Jednání poskytovatelů a zdravotních pojišťoven o úhradách péče v příštím roce je v plném proudu. Lékárníci tentokrát budou podle koordinátora segmentu Marka Hampela požadovat nárůst úhrady za výdej léku na recept a u bonifikací lékáren v odlehlých oblastech chtějí mít nastavena jasná kritéria před uzavřením případné dohody.
S čím jdete do jednání letošního dohodovacího řízení o úhradách pro příští rok?
Letos to bude složitější, a to z důvodu, že se nacházíme ve volebním roce do Poslanecké sněmovny. Loni jsme byli jedním za tří segmentů, který preferoval dohodu se zdravotními pojišťovnami. Dopadlo to však zcela jinak. Některé segmenty, které dokázaly vyvinout značný mediální, a tím pádem politický, tlak na Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vládu, dostaly přidáno daleko více než segmenty, který upřednostnily dohodu v zájmu celku. To se letos opakovat nebude.
Jak doposud jednání probíhala?
Ministerstvo zdravotnictví ve svém materiálu, který byl představen na jednání analytické komise, nepočítá s prioritami v oblasti lékárenské péče a podle vyjádření bude preferovat uzavřenou dohodu mezi segmenty a pojišťovnami.
Já jsem na prvním jednání se zdravotními pojišťovnami představil data analytické komise a upozornil na rozpor mezi tím, co vykazují zdravotní pojišťovny ve výdajích na léčiva na recept, a tím, co vykazuje systém e-preskripce pod správou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Je tam rozdíl ve výši téměř 2 miliardy Kč. To už překračuje statistickou odchylku. Upozornil jsem na tuto skutečnost jak analytickou komisi, tak Radu poskytovatelů, a očekávám k tomu jednání na půdě Ministerstva zdravotnictví za přítomnosti pojišťoven a SÚKL.
Podíl nákladů na léky a zdravotnické prostředky na celkovém koláči peněz na zdravotnictví. Zdroj: Analytická komise DŘ
Když se přitom podíváte na grafy z analytické komise, tak je jasně patrné, kam šly peníze ve zdravotnictví nejen loni, ale také letos. Náš segment lékárenské péče je stále na posledním místě. Loni jsme se dohodli na zachování objemu peněz pro letošní rok, což znamená reálný pokles příjmů na zajištění provozu lékáren.
V odůvodnění úhradové vyhlášky pro letošní rok se u lékárenské a klinicko-farmaceutické péče píše, že úhrada ve výši 32 Kč za výdej léčivého přípravku v kombinaci s přirozeným růstem objemu léků na recept a z nich plynoucích marží představuje meziroční nárůst úhrad poskytovatelů lékárenské péče o více než 5% s tím, že lékárenství „je tak dle dohody z dohodovacího řízení segmentem s vůbec nejvyšším nárůstem úhrad pro rok 2025“.
Tyto argumenty považuji za neférové. Je to v přímém rozporu s fakty, že se nadále snižují úhrady léčiv z veřejného zdravotního pojištění díky revizní činnosti SÚKL na základě hloubkových revizí a také uzavíráním dohodnutých nejvyšších cen mezi pojišťovnami a výrobci. S takovým odůvodněním nemůžu souhlasit.
Stejně tak považuji za nepřijatelné jednání Ministerstva zdravotnictví v oblasti zajištění pohotovostní lékárenské péče. Tato služba pro občany je poskytována ve 14 lékárnách v zemi. Jedná se o základní zdravotní pohotovostní péči, kdy se občané dostanou ke svým lékům v režimu nonstop. S velkým znepokojením jsem sledoval, jak tato základní zdravotní péče byla vyškrtnuta ze zákona o zdravotních službách. To znamená, že pokud nebude v zákoně o zdravotních službách, nebude financována? V posledních letech jsme společně se zdravotními pojišťovnami vyčlenili na tuto pohotovostní službu 10 milionů Kč. Poklud nebude poslaneckou iniciativou formou pozměňovacího návrhu vrácena do zákona, tak zcela určitě navrhneme fond pro příští rok zrušit.
Co je nepodkročitelné minimum, kterého byste v dohodovacím řízení chtěli dosáhnout?
Nyní se nacházíme uprostřed vyjednávání, takže zveřejnit to naprosté minimum, které bude z naší strany představeno, by bylo předčasné. Naprosté minimum bude v případné dohodě. Druhé kolo jednání bylo zrušeno po domluvě se zdravotními pojišťovnami, protože vlastně nemáme vyjasněno, kolik peněz se vydává za léčiva na recepty. Nelze vést jednání, když ani jedna strana neví, kolik bylo vydáno peněz ze zdravotního pojištění na léčiva za recept.
Kdy tedy znovu zasednete k jednacímu stolu?
Poslední kolo jednání bude až koncem května. Co lze však již dnes říci a řekl jsem to zdravotním pojišťovnám na prvním jednání, je, že budeme požadovat peníze a nepřistoupíme na dohodu, kde bude napsána 0,-Kč přidání do Signálního výkonu 09552 (tj. platba za výdej léčivého přípravku, pozn. red.). Argumenty zdravotních pojišťoven známe dlouhých 10 let – mandatorní výdaje, centrové léky atd.
Zdroj: Analytická komise DŘ
Upozorňuji již od začátku dohodovacího řízení, kdy se výdaje na tato léčiva v centrech objevila v analytické komisi, že žádná země, a to i takové, které mají bohatší ekonomiku, jako je Německo, Francie a další, si nemohou dovolit meziroční nárůst dvouciferným procentním růstem. Za rok 2019 byly výdaje na centrové léky ve výši přes 18 miliard Kč a loni 2024 to bylo již přes 36 miliard Kč, za 6 let se tedy prakticky se zdvojnásobily. Pokud se podíváte na výdaje za léčiva na recepty v tomto srovnatelném období, byl růst 20%. Tyto léky pro 10 milionů občanů stojí pojišťovny mezi 36 a 44 miliardami Kč ročně.
Zdroj: Analytická komise DŘ
Pokud se podíváte na celkové výdaje na léčiva vzhledem k ostatním segmentům, tak se snižují každým rokem a poprvé jsme zaznamenali pokles pod 10% celkových výdajů ve zdravotnictví.
S nárůstem v oblasti centrových léků se ovšem počítá i pro příští rok.
S velkým překvapením jsem si přečetl materiál Rady poskytovatelů, kde bylo jednoznačně uvedeno, že výdaje na centrová léčiva budou mít očekávaný nárůst cca 11,4% v roce 2026, ale očekává se nárůst již v letošním roce o 20,6% proti roku 2023. Z toho tzv. nové indikace u centrových léků tvoří 5,2% celkového objemu nákladů. To jsou výdaje, které kopírují trend posledních let a růst bude nadále exponenciální. Centrová léčiva jsou ovšem příjmem centrové péče, která se provádí v specializovaných centrech a v nemocnicích. Taková léčiva nejsou vydávána na základě lékařského receptu, ale na tzv. receptožádánky, a jak je všeobecně známo, nejsou financována ze segmentu lékárenské péče.
Zaznívá ovšem, že lékárny žijí hlavně z prodeje dalšího zboží, než jsou receptové léky.
Argumentace Ministerstva zdravotnictví, která je někdy přebíraná zdravotními pojišťovnami, že lékárny mají další příjmy z volného prodeje léčiv a potravních doplňků, či dokonce provozují e-shopy, je nemístná. Pokud chceme zajistit lékárenskou péči, tedy výdej léčiv na základě receptů pro občany, nelze argumentovat, že lékárna by měla prodávat doplňkový sortiment. To se nepoužívá ani při jednání v jiných segmentech. Ve stomatologii se pro příští rok očekává nárůst mandatorních výdajů o 3 až 8 miliard Kč a v dalších segmentech o 4%. Není jediný důvod, proč by měl v našem segmentu být reálný pokles příjmů. Pokud se podíváte na inflační křivku za posledních 5 let a přidáte k tomu výdaje za energie, které zdaleka nejsou na úrovni před válkou na Ukrajině, pak vám dojde, že v segmentu lékárenské péče je nastaveno financování s reálným poklesem. Signální výkon 09552 je prvkem, který přispívá ke stabilitě a předvídatelnosti financování lékárenské péče jen částečně.
Jak vnímáte letošní novinku, kdy se již započitatelné doplatky přes stanovený limit nevracejí přes pojišťovnu, ale pacient je rovnou neplatí?
Tato změna má negativní dopad především na hospodaření lékáren v oblasti zvýšení nákladů na úpravu softwarů a zajištění on-line připojení k centrálnímu úložišti započitatelných doplatků. Podstatný je i vliv na opožděné platby za započitatelné doplatky v ekonomice každé lékárny. Zdravotní pojišťovny ušetřily řádově stovky miliónů Kč na evidenci těchto ochranných limitů a agenda se přesunula na majitele lékáren. Dopady však nikdo v důvodové zprávě k předloženým novelizacím zákonů nepředložil. O tom se také bude jednat. Končí nám rámcové smlouvy a zdravotní pojišťovny navrhovaly prodloužení splatnosti faktur z 25 dnů až na 30 dnů. S tímto návrhem jsme vyjádřili nesouhlas a navrhli jsme zvýšit frekvenci předávání faktur na 1x za týden při zachování splatnosti 25 dnů. Jednáme dále, uvidíme.
Řešíte ještě i jiné otázky?
Další oblastí je zajištění fondů na podporu lékáren v odlehlých oblastech. Loni byla změněna kritéria až po uzavření dohody. Zdravotní pojišťovny změnily spádové oblasti a dojezdovou vzdálenost mezi lékárnami. To je potřeba nastavit v průběhu jednání, ne po dohodě měnit parametry, které mají zásadní vliv na čerpání peněz, kdy se 40 z loňských 116 lékáren k této bonifikaci nedostalo. Když to shrnu, tak požadujeme peníze, naplnění fondu pohotovostních lékáren (pokud sněmovna schválí pozměňovací návrh) a u fondu na bonifikaci lékáren v odlehlých oblastech budeme jednat o nastavení kritérií před uzavřením případné dohody.
Jak v této fázi letošní dohodovací řízení vidíte, je podle vás šance na dohodu?
V posledních letech jsem se snažil o nalezení dohody a také se to podařilo. Dohoda je vždy lepší než nejistota, případně ponechání rozhodování na úřednících Ministerstva zdravotnictví tzv. od stolu. Vycházet by však měla z přesných dat, faktů a validních informací, neměla by být založena na dojmech a nepředvídatelných rozhodnutích jiných institucí.