Manévrovací prostor v dohodovacím řízení zabilo vládní usnesení

1 week ago

Zdravotnické záchranky by byly ochotné dohodnout se pro příští rok i na minimálním navýšení. Přesto to v tuto chvíli vypadá, že dohoda v rámci dohodovacího řízení uzavřena nebude. Na vině je vládní usnesení, které ukládá ministerstvu zdravotnictví udržet příští rok veřejné zdravotní pojištění s vyrovnaným rozpočtem. Ruku v ruce s tím, že záchranky nejsou preferovaným segmentem, tak dostaly v prvním kole jednání od zdravotních pojišťoven nabídku nulového navýšení. Zdravotnickému deníku to řekl prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a senátor Marek Slabý.

„Je nám jasné, že nezdvojnásobíme svoje příjmy od zdravotních pojišťoven, i to, že zdravotní pojišťovny, zvláště ty svazové, jsou v nelehké situaci. Ale je tu inflace a zvýšené mzdové požadavky, kterým šla bohužel naproti VZP nalitím peněz na zvýšení mezd v nemocnicích, takže se náš segment stal méně konkurenceschopným na trhu práce. Tehdy jsme to na ministerstvu zdravotnictví námitkovali a tuto situaci předpovídali, ale tlak na dohodu s nemocničními lékaři byl extrémní. I přes náš poměrně výrazný hlas zároveň nedošlo k tomu, že by do toho byly záchranky zařazené, přestože suplují řadu segmentů zdravotní péče,“ popisuje situaci, ve které jsou nyní záchranky, Marek Slabý.

Stav, kdy mají zdravotníci v nemocnicích o deset tisíc korun více, by tak chtěla zdravotnická záchranná služba v rámci dohodovacího řízení alespoň trochu akcentovat. Její pozice ovšem není jednoduchá vzhledem ke způsobu financování, které je v tuto chvíli z více než poloviny na krajích. Logicky si tak záchranáři vyslechnou od pojišťoven protiargument, ať se vzhledem k vícezdrojovému financování obrátí na kraje.

Hlavní, o co se v dohodovacím řízení bude hrát, je výkon 79300, což je paušál za výjezd na rodné číslo. Podle Slabého mělo jít původně pouze o platbu za výjezd, k výkladu s rodným číslem došlo u zdravotních pojišťoven. Tím se ovšem přestalo zohledňovat, že k pacientovi vyjela třeba dvě nebo tři auta, a částka, kterou záchranky od pojišťoven dostávají, se tak o dost ponížila. Původním záměrem přitom bylo, aby financování z kraje a od pojišťoven bylo zhruba půl na půl, vzhledem k výše uvedenému je ale ručička stále vychýlena na stranu krajů.

„Pokusíme se výkon valorizovat, aby to odpovídalo tomu, proč byl konstruován a s jakou cílovou částkou. Jenže při prvním jednání dohodovacího řízení jsme se od zdravotních pojišťoven dozvěděli, že vláda vydala dokument, ve kterém říká, které typy péče jsou preferovány, a za druhé, že chce vyrovnaný rozpočet. Výstupem našeho prvního jednání tak bylo, že vzhledem k tomu, že nepatříme mezi preferované segmenty, jsme na nule, a ještě máme být rádi, že nám neseberou. Příští týden tak máme druhé jednání, na kterém jsme připraveni na jakýkoliv kompromis, pokud to nebude čistá nula – tu si nemůžeme dovolit,“ popisuje Marek Slabý, který se obává situace, že ve většině segmentů skončí dohodovací řízení nedohodou.

Dohodovací řízení jako formalita

Dohodovací řízení se tak nyní nese v duchu vládního usnesení z 24. dubna, které ministru zdravotnictví ukládá vydat úhradovou vyhlášku pro příští rok „v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025“. Zároveň na analytické komisi zazněly priority ministerstva zdravotnictví, kde je apel na vyšší nárůsty zejména pro následnou či domácí péči (více jsme psali zde). Podle zprávy analytické komise přitom příjmy veřejného zdravotního pojištění oproti letošku porostou o necelých pět procent (připomeňme ovšem, že letos i loni bylo hospodaření veřejného zdravotního pojištění schodkové).

„Jestliže většina segmentů skončí nedohodou, protože zdravotní pojišťovny budou nuceny nám na základě vládního usnesení nabídnout nulu, tak to nemůže skončit jinak, než že se dohodovací řízení stane pouhou formalitou. A ministerstvo vydá vyhlášku, jak uzná za vhodné. Přitom by se to dalo hrát jiným způsobem, protože známe ekonomickou realitu státu i ve zdravotních pojišťovnách,“ poukazuje Marek Slabý.

Ten se zároveň pozastavuje nad tím, že na jednu stranu jsou dnes nemocnice napříč republikou v plusu (v roce 2022 byl hospodářský výsledek všech nemocnic přes sedm miliard korun, psali jsme zde) a dále se do nich sypou peníze, na stranu druhou ale záchranky, které dostávají ze zdravotního pojištění necelých šest miliard, mají problém dojednat byť i jen minimální navýšení.

„Zkrátka a jednoduše: vzhledem k jednání ministerstva zdravotnictví a finanční situaci zdravotních pojišťoven to bude letos obtížné a nevidím moc pozitivních konců. Nebýt vládního usnesení, viděl bych alespoň minimální prostor, kam se hnout. Vzhledem k usnesení, které já osobně považuji za nešťastné, jsme ale o vyjednávací prostor přišli,“ uzavírá Marek Slabý.

Otevřít článek