nejvýraznější převaha mužů byla při hospitalizacích s poruchou psychiky a chování zapříčiněnou užíváním alkoholu. U druhé nejčastější skupiny diagnóz, schizofrenie, schizotypové poruchy a poruchy s bludy, také mírně převažovali muži. „Ženy byly častěji hospitalizovány s diagnózami afektivní poruchy a organické duševní poruchy včetně symptomatických,“ uvádí NCZI.
Při téměř polovině všech ukončených hospitalizací (46,5 procenta) strávili pacienti v nemocničním zařízení méně než 14 dní. Nejdelší hospitalizaci (více než 180 dní) si vyžádali zejména pacienti se skupinou diagnóz schizofrenie, schizotypové poruchy a poruchy s bludy. Z pohledu sociálně-ekonomických ukazatelů byly nejčastěji s psychiatrickou diagnózou hospitalizováni svobodní muži (59,1 procent) a svobodné ženy (39,3 procent). Podle pracovního stavu a pohlaví se nejvíce hospitalizací týkalo nezaměstnaných mužů (29,3 procenta) a žen – starobních důchodkyň (28,3 procent). Vzhledem ke vzdělání byl zaznamenán nejvyšší počet hospitalizací u mužů se středoškolským vzděláním bez maturity (34,4 procenta) au žen se středoškolským vzděláním s maturitou (30,9 procenta).