České lékařské komoře (ČLK) hrozí, že bude muset zaplatit pokutu, kterou dostala za inzerát, v němž hledala nového administrativního zaměstnance. Podle Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) se totiž dopustila diskriminace, když v oznámení uvedla, že hledá „asistentku“, tedy ženu. Pokutu sice zrušil krajský soud, Nejvyšší správní soud (NSS) ovšem dal nyní zapravdu inspekci.
„Nabídka práce, Kancelář České lékařské komory se sídlem Lékařská 2, Praha 5, hledá administrativní pracovnici – asistentku“, uveřejnila na sociální síti Facebook před pěti lety ČLK. Podle inspekce práce se tím komora dopustila diskriminace z hlediska pohlaví a uložila komoře za přestupek pokutu 15 tis. Kč.
Podle inspekce se totiž jednalo o vysoce škodlivé jednání se závažnými následky, neboť takovým jednáním údajně dochází nejen k deformaci trhu práce, ale zejména se tím vytváří nedůvodné rozdíly v postavení jednotlivých fyzických osob, čímž se „přispívá k sociálnímu vyloučení určitých osob či skupin osob v pracovních a potažmo i v dalších životních situacích“.
Komora podala žalobu a senát olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě dospěl k závěru, že k přestupku nedošlo, neboť nebyly naplněny jeho formální znaky. Soud přihlédl k tomu, že komora sice inzerát tohoto znění zveřejnila, avšak jeho další obsah již tuto „specifikaci“ neobsahoval. Dle krajského soudu se tak v případě pojmu „administrativní pracovnice – asistentky revizní komise“ jednalo o limitně přípustnou vyjadřovací zkratku.
Přípustná zkratka
„Jak přiléhavě vystihla v žalobě žalobkyně, i sám zákonodárce při vymezování zákonných práv a povinností subjektů práva tyto vymezuje při užití jediného rodu (typicky mužského – srov. pachatel v trestním zákoníku, dárce či kupující v občanském zákoníku, dlužník v insolvenčním zákoně atd.), aniž by byl dovozován diskriminační charakter těchto ustanovení. Jedná se tak z pohledu zákazu diskriminace o přípustnou legislativní zkratku, přičemž není zpochybňováno, že takto v zákoně vymezená pravidla chování dopadají i na osoby ženského pohlaví. Je nesporným faktem, že již od emancipace žen v 19. století a jejich vstupu na trh práce žalobkyní nabízenou administrativní pozici zastávaly takřka výhradně ženy. Při vědomí tohoto historického kontextu a jeho obecného vnímání celou společností, tj. adresátů posuzované pracovní nabídky, prizmatem průměrného člověka (srov. § 4 odst. 1 občanského zákoníku), spolu s naprosto genderově neutrálními požadavky na hledanou osobu, hodnotí krajský soud posuzovanou nabídku jako limitně přípustnou vyjadřovací zkratku, kterou žalobkyně neporušila výše vymezené zákonné antidiskriminační povinnosti. Opačný v rozhodnutí zastávaný názor je možno shodně s žalobkyní označit za přepjatě formalistický, neodpovídající rozumnému uspořádání vztahů ve společnosti,“ uvádí se v rozhodnutí z listopadu 2021.
Budova Nejvyššího správního soudu. Foto: NSS
Odlišně by soud podle odůvodnění rozhodnutí naopak nahlížel na to, pokud by byla inzerována v ženském rodě pracovní pozice, kterou tradičně a takřka výlučně historicky zastávali a stále zastávají ve společnosti muži, zejména dělnické profese v odvětví těžkého strojírenství či stavebnictví.
Patriarchální přístup
„Pokud by zaměstnavatel v rozporu s tímto nepopiratelným faktem hledal „jeřábnici“, „svářečku kovů“, „zámečnici“ či „lakýrnici“, evokovala by taková nabídka jednoznačně upřednostnění osob ženského pohlaví, resp. cílení nabídky jen na osoby ženského pohlaví, což by nepochybně možný zájem uchazeče – muže se o takové zaměstnání ucházet a priori vylučovalo,“ vysvětlil svůj názor senát, který rozhodoval ve složení Barbora Berková, Markéta Fialová a Michal Jantoš.
S tímto rozhodnutím se ovšem inspektorát práce nesmířil a podal kasační stížnost. V té především vyslovil nesouhlas s názorem krajského soudu, že od vstupu žen na trh práce vykonávaly v inzerátu nabízenou asistentskou práci takřka výhradně právě ženy. Dle inspektorátu je úkolem i krajského soudu podílet se na zajištění účelu zákona o zaměstnanosti, tedy eliminovat nerovné zacházení ve vztahu k uchazečům o zaměstnání. Výklad provedený krajským soudem podle státního úřadu „popírá základy demokratického státu a zastává patriarchální přístup“.
Krajský soud tak měl rozhodnutím podpořit sektorovou segregaci trhu práce, když přisoudil ženám roli pomocné asistentky, pracovní pozice pomocné povahy, „která v podřadném postavení pomáhá mužům zastávajícím hlavní pracovní pozici s lepším mzdovým odměňováním“. Názor krajského soudu, že název nabízené pracovní pozice je přípustnou zkratkou, je podle inspektorátu v rozporu s principem neutrálnosti adresovaných subjektů, když jedinou přípustnou zkratkou je generické maskulinum.
Inzerát zní tak, že jsou preferovány ženy
Senát NSS ve složení Barbara Pořízková, Radan Malík a Pavel Molek rozhodnutí KS nyní zrušil, když dospěl k závěru, že formální znaky přestupku naplněny byly.
Inzerát podle kasačních soudců totiž jasně vyznívá tak, že jsou na pozici preferovány výhradně ženy, což nemůže zhojit ani následně neurčitě formulované požadavky na uchazeče. Podle NSS krajský soud nerespektoval jeden z nejdůležitějších cílů zákona o zaměstnanosti – eliminaci nerovného zacházení i z hlediska pohlaví. Závěr rozsudku krajského soudu je podle NSS v rozporu s úmyslem zákonodárce sankcionovat diskriminační nabídky práce.
„Jednání žalobkyně bylo způsobilé a priori ovlivnit úvahu potenciálních uchazečů – mužů – o nabízenou pozici, a to tak, že po seznámení se s obsahem inzerátu ztratili o tuto pozici zájem. Kasační soud přitom souhlasí se stěžovatelem, že neexistuje žádný logický ani věcný argument, proč by pozici „administrativní pracovník/ce – asistent/ka revizní komise“ nemohla z její povahy vykonávat osoba mužského pohlaví,“ uvedl k tomu NSS.
O žalobě tak bude znovu rozhodovat olomoucká pobočka KS v Ostravě. Zdejší soudci budou muset posoudit, zda byly naplněny i materiální znaky přestupku.
Petr Dimun
Článek byl převzat z partnerského portálu Česká justice.